Smrt je jen další část cesty (Alventher a jeho dobrodružství)
| Autor: | Ufredian |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 20 |
Alventher byl mladý elf. Narodil se v malém domu na palouku uprostřed lesa. Jeho matkou byla velmi známá hraničářka Yawana. Otcem mu byl druid Mandos. Všichni tři si v klidu žili v lese, když nastala krutá zima. Žádný z druidů si tak krutou zimu nepamatoval. Jednou se druidům doneslo, že zlý čaroděj Garithos, který žije v ledové pustině na severu, tuhle zimu vyvolal. Druidi se dlouho dohadovali, kdo by měl situaci vyřešit a s čarodějem bojovat. Nakonec určili Mandose, protože z nich byl nejzkušenější. Mandos se tedy vydal hledat Garitose. Yawanu a osmiletého Alventhera musel nechat v lese. Alventher tehdy ani netušil, že tohle je naposledy, co viděl otce živého.
Když se ani po měsíci Mandos nevrátil, rozhodla se Yawana, že vezme Alventhera a půjdou spolu Mandose hledat. Šli přes týden, když se dostali k hradu Garitose – Ledové hrozbě. Hrad se tak jmenoval, protože měl vysokou věž, která připomínala ruku se zvednutým ukazováčkem, tyčící se ze země.
Když Alventher a Yawana vstupovali do hradu, začali mít pochybnosti – brána byla otevřená dokořán a všude bylo ticho. Když vstoupili na nádvoří, nikdo tam nebyl,… prohledali celý hrad, ale nenašli v něm živou duši. Už se stmívalo a Yawana se rozhodla, že tu přespí.
V noci však ženu i jejího syna probudily podivné zvuky. Vstali tedy a šli se podívat, kdo nebo co zvuky vydává. Uviděli dveře, které tam určitě dříve nebyly – to by si za denního světla určitě všimli. Yawana opatrně dveře otevřela a opatrně se podívala, co je za nimi. V tom začala hrozně křičet…za dveřmi ležel mrtvý Mandos a nad ním stál neznámý muž s holí. Muž se na ni podíval a dal se do smíchu: „Přišla jsi sem, aby tě potkal stejný osud jako tohoto nanicovatého dědka?“, a začal dělat podivná gesta a mluvit v jazyce, kterému Yawana nerozuměla. Yawana však nečekala a zakřičela: „Pojď Alventhere!“, a oba se rozběhli pryč. Bylo však už pozdě, najednou se před nimi objevila ohnivá stěna, otočili se a viděli, jak neznámý muž zase kouzlí. Yawana rychle vytáhla meč a rozběhla se na kouzelníka. Přitom křičela: „Alventhere, uteč, mě tu nechej!“. Alventher se dal do běhu, proskočil ohnivou stěnu a utíkal pryč na nádvoří. Ještě se ohlédl a viděl, že ohnivá stěna zmizela. Viděl také, jak Yawana bez ustání seká mečem po kouzelníkovi, ale kouzelník vždy jediným lenivým pohybem útok zastavil. Potom se kouzelník rozmáchl a vyslal na Yawanu blesk. Yawana se mu nestihla vyhnout a blesk ji zasáhl do hrudi. Yawana padla mrtvá k zemi.
Alventher se rozběhl pryč, proběhl nádvoří a zastavil se, až když byl před hradem. Ztěžka dýchal, dál už běžet nemohl. Schoval se tedy do křoví, které bylo blízko. Za chvíli vyběhl z hradu kouzelník a začal všechno prohledávat. Když k Alventherovi stál kouzelník zády, chlapec vyskočil a bodl ho nožem, který nosil pořád sebou, do nohy. Kouzelník se k němu otočil a znovu začal kouzlit. Alventher neváhal a bodl ho do krku. Kouzelník se zhroutil na zem. Byl mrtev.
