Oči Města
| Autor: | CrazyMys |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 26 |
***
Na rynku v hostinci U Dvou vidliček seděla dobrá společnost. Pivo teklo proudem, pečená selata voněla, lidé se bavili a hostinský se usmíval. V rohu místnosti seděl Richard s přáteli a smál se také. Ostatně smál se téměř bez ustání už týden, od chvíle, kdy dokončil doktorskou školu a stal se z něj diplomovaný lékař. A stejně dlouho jako se smál, obrážel se svými nejbližšími hostince a krčmy po celém městě. A slavil.
***
Viděl jsem jak toto město vznikalo, viděl jsem jeho cestu časem, dobré i zlé chvíle.
***
„Přátelé,“ promluvil Richard, „opravdu myslím, že se nám to povedlo. Na náš ročník hned tak nezapomenou!“ Bylo znát že už pár sklenic vypil. Jeho čtyři kumpáni ale souhlasně pokyvovali hlavami a Richard pokračoval: „Myslím, že tohle byl nejlepší ročník za hodně dlouhou dobu. A jsem rád… že jsem v něm mohl být s vámi.“ Další souhlasné pokyvování, doprovozené výkřiky přípitků: „Na nás!“ „Na budoucí zachránce životů!“ „Na budoucnost!“ Venku už byla hluboká tma.
***
Viděl jsem korunovace i popravy. Viděl jsem slavnosti, i povstání lidu.
***
Hostinec se už téměř vyprázdnil, bylo zřejmě již hodně po půlnoci. K Richardově společnosti přišel hostinský. „Vážené panstvo, byl bych nerad, kdybyste si mysleli něco zlého, ale… musím vás už poprosit aby jste odešli. Ponocný hlásil už třetí hodinu ranní, a já bych se také rád trochu prospal…“ Richardova společnost utichla. Tohle se jim zatím v žádné z putyk ve kterých byli nestalo. Po chvilce napnutého ticha Richard klidně promluvil: „Samozřejmě krčmáři. Děkujeme ti za tvé pohostinství. Hoši? Odcházíme!“ Zaplatil, a společně s ostatními se vypotácel před hostinec.
***
Viděl jsem požáry i povodně. Viděl jsem, jak se s nástrahami osudu město vypořádává. Viděl jsem jak žije.
***
Venku bylo chladno, a i když byli rozehřátí alkoholem, Richard a jeho přátelé se zachumlali do svých plášťů a bezcílně bloumali náměstím. Zastavili se před jedním opravdu starým domem.
„Potřeboval bych se trochu protáhnout, bolí mě záda… Mám nápad. Vidíte ten chrlič? Myslíte, že byste mi pomohli se na něj dostat?“
„Já ti nevím Richarde,“ odpověděl Petr, jeden z jeho přátel, „je to dost vysoko. Ale tak… snad se nám to povede. Bude sranda.“
„Jenom se na chvíli vyvěsím, a půjdeme si někam lehnout.“ Řekl Richard a už se stavěl Petrovi na ramena. Rukama se chytnul chrliče a nechal Petra poodstoupit. Nejprve bylo slyšet příjemné křupnutí natahované páteře. Poté se ozvalo velice nepříjemné křupnutí praskajícího pískovce. Richard s chrličem v rukou spadl za mohutné rány na dlažbu. Jeho přátelé se začali smát.
„Au… tedy pánové, jsem docela v pořádku, ale…“ podíval se na suť, která byla ještě před chvílí chrličem, „…myslím, že bychom se měli hodně rychle ztratit.“ Jeho přátelé mu pomohli na nohy a společně utekli z náměstí.
***
Viděl jsem… už nevidím nic.
Diskuze
Chvilku po přečtení jsem na to zamteně koukal a pořád jsem nemohl přijít na to, co to mělo být s tím koncem. Pak jsem to naráz pochopil a opravdu jsem se začal smát, protože to bylo opravdu vtipné. Po chvíli jsem přestal a napíšu ti sem chyby..
