Články&Eseje
Proč vlastně stal jsem se dobrodruhem.
už dlouho chodím tímto bludným kruhem.
Nežiju v přepychu, mám vlastní bohatství,
nejsou to peníze ale přátelství
Když projdu loukou a ohlédnu se za sluncem,
vždycky se divím, proč tady vlastně jsem.
mám jenom hůl a meč, ve tváři hroznou křeč
stejně bych jinak nechtěl žít.
Pohlédnu na psa, na jeho krásné oči
a nová jiskra mi do duše skočí.
A pak večer než půjdem spát,
další novej den si budeme přát.
Přát, to je tak jediný co můžem,
budem rádi, když aspoň tohle zmůžem.
Pak ale znova šíp o tětivu pohladím,
a duši tak svá dobrodružství objasním.
Diskuze
Nic novýho... Fakt pěkný, ale škoda že tak krátký...
moc hezky napsany, nemam co vytknout, jedine snad ten druhy rym v prvni sloce se mi zda nejaky divny.........
Je to celkom v pohode, ale nieje celkom technikz doladené (ten ritmus a tak), a je škoda že to je také krátke. 4*
Navrhujem všetkým čo sem dačo píšu: račej sem pošlite celú ybierku (tak ako to spravil eddz) ako písať desať krátkych príspevkou.
Docela pěkné. Četlo se to hezky, škoda že je to tak krátké.
Je to hezký... nejvíc se mi líbí to s tou křečí:), ale ten rytmus občas nesedí. Možná jsem na tohle úzkostlivá, ale mně se to vždycky lépe čte. Ale jen tak dál, Buffe!