Skorpion  2. 4. 2007 v 9:35:04

Jak řekni ostatní: svižné fajn dílko, nevidím moc problémy s veršem, takže 4*.

Darnathorn  1. 4. 2007 v 22:19:25

Prozatím děkuji za všechny kritiky, ať už kladné nebo záporné. Momentálně nemám moc času zdůvodňovat, pitvat nebo se bránit (a ani moc nechci), takže se podrobně vyjádřím později. Zatím snad jen k tomu Tolkienovi... Já uznávám LOTRa jako jednu z nejlepších knížek vůbec, nicméně bráním se jím zapříčiněným stanrdardům, takže ani tohle není psáno v jeho stylu nebo světě á la Pán prstenů.

--Darn--

Rhiannonn  1. 4. 2007 v 22:10:37

FíDžej,
můj dojem z prvního čtení je... je... no takový osvěžující. Svižná básnička s jasnou myšlenkou a už snad není co dodat, možná snad pochválit a podělit se o počet *...
Jenže ejhle, pak si přečtu Holgerův komentář a zarazí mě Eru. Tolkien sice žije, ale že by žil zrovna v tomhle dílku, mi nepřišlo, navíc kde by bylo zmíněný jaký vězení, leda Morgothovi kobky, ale zas, že by tam nějaký elfík či člověk nadával na Ilúvátara...? Tak jsem si to přečetla ještě jednou... A mimo jiné jsem došla k závěru, že Holgerova zmínka o "skiritím provaze" a o "Ilúvátarovi" je pouze odrazem buď interního humoru, nebo možná nějaké tolkinoidní nálady... :D
Nicméně druhé čtení ve mě vyvolalo trochu zmatku. V anotaci se píše "...strávené ve VĚZENÍ", nicméně jsem trochu nepochopila, proč by měl Někdo ve vězení volat po společnosti? A když by nevolal společnost a scháněl by místo toho stráž, k čemu by mu to bylo? Navíc, když ta stráž je evidentně skřetí? A taky mi není úplně jasné, proč by ho ten skřet zabíjel, skřeti přece nevězní ze svojí vůle, ale na rozkaz nějakýho pána, a když ten pán vězní, tak asi nechce vězně mrtvýho.... Ale možná, že skřetovi jen ruply nervy z toho všeho randálu, když Někdo nadával svému bohu.

Jinak, abych to nějak shrnula: Líbí se mi mírné šílenství a hysterie v začátku, pak hledání viníka a nakonec ta úplná rezignace - a jak tak na to koukám, líbí se mi to vlastně celé... A ty výše zmíněné otázky mi přinesli jen další zamyšlení a hledání odpovědí, než že bych je považovala za pochybení či nedomyšlenost. Přesto... Dokonalost, nebo tady, špičkovost si představuji jinak, takže 4*

- Rhi -

Morter  1. 4. 2007 v 21:51:13

Omlouvám se, ale naprosto jsem nepochopil ani autora ani všechny předemnou hodnotící uživatele. Dávám dvě za pořádnou dávku odvahy, odeslat dílo do rubriky.

Darkhert  1. 4. 2007 v 21:07:27

Podle mne to má takový zajímavý nádech tajemna, jako bych seděl vedle něj. Možná bych tam nedával tu kurzívu.

Jinak moc povedené dílo. 5*

Karel Doleček  1. 4. 2007 v 20:44:45

Člověk neví jestli se má brečet nebo smát, když nemá co říct. Snad jen, že toto dílko jsem viděl v mnoha verzích v Dílně a velice se mi líbí

Rotrigo  1. 4. 2007 v 20:25:03

Souhlasím s Mgr. Holgerem. Je to kvalitní dílko zde není snad co vyčítat, protože je to skoro bez předmětu, ale i tak se mi velmi líbí. Jsem také rád, že dílo se zpracovávalo v Moudré Sově. Takže 5*.

Mgr. Holger  1. 4. 2007 v 20:11:09

Příspěvek rychlý a hrubý, úsečný.
Místy drhne jako „nekvalitný skirití povraz“, což ovšem v tomto případě není na škodu. Je dobré, že je čtenář velmi rychle vhozen do beznaděje a postupně jí „vychutnává“ (spíš si to vyžírá) z různých úhlů pohledu. Pravda – myšlenka na Boha (že by Ilúvatar?), která přerůstá v neopodstatněný útok, působí poněkud odvisle, ale skřetův příchod nakonec mnohé vyřeší rychlým a efektním závěrem.
K celkovému pojetí dílka se nehodí nějaké sáhodlouhé filozofování, a tak autor správně vyzdvihuje v závěru pouze jedinou myšlenku – vězeň hledá ukončení svého trápení a přijímá i to finální.
Sáhodlouhé filozofování se nehodí, proto již skončím s konstatováním, že dílko považuji za nadprůměrné, což by se mohlo zdát hledačům formální dokonalosti (mezi něž možná také patřím) jako protimluv. V tomto případě je však přímočarost nespoutaná složitými konstrukcemi formy spíše pozitivem a ne chybou.

Fíl špás

H.