Alventher se rozběhl do hradu. Rozbrečel se, když na zemi viděl mrtvé rodiče. Vynesl je před hrad, vykopal tam díru a pohřbil je tam. Chystal se k odchodu, když uslyšel povědomý hlas – otočil se a uviděl rodiče. Ne, to nemohli být jeho rodiče, byli průsvitní a vznášeli se nad zemí…byli to duchové. Rodiče mu řekli, jak má zrušit kletbu, kvůli které je tak krutá zima, a také mu řekli, kde má Garithos schované poklady. Poté začali mizet a Alventher se znovu rozbrečel. Otec mu na rozloučenou ještě řekl: „Smrt je jen další část cesty, po které jdeme, ale ty máš ještě celý život před sebou.“ Pak zmizeli. Alventher udělal vše, jak mu řekli, zrušil kletbu a za peníze, které v hradu našel, si koupil dům ve městě. Usilovně trénoval a po patnácti letech byl pasován na rytíře. Od té doby jezdí krajem a pomáhá lidem. Je statečný a nikdo ho neviděl plakat, ale večer, když leží v posteli, dlouho do noci brečí a vzpomíná na své rodiče.
Diskuze
Moc jmen, to je první nedostatek "dostatek".
Jak mohl Alventher proskočit tou ohnivou stěnou aniž by se popálil? Druhý nedostatek.
Rotrigo
Je mi to opravdu líto,ale musím se přemlouvat,abych nedal za 0...
Podle mého by to chtělo více vcítění se do hlavního hrdiny...tenhle suchý popis,jak události rychle plynou po sobě se mi ani v nejmenším nelíbí...kdybys se více snažil,třeba to i prodloužil,to nevadí a jedině by to prospělo,byla by to dobrá povídka...přidej nějakou přímou řeč,dávej si hlavně pozor na opakující se výrazy,ubírá to na kvalitě a na čtivosti.Když jsem už po třetí či po čtvrté četl Yawana celkem mě to nudilo...a to je přeci špatně.Nemyslíš?A zkus kdyžtak to pokračování hodit do Moudré Sovy,určitě ti ho tam pomohou vypilovat.To je můj názor.
Nechť vás provází světlo
Astrak
Zdravím
povídka se mi poměrně líbila a co jí (podle mne) nejvíce vadilo se teď pokusím shrnout:
1) podmět se nemění
zkus měnit oslovení postav, Yawana neni pořád Yawana, ale může být matka, hraničářka.... změnu jsem zaznamenal při boji Alventera a Garitose ("Kouzelník se k němu otočil") ale následující věta zase začíná kouzelníkem...
2) stejný tón vypravování
celý příběh je čtenáři předložen "ústy" vypraveče. nebylo by na škodu, kdyby se v některých pasážích děj přenesl od vypravěče k Alventerovi, nejspíše tam, kde je přímá řeč (V noci nás probudili divné zvuky. Máma vstala a šla se podívat....)
3) Když, když, když
věc velice .. příbuzná .. první výtce - opakování slov. Když Mendos, Když Alventer, Alventer se rozběhl, Alventer se rozběhl. ...
jak to zlepšit?
1) v dílně v moudré sově zde na serveru ti může poradit plno ostatních lidí, především gramatické chyby, stylistické chyby (hlavně přímá řeč ti dělá problémy), různé nelogické blbosti a pak i celková barva povídky, jaké pocity ti dokáže dát - to všechno ti v dílně pomůžou ostatní zlepšit.