Zaara i Lyrie už tady obasnili ty čárky, kterých jsem si taky všiml, ale myslím si, že není třeba, abych je znovu opakoval.. Stejně jako Lyrie jsem celo dobu čekal, kdy se konečně něco stane. Jestli se ten Richard přerazí nebo něco takového, ale nic se nestalo. Jak už jsem psal, po prvním přečtení jsem byl opravdu zaražený, až mi to po chvilce došlo, tak musím zhodnotit, že je to kvalitní..
Je škoda těch gramatických chyb, teda hlavně toho, že povětšinou chybí čárky.. Jinak i pěkně zpracované. A ten závěr je vskutku unikátní.
Hezký nápad, provedený na přiměřené ploše, dobře pointovaný. Rychlé, jednoduché, přehledné věty, ale ...
..."doktorskou školu" by asi nikdy Richard neřekl. Buď medicínu, nebo vysoké učení apod. Doktor byl a je titul, studuje se lékařství.
..."žádné z putyk" - čím se to liší od "v žádné putyce", ostatně celá věta je zbytečně šroubovaná.
"Venku bylo chladno, a i když byli rozehřátí alkoholem, Richard a jeho přátelé se zachumlali do svých plášťů a bezcílně bloumali náměstím."
Co chtěl básník říct? Pokud: "I když byli rozehřáti alkoholem, bylo jim venku chladno a tak se Richard i jeho přátelé bezcílně bloumajíce náměstím zachumlali do plášťů.", pak ty tvoje věty navzájem úplně nesedí.
Chce to po sobě pozorně číst, protože to jsou věci, které ti při čtení zadrhnou. Tobě i čtenáři.
Omlouvám se, na řádek chvály tolik výhrad. Ale rozepisovala jsem to, protože jsou to odstranitelné, technické nedostatky, jinak ta chvála převažuje.
Checheché, křupáníčko!
Viděl jsem, (*čárka*) jak toto město vznikalo, viděl jsem jeho cestu časem, dobré i zlé chvíle.
Bylo znát, (*čárka*) že už pár sklenic vypil.
Příběh popisuje chování opilých studentů, vandalismus a následný úprk od způsobené škody, ale není v něm nic objevného, něco "jinak". Pořád jsem čekala, že se stane něco zásadního a ono ne a ne to přijít. Ale závěr se mi líbil, byl úsměvný.
*
S pozdravem
*
Lyrie
"musím vás už poprosit aby jste odešli." - abyste, a chybí čárka
"Ponocný hlásil už třetí hodinu ranní, a já bych se také rád trochu prospal…" - bez té čárky
"Tohle se jim zatím v žádné z putyk ve kterých byli nestalo" - chybí dvě čárky
"Samozřejmě krčmáři... Já ti nevím Richarde" - oslovení se odděluje čárkami
"Jenom se na chvíli vyvěsím, a půjdeme si někam lehnout" - bez čárky
"Řekl Richard a už se stavěl Petrovi na ramena." - věta uvozovací => malé "ř"
Souhlasím s tebou, pochopil-li jsem to dobře (konec mi trochu udělal choas v toim, co jsi tím chtěl říci). Ale jinak dílko není ničím moc výrazné, takže kvůli chybám dávám 3*
Až přístě budeš psát, řekni mi, opravím ti chyby. Piš na ICQ bo WT, ne sem, nepřečtu si to.
Další dílko do galerie hříček, nahozených nápadů rozpracovaných do podoby krátké povídky. Jedna situace je převyprávěna ze dvou pohledů – nedá se hovořit o dvou linkách, na to je dílko příliš jednoduché. Ani styl vyprávění nepřináší příliš mnoho nového, podobné věty a dialogy lze přečíst a zaslechnout kdekoliv a vzápětí zapomenout.
Přestože jsem dílko vracela k opravě, zbyla jedna hrubka, na kterou jsem upