Terry Pratchett: Buch!
| Autor: | Shelagh |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 10 |
Trollové a trpaslíci se nenávidí, co svět světem stojí, respektive co Zeměplocha Zeměplochou leží. Už je to dva tisíce let, co proběhla bitva v Koumském údolí, kde trpaslíci zákeřně přepadli trolly nebo trollové trpaslíky nebo, u bohů, jak to vlastně bylo? Tahle dějinná otázka nezajímá Sama „Vložte své jméno“ Elánia, jeho trápí důsledky té události – trpaslíci a trollové se, zdá se, chystají tuhle bitvu zopakovat v jeho (JEHO!) milovaném Ankh-Morporku. Tahle mizérie rozkládá jeho (JEHO!) mnohotvarovou Hlídku a navíc musí do stavu přijmout upírku. Horší to už snad být nemohlo. Ale nedejte se mýlit, horší to být může. A nejen kvůli zdravým sendvičům se spoustou zeleniny a žádnou slaninou, které by mu mohla jeho žena Sibyla připravovat. Trpaslíci se vrtají pod celým městem. Vracejí se ke kořenům. A neohlásí vraždu.
Buch! přináší další dobrodružství ankh-morporkské hlídky v čele s Elániem, po jehož boku nesmí chybět kapitán Karotka, seržantka Angua, Pleskot Řiťka, seržant Tračník a nezmar Noby Nóblhóch. Lord Vetinari je stále dokonalým diplomatem, co nikdy nespí, a dojde i na draky (i když jen ty chovné). Prostě staří známí v známých rolích a nových situacích.
V sérii Úžasná Zeměplocha jde o třicátou první knihu dle serveru www.legie.info (Svobodnej národ a Kloubouk s oblohou, které vyšly dřív, jsou řazeny do série Úžasná Zeměplocha – knihy o Toničce Bolavé), dle Wikipedie je to pak díl 33. a sedmý o Městské hlídce – to jen na okraj, aby bylo vidět, jak už se číslování Pratchettových románů zamotává.
To nic nemění na tom, že se Buch! povedlo, jde číst i bez znalosti předchozích příběhů, i když tím člověk přijde o spoustu legrace.
Celkově je kniha civilnější, a snad proto se mi tak dobře četla. Pratchett vás zde nezahltí myriádami nápadů a paralel Zeměplochy se skutečným světem. Netryskají zde gejzíry bizarních situací, příběh někam směřuje a něco vám sděluje - jsou věci, které prostě udělat musíte. Dotýká se vážných témat (válka, rasismus, fanatismus, osobní zodpovědnost) s humorem sobě vlastním (jak jinak, jsme přece v Ankh-Morporku, na Zeměploše), ale není tak pochmurný, jako byl Poslední regiment. Tady se budete uvolněně smát a nebude vás mrazit.
Je zajímavé, nakolik se autorovi daří z Elánia udělat živoucí postavu. Vždycky to byl sympatický, racionální člověk, hrdina, se kterým se můžete ztotožnit, ale mám pocit, že z Buch! doslova vystupuje. Všichni ostatní mu jen přihrávají, jsou jím zastíněni a hrají druhé housle. Fandíte mu od začátku do konce, cloumá s vámi vztek a spravedlivé rozhořčení stejně, jako to cítí on, a ti, co mají děti, cítí ještě i něco navíc, pocity vyprávěním nepřenositelné.
Jak už jsem napsala, ostatní jsou v podstatě statisty, i když zrovna svým jednáním posouvají děj kupředu. Jednají totiž stále stejně – v souladu se svým charakterem, tak, jak jednali v předchozích dílech – jejich postavy se narozdíl od Elánia nevyvíjejí.
Pointa příběhu není neočekávaná, něco takového můžete tušit již od půlky, někdo třeba i od začátku. Ale Pratchett nikdy nestavěl na brilantních, překvapivých vyústěních, vždycky bylo zajímavější sledovat, jak se s probíhajícími událostmi a zvraty postavy poperou, kde se najde jaká paralela, karikatura, parodie, prostě kde to bude veselé. Toho Buch! naděluje dostatečně.
Terry Pratchett: Buch!
Z anglického originálu Thud! přeložil Jan Kantůrek
Vydalo nakladatelství Talpress, Praha 2006
Počet stran: 480
Cena: 259,- Kč
Diskuze
Vieš, Kikira, to, ako a či je recenzia aktuálna, by sme na tomto serveri nemali posudzovať, a to vzhľadom na to, že sa tu recenzia objaví raz za uhorský rok (alebo raz za dva?). A takisto s tými Tvojimi dvoma skupinami by som nesúhlasil, pretože sám sa pohybujem v tretej: ľudia, ktorí by Pratchetta (a inú fantastiku) čítali, ale veľmi nemajú čas a prístup k nej. V malých mestských knižniciach u nás obvykle nájdeš Pottera, Pána Prsteňov a možno nejaké súbory sci-fi. Ja bývam v takom malom meste, vo veľkom iba študujem a vtedy nemám veľmi čas na fantastiku, pretože čítam skôr poéziu.
