Bitva na Jižních polích
| Autor: | Godric |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 22 |
na cestách se už zvedá prach
a slunce vychází, vzduch je svěží,
v srdcích však dřímá skrytý strach.
Muži se řadí, podkovy zvoní,
jen pláč je slyšet v ulicích.
Ženy a děti slzy roní,
jak jdou pluky v zlatých přilbicích.
Z lesů a hvozdů teď sličný lid
s napjatým lukem přichází.
V údolích kolem Simiel
však harfa už nikdy nezazní...
Teď kráčejí jako jeden muž,
jejich cíl v mlhách spí.
Teď každý voják ve zbrani
je víc než potřebný.
Putují stále dál a dál,
cesta je nelehká,
mezitím každý dobrý lid
už zbraně pozvedá.
Odvážný národ hobití
své kuše nabíjí,
každý ztepilý trpaslík
jde na pomoc ze slojí.
Barbaři z krajů u moře
teď meče zvedají,
snad už i slunce nad nimi
ví, na co se chystají.
Oblohu mraky zahalí,
ten déšť je snad slunce pláč,
teď kostky jsou už vrženy
však ztratil se jejich hráč.
Ten, kdo se snaží chytit čas
sevře jen prázdnou dlaň.
Ten, kdo snad věří na osud,
ať zapomene naň.
Slunce se sklání nad obzor,
snad naposled, kdo ví...
Kdo padne a kdo přežije?
Ať bohové odpoví.
Pole hustá tma zahalí,
louče se rozsvítí.
Tábor by chtěli rozbít zde,
však nejsou jediní.
--- Stovky mil daleko mezi tím truchlí princ nad ložem svého umírajícího krále. ---
„Otče, cos mi to udělal
v tento přetěžký čas.
Však odhodím teď smutek, žal
brzy sejdeme se zas.“
„Můj čas zde už je u konce,
však ty nezkracuj ten svůj!
Tiše seď, jen poslouchej,
až skončím, hned narukuj.
Vem hřebce větru rychlejšího,
hned jej osedlej.
Pamatuj slova otce svého,
do války uháněj.
Ať každý z dobrých národů
je ti k pomoci
nezastavuj, jeď stále dál,
za dne i za noci.
Na Polích jednoho z vojáků
z každého národa vem :
ať berou si zbraň svou nejlepší,
na to nezapomeň.
Ber meče, luky, mnoho šípů,
že ony to nejsou poznáš včas.
Však nástrahy těžké čekají tě,
nevím, jestli se vrátíš zas.“
„Slyšel jsem dosti, otče můj drahý,
odpusť, nemohu marnit čas.“
„Tak seď už v klidu, poslouchej,
neb nepřítel zničí nás!
Bitva už zuří a bude dál,
až v na pláň přijedeš.
Družina bude chtít bojovat,
však k hradu je povedeš.
V tom hradě snad sídlí ďábel sám,
ale jeho se nelekej.
Oko ty musíš uzavřít.
Na to nezapomeň!“
„Mluvíš, můj otče v hádankách,
to oko je temná moc?“
„Jen jednu věc ti mohu říct :
to s ním přišla věčná noc...“
Král mrtev leží na lůžku,
syn slzu otírá.
Mezitím koně sedlají,
brána se otvírá.
Jak otec jeho přikázal,
on pět vojáků vzal,
jel s nimi za dne, za noci
a na nic nečekal.
--- Na bitevním poli se mezitím odehrává se mezitím začíná bitva krvavější víc, než všechny ostatní do té doby dohromady. ---
Kapitán k útoku rozkaz dává,
muži si připraví svou zbroj.
Král skřetů vojsko povolává
a začíná se boj.
Přilby zlaté lesk ztratily,
v blátě teď mrtví leží,
potoky krve je zalily,
pod stíny temných věží.
Vysoký útes nad plání,
nestřežen hrad tam stojí,
však nechce útok generál,
rozkazy dát se bojí.
„Pane, ten hrad je sídlo těch,
kdo pobili naše muže.“
„To, co se skrývá v jeho zdech
však armádu pobít může.“
„Bitva venku teď zuří dál,
nápor těch stvůr se zvedá!“
„To co jsem řekl, nezměním,
k útoku povel nedám.“
„Nedáš-li ty, tak dám ho já,
odpusť mi to můj pane,
já udělám, co je povinnost,
já udělám to pro ně.“
Do hrudi dýka zajela,
generál mrtev padá,
nejvyšší jeho důstojník
poslední poklonu skládá.
A podal on rozkaz k útoku,
obrana pevnosti padá,
však temná moc se nevzdává,
ne porážka, jen zrada.
Blesky oblohou létají
vlna za vlnou padá k zemi,
mrtvých skřetů tu neméně,
ten pohled už hnusí se mi.
Nezbyl tu jeden živý skřet,
mužů jen o málo víc.
Je tohle vůbec vítězství,
není svět, není nic.
Snad je to dílem osudu,
že zmýlil se jeho král,
teprve teď princ přijíždí
co sklízí je jenom žal.
Však otce svého poslechl
a k hradu ujížděl,
co na tom, že své vojáky
mrtvé tu uviděl.
Chodby a sloje, schody a sály
má jeho cesta vůbec cíl?
Vrátí se ještě? Věří přec králi,
ať vidí, že se pokusil...
Najednou v dáli, co hledal, shlédl,
to oko náhle uviděl.
Že našel tu zkázu a vidí pravdu,
to poznal, když tam přijížděl.
Další vojsko, jak v zrcadle, stálo
stálo tam někde za okem.
On věděl co má udělat,
má být sobě prorokem.
„Taste své zbraně.“ Řekl tam
a šel družině příkladem.
Oko pak zavřel s rachotem hromu
poslední šíp svým dopadem.
A vzal on kámen, položil meč,
učinili tak ostatní,
jak se ho dotkla pátá zbraň
jako když v peci zapálí.
Otisky zbraní teď pečetí jsou,
jak oko otevřít.
Ať ony jsou nám zárukou,
že vládnout bude klid
Že budou zbraně střeženy
a kámen uschován
jest jedinou nám zárukou,
že mír bude zachován.
Diskuze
Taky se mi zdá že je to až příliš dlouhé ale jinak se mi to líbí....
pěkné, sice tam semtam ujíždějí rýmy, ale líbí se mi to. Jen je to na mne přecijenom trochu dlouhé a dalo mi to zabrat...
Jediné, co je na této básni úcyhodné, je délka. Rýmy občas ujíždějí a děj je více-méně řekl bych odhadnutelný. Já osobně bych raději vsadil na volnější rým a staročeštinu. Přesto to pokládám za velice povedené dílko.
BTW Kais, clovek nemusi umet psat, a pritom muze kvalitne kritizovat, to je argument hlupaku rikat "jenom kritizuje psa ni nepises". Mnoho slavnych kritiku neumelo vubec psat, nebo psali prumerne, ale rozumeli tomu.
Uvedu priklad napr. s matematikou. Rozumet matice znamena, ze dokazes uvazoat tak, abys prisla na postup, ovsem muzes udelat numerickou chybu, nebo chybu z nepozornosti.
Takhle nejak proste vidim kritiku ja, jako rozumet necemu.
Treba kdyby to co by napsal Pecan stalo za hovno, tak stejne bude kritizovat a neovlivni se tim a je IMHO dobre ze aspon nekdo takhle kritizuje misto toho aby vsude psal, je to dobry, je to na houby, je to fakt super.
Pecan, vis sou lide, kteri se s tebou nebudou bavit, pokud nebudes mit ruzovou hvezdu a nebudes pravidelne prispivat aspon 5ti prispevky za tyden, tak si mozna ziskas neco jako je "povrchni respekt". ^__^
Ber to proste tak, ze clovek, co nestoji kritiku nestoji ani o rozhovor.
Tolwyn:Dekuju za kritiku smerovanou na Pecana, protoze jsem si uvedomil ze uz nejsem na strankach o basnich a o poezii, ale na strankach o DrD a toto je jen doprovodny program! Takze vytknout tomu co je, ale je to hodne dlouhe a sem tam je to zase uplne uchvatne. Ja radeji pisu kratke a bez nepresnych rymu, proto za 4****, ale je to jen subjektivni pocit.
Slabsi je 4-8 sloka, (Moc to tam nesedi a vypada to hodne tlacene na silu, abys tam dostal vsechny narody) zato 1-3 a konec prvni casti jsou uplne super!(Krasne navozuji atmosferu a jde z nich citit presne to co ma)
2cast je rymove slabsi, ale zni to docela pekne
3cast: Sem tam ses trosku zaskobrtl, ale celkove je to pekne. Uz to sice nema tu atmosferu prvni casti, ale rozhodne se mi to libi!
Mozna jeste zmenim hlasovani:)
MAN: Ty blbečku! Nejenom že si to nepřečteš, ještě to zkritizuješ a to mi neříkej, že tohle nemám brát jako urážku. Mám dojem že ty tam máš průměr kolem 0,33 nebo nějak tak. O to sice nejde, ale i tak mě udivuje, že když vidíš něco delšího než tvoje vlastní příspěvky (cca 2 řádky), tak si to ani neráčíš přečíst. "V tomto roce teprve poznáš jaké to je, když se nas***, ty zk****** bastarde. Ahoj, tvůj pepíček." Sranda musi byt, ne :-)
eh sorry, napsal "já newpochybuji že si něco nenapsal" má tam bát napsal
Godric: Já samozřejmě shvaluji kritiku v rozumných mezích, protože vychvalováním samozřejmě nic nezlepšíme a dotyčný usne na vavřínech, ale věřím, že některým lidem, může taková kritika (tvoje) vadit, protže to opravdu vypadá jako kritika z Literárních Novin, než komentář průměrného uživatele.
Samozřejmě se tu najdou tací, kteří napíší "Hej, to je fakt bombas, dávám za pět." nebo "Co to tady dáváš, vždyť je to hnus"...ano takové komentáře jsou nanic, ale říkám: Kritika v rozumných mezích.
Ad Tvorba kritiků: Pecane jde o to, že tady lidi nejsou básníci, jsou to prostí šílenci, kteří hrají božskou hru nazvanou DrD a sem tam si pro spestření hry, anebo jen tak pro radost napíší nějakou báseň. Takže kdybys něco zkusil napsat (já nepochybuji že jsi něco nenapsal, akorát to tady asi nepublikuješ) tak bys viděl jak těžké je dělat takovéto skladby, tedy pokud nejsi ten jeden z mála, které políbila můza. Možná pak změníš pohled také na hodnocení. Protože se mi zdá, že lidi hodnotíš jako by to byli spisovatelé a básníci, kteří tohle dělají jako svoji práci a berou za to prachy, a ne jako mladé šílené lidi, které to prostě baví a píšou jen tak pro radost