2) hotovou povídku na chvíli odlož. jseš-li nedočkavý, tak třeba týden, jinak doporučuji měsíc či ještě dýl. pak se k dílku vrátíš, přečteš si ho a to bys nevěřil, kolik věcí tě napadne přidat nebo ubrat, povětšinou to vede k dobrému
3) jak už někdo předemnou říkal - číst, číst, číst.
doporučuji povídky zde na serveru, hlavně diskuze k nim a pokud máš čas, pořádně si je přeber v hlavě, popřemejšlěj, co tu povídku dělá tak dobrou...
dal jsem 3*, protože mi zde chybí "průměrné" : ) ne... nejspíš to bude tím, že jsem předchvíli čet "Legii duchů" od krtecka : )
Ufredianovi přeji mnoho štěstí v další tvorbě . )
Shelagh: To že sem ti nevyhověl je jedna věc. To že sem ti osvětlil, proč sem napsal co sem napsal je věc druhá - tím sem dodržel to co jsem napsal zde do diskuze. Uznávám autority, ale nehodlám měnit svá rozhodnutí a své vývody na základě něčeho, co mi řekne někdo jiný - pokud to neuznám za vhodné. Právě pokud bych změnil své stanovisko, byl bych neschopný nést za něj zodpovědnost, protože bych ho tím defakto zlehčil a já nikdy nezlehčuji to, co jsem již jednou vyřknul.
Krev: Jsem redaktorem zodpovědným za rubriku a moderátorem diskuse. A protože jsi diskusi uzavřel, budiž.
Ten příběh mě docela zaujal, těším se na pokračování.
Krev: Nikoliv, ty jsi své jednání nevysvětlil. Já jsem tě požádala, aby ses vyjádřil u příspěvku, což jsi neudělal, pouze jsi mi poslal do pošty své hodnocení. Nepřekrucuj to. Když jsem Tě požádala, abys to zveřejnil u příspěvku, odmítl jsi. Odmítl jsi nést zodpovědnost za své jednání.
Mgr. Holger: Schvalujícímu redaktorovi jsem své počínání vysvětlil, pokud ses nepodílel na schvalování tohoto dílka, nehodlám s tebou diskutovat, jelikož tobě můj první příspěvek adresovaný nebyl.
No, co k tomuto dodat?
Jde o vcelku klasický příběh mladého hrdiny, který tragckou nehodou přijde o rodiče. Jedná se tedy o běžnou tématiku, to ovšem znamená že autor se musí zavázat něčím novým...
Pokud si tedy zvolíš tuto klasickou kostru zápletky typu, Hrdina v klidu vyrůstá, objeví se zlo, rodiče jdou porazit zlo, rodiče zemřou při boji se zlem a konečně mladý hrdina vyrůstá bez rodičů s trpkostí v srdci, musíš do děje dát nějaký dobrý nápad, nebo myšlenku.
Samo o sobě toto je dobré téma, chce ale hodně nápadů a kuriozit. Trošku si pohrát z příběhem, nechat hlavního hrdinu balancovat mezi dobrem a zlem, trošku si pohrát s osudem, nebo neočekávaný obrat v ději. Toto vše dává příběhu na plasticitě a čtivosti, což mi u tvého díla bohužel chybý.
Toto všechno by příběh obohatilo, a pokud by jsi chtěl napsat pokračování, chtělo by to otevřenější konec.
Jinak ten konec se mi zdá trošku odbytý. V pár větách jsi našeho hrdinu nechal povyrůst, naučit se bojovat a dal mu slávu. Kdyby jsi si toto nechal až na druhý díl, nebo mu tu cestu ke slávě pěkně okořenil ihned by příběh byl čtivější.
Ten konec je tedy asi nejslabším článkem celého příběhu, je až moc uspěchaný a vyřeší moc otázek najednou. Snad se ti 2 díl povede lépe...
S úctou
anarion
Krev
Hodnotíš nulou, aniž bys své hodnocení zdůvodnil, vytkl dílku jeho zápory, zhodnotil jeho kvalitu.
Namísto toho se vyjadřuješ k práci redaktorů, aniž bys opět uvedl důvody, o které opíráš své hodnocení činnosti redaktorů.
Osobně mne Tvůj přístup uráží a i z hlediska diskuse v rámci hodnocení kvality dílka ho nepovažuji za korektní či slušný a nemíním nad ním plesat.
Zdrví Holger