Teda keď sa mi zopárkrát za rok podarí vziať do ruky fantastiku, chcem niečo dobré. Preto som rád za tieto Shelaghine recenzie. Ona totiž tú knihu určite čítala dávno, ale recenziu uverejnila až teraz. Veď aj tri roky starú knihu si môže, ako hovorí Lyrie, prečítať ešte raz. Ja si ju zas asi požičiam, opäť raz dúfajúc, že niekedy na dôchodku si prečítam celé Terryho dielo.
Rozhodne teda nemôžeš paušalizovať, lebo nie každý, kto by aj chcel čítať, má na to čas hneď. Recenzia nie je reportáž, že by sa týkala aktuálnych problémov, je to recepcia umeleckého diela, ktorá sleduje iné ciele, nielen informatívne. Snaží sa vystihnúť umeleckú hodnotu, poukázať na jeho klady a zápory a chce aj zaujať. Chceš mi povedať, že by si nečítala (a neprivítala) recenziu na nejaké dielo zo staršej literatúry, ak si ho ešte predtým nečítala, lebo už by to bola kniha pár storočí stará? To by nedávalo zmysel, sama uznaj.
Pro mě osobně přichází tato recenze s křížkem po funuse. Proč psát recenzi na knihu starou skoro tři roky? Pokud by to byla kniha neznámého autora, ještě to chápu, ale zrovínka Pratchett?
Já nemohu k recenzi říci nic... ani jestli by ve mě podnítila touhu si knihu přečíst, ani jestli by mi prozradila z děje právě tolik, aby ve mě vzbudila zvědavost a zároveň nevyzradila zápletku... knihu už dávno znám, takže mi nezbývá než jen pokývat hlavou a pomyslet si 'no jo, Buch!, stará historie.'
Za poslední roky, co se stýkám s lidmi čtoucími Pratchetta, jsem získala následující názor : existují dva druhy lidí, jedněm se Pratchettovky prostě nelíbí (třeba i zkoušeli nějakou tu jeho knihu přečíst, ale nechytl je ten humor) a druzí, kteří Pratchetta bezmezně milují. Ti první si ani po přečtení recenze knihu nepřečtou, protože ví, že je Pratchett nebaví, a ti druzí si knihu přečetli už dávno dávno, takže pro ně moc velkou cenu recenze po třech letech nemá.
Je mi líto, ale cenná recenze je pro mě taková, která je aktuální. Tato není, takže i přes to, že je dobře napsaná (to jo, musím smeknout:-)), je z mého hlediska zbytečná. Vím, že mi můžete hned všichni odporovat s tím, že určitě existuje někdo, kdo si opravdu ještě na knihy od Pratchetta názor nevytvořil a kdo teď tedy půjde a knihu si přečte (což není tak skvělý nápad, začala bych jinou knihou, jak už bylo naznačeno i v recenzi) či že někoho recenze ovlivní jako ovlivnila Lyrii.
Je to možné a celkem pravděpodobné, přesto myslím, že je účelnější psát recenze na nové knihy než na staré... Já ocením recenzi, která mi pomůže rozhodnout se, kterou knihu si koupit, kterou knihu si třeba jen půjčit v knihovně, či které si vůbec nevšímat... v tomto případě jsem se stejně musela rozhodnout už dávno sama, takže jak říkám... sice hezká, ale pro mě zbytečná.
Tuto knihu jsem dostala jako dárek asi před dvěma lety a přiznám, že jsem ji "zhltla" za necelé dva dny. Shelagh celkem přesně vystihla obsah knihy, aniž by prozradila zápletku, a dokáže nalákat, aby si ji člověk přečetl. Takže jsem znovu sáhla do knihovny s tím, že dva dny nebudu nic dělat, jen sledovat, zda se Samovi skutečně podaří vyřešit zapeklitý případ vraždy a zda včas dorazí domů, aby svému synáčkovi přečetl jeho oblíbenou knížku Kdepak je má kravička.
Ak by Vás veľmi prekvapovalo dielo bez redaktorského komentára, musím poznamenať, že recenzie v ČaE máme radi, lebo sú zriedkavé, no veľmi užitočné, a preto dosť často dostávajú pri schvaľovaní aj prednosť. A hodnotenie je v tomto najviac na čitateľovi - či mu tá recenzia pomohla, nasmerovala ho k dielu, ktoré by sa mu mohlo páčiť.