Články&Eseje
PŘICHÁZÍ STÍN
Šumí vítr v korunách dubů
mezi kmeny vkradla se mlha
zastřela příchozím zrak
dvě postavy kráčejí v sevření stromů
a do ticha lesního se rozléhá
krok a krok
Nerušena lidmi sama stojí skála
uprostřed dubových mas
prý má magickou moc
do jejího ticha kdosi se vkrádá
ozvěna šíří smrtelníků hlas
a pomalu přichází noc
Na nebi však nevidět hvězd
vše skrývají husté mraky
panuje chlad
dvě postavy stojí na vrcholu skály
do dálky k obzoru upírají zraky
či naslouchají snad ?
To jsou ti jediní, co postřehly
že nic není jako dřív
a odpověď přišli hledat
proč noci ztemněly
a pole rodí jen úrodu plív
přichází stín
Bezmocně stojí tam
sdělení nechápou
nevědí nic
že mohou jen přihlížet
pochopit nemohou
že nezmůžou nic
Slunce vzývat by chtěli
když pozdě je už
přichází stín
ale když možnost měli
nepřišel jediný muž
a tak přišel stín ...
(Přichází Stín)
AŤ ŽIJE KRÁL!
Je slavný král
mnohokrát bojoval
a vyhrával
všem nepřátelům odolal
i v bitvách nejprudších
nikdy se nevzdával
s výkřiky padlých v uších
a "Do boje!" na rtech rány rozdával
ve stanech nad mapou
plány bitev vymýšlel
s korouhví nad hlavou
sám první vpřed vyjížděl
Pak skončil čas bojů
a vojáci šli domů
a on po mnoho dnů
seděl na svém trůnu
ve své kamenné síni
v paláci nad řekou
svou zbroj ve skříni
nechal zamčenou
meč v truhlici
koně ve stájích
i svou helmici
a kopí po předcích
Tak dlouhá léta plynula
když doba válek minula
zranění se zhojila
bezstarostná éra nastala
vojáci místo výcviku
v hospodě sedí pří pivu
kde v bujném rozmaru
vzpomínají na slávu
v paláci hostiny jsou denně
až kuchař zmdlévá unaveně
a král s šlechtou hoduje
a soutěží, kdo víc vypije
Tak se z mocných hrdinů
stali stálí hosté hostinců
s tukem místo svalů
a rukou odvyklou mečů
král zestárl
armáda bez výcviku
žár v srdcích vychladl
jen jídlo s pitím pere se v žaludku
meč v truhle zrezivěl
kůň ve stáji zeslábl
v korouhvi se mol zabydlel
a kopí někdo ukradl
Když vojáci bojům odvykli
a kapitáni velet zapomněli
z ničeho nic se objevili
nepřátelé, co dlouho čekali
až pozornost ochabne
hrady zpustnou
král zestárne
a zem kořistí bude snadnou
slyšíc nové zvěsti
neváhali dlouho
do boje vytáhnouti
a páchati zas zlo
A tak starý král
svou zrezlou zbroj vzal
zašlým mečem se opásal
a zesláblého koně svého osedlal
jeho staří veteráni
své staré zbraně vyhrabaly
fanfáry ryčné nezněly,
když do poslední bitvy odjížděly
všichni věděli, že se nevrátí,
když odjížděly v dál,
ještě v dálce slyšely volání
„Ať žije král!“
(Bloudění v Hlubinách)
ČERNÝ HROB
Pohřbili ho pod zem
pod dva metry hlíny
hrob zakryli pentagramem
na znamení kletby
Jeho mrtvé tělo
na počátku rozkladu
se v rakvi probudilo
k nechtěnému životu
Otevřel oči smrtí zkalené
však spatřil jen tmu
úzké rakve dřevěné
vězení z nějž není úniku
Do víka pěstmi bušil
zoufale chtěl ven
marnou snahou jen si prsty zlomil
i jeho křik vyšel v plen
A tak tam ležel
v té černé rakvi
a jak čas běžel
jeho tělo žraly červy
Již jen kosti zbyly
však duše stále uvězněna
v černém hrobu kletby
do tmy navždy uvržena
Za živa měl plánů mnoho
než přišel osudný škrt
teď netřeba mu ničeho
čeká jen milosrdnou smrt
Čeká až se kletba zlomí
i když i z kostí je už prach
doufá, že se vysvobodí
ale jímá ho i strach
Strach z černého hrobu
z věčnosti pod zemí
že pod kořeny stromu
skončí provždy ztracený
Za živa to se smrti bál
nikdy by si nepředstavil
že by o ní někdy stál
že by po ní toužil
(Zlomená Naděje)
Diskuze
Oprava:Další z mnoha povedených a velmi dobrých básní.
Další z povedených básní.
Moc pěkné básně, technicky na velmi dobré úrovni, ta poslední se mi líbí nejvíc. Opět nemám co řešit.