Trpaslík si mohutnou dlaní utřel pot z čela "To by mohlo stačit, Felixi" řekl a podíval se na svého přítele kouzelníka. "Dobře, bez problémů, Trevore" řekl mladý čaroděj a schoval svůj rudý meč do záhybu pláště.

Dav diváků v aréně kde stály dva gladiátoři Trevor Olafsson a Felix Maxon zajásal a potom ztichl v napjatém očekávání příštích okamžiků. Duo bojovníků nebylo v aréně samo, u protějších zdí se ve strachu cholili čtyři orkové. Měli dobrý důvod, osm jejich druhů již dnes na proklatém ostří toho trpaslíka a jeho člověčího přítelíčka skončilo život strašlivou smrtí. A vůbec ti dva byli mezi orky obávání a nenávidění, jejich jmény se strašili orčí spratci. Orkové si naposled pozorně prohlíželi své nesnášené protivníky.

Trevor byl na trpaslíka poměrně vysoký, jeho paže i ruce byli silné. Hlavu mu zdobila ojizvená pleš a po pás dlouhé, krvavě rudé, vlasy. Na sobě měl kvalitní trpasličí řetízkovou vestu a obrovské plátové boty. Jeho levou paži zdobilo malé tetování draka, pravou ruku měl pokreslenou jako malířovo plátno podivnými obrazci o dracích a trpaslících. Opíral se o svou mohutnou dvoubřitou sekeru, po které na rozpálený písek stékala na orčí krev.

Felix byl asi dvakrát tak velký jako jeho trpasličí druh, měl dlouhé, jako uhel černé vlasy, které mu sahaly až po ramena. Jeho levé ucho zkrášlovala zlatá náušnice a pravou tvář protáhla jizva, zbytek jeho těla byl však bez jediné jizvičky či šrámu. Na těle měl rudožlutý hábit a na krku spoustu medailonů a přívěsků různých tvarů, velikostí a barev. Nohy mu chránily pletené sandále. Pod svým pláštěm měl schovaný dlouhý meč z rudé oceli.

Čaroděj strhl ze svého krku jeden z mnoha náhrdelníků a pevně jej stiskl v dlani, do vzduchu s ním načrtl nějaký symbol a pak se chvíli soustředil. Orkové a všechna ta spousta diváků napjatě pozorovala kouzelníkova počínání. Trvalo to snad jen nepostřehnutelný okamžik a Felixovou paží proběhl výboj proudu energie, do nejbližšího orka udeřil blesk, který "chudák" už nerozchodil. Jeho zděšení společníci mohli jen strachy polknout a se zbraněmi vysoko nad hlavami zaútočit na své nepřátelé.

Felix vykouzlil ještě jeden smrtelný blesk, než k němu orkové doběhli, schoval medailon a tasil svůj meč. V okamžiku kdy bylo oba orkové u Felixe a snažili se mu svými tupími šavlemi podříznout hrdlo, vyskočil trpaslík a hrozivě máchl sekerou, tak jak ho to učili v jeho rodném Carviku. Sekera dopadla s neomylnou přesností a proťala orky snadno jako nůž protíná máslo. Bezváldná těla se skolila k zemi, zatímco hlavy odletěli tři sáhy vdál.

Bojovníci zpocení a vysílení zvedli své zbraně vysoko nad hlavy na pozdrav letnímu slunci a stovkám diváků v hledištích. Lidi začali jásat a arénou se rozléhalo provolávání slávy a bouřlivý potlesk. Obrovská mříž, jediný východ z arény, se zvedla a dva gladiátoři odkráčeli pryč z nesnesiltelného letního vedra.

"Pomalu tady záčíná bejt ...", trpaslík nedořekl, protože vrazil do obrovského ocelového štítu neseného v pažích vysokého barbara v plátové zbroji. "To, protože seš starej skrčku, tohlec pro tebe néni!" ozvalo dunivým hlasem po chodbě, východu z kolosea. Trpaslík na něj vrhl nenávistný pohled, podíval se k zemi a poškrábal se na holé hlavě, najednou se jeho prává pěst vymrštila takovou rychlostí jakou snad nemohl nikdo očekávat, dopadla by s coulovou přesností do obrových slabin, ale skončila ve Felixově dlani. "Na to teď není čas, musíme do hospody, máš snad narozeniny ne? Chceš si to nechat ujít? A ty bys měl jít!" řekl, když v pravé ruce držel meč a z přelámané levačky pouštěl trpaslíkovu pěst.

GUREL, GUREL, GUREL!!! začalo se ozývat z arény.

Barbar se ušklíbl, odplivl si do písku, vrhl na ty dva zlostné pohledy a odkráčel do arény se slovama " No jo, už mě čekají!"

Felix i Trevor barbara dobře znali. Patřil k dalším z gladiátorů, jmenoval se Gurel, byl o hlavu vyší než Felix, i jeho paže a pěsti byly silnější, hnědé vlasy měl zkrácené nakrátko a hlavu hojně ojizvenou. Na sobě měl plátové brnění, v levé ruce držel obrovský štít a v pravé obrovský ostnatý palcát, na nohou velké ocelové boty. Dříve býval Gurel šampion, miláček davů, před čtyřmi roky však přišel čaroděj Felix a bojovník Trevor a ti mu slávu a obdiv přebrali. Za to vše měl dost velký důvod je nenávidět.

"Výš cos tak udělal? Nebejt kámoš tak se topíš v krvi! Takhle na trpaslíka pche ..." Trevor si odplivnul.

"Nebejt mě, tak se v krvi topíme všichni. Co si mu chtěl udělat, jak myslíš, že by to dopadlo? Pěsti máš sice jako velkej Borri Skálolam, ale dyť měl na sobě navlečenou celou zbrojnickou dílnu"

"Zdechnout! To jediný by si ten parchant zasloužil!"

"No kdo ví jak bysme skončili a teď už jdem máš přece narozeniny ne? Nesmíme nic zameškat"

Gladiátoři se otočili a odkráčeli...

.....

Tak to bylo něco ze začátku povídky, kterou teď píšu! Chtěl bych vědět co si o tom myslíte a jestli má nárok obstát (myslím celá) v soutěži nebo se ani nemusim snažit!

... 58-) O.S. (-82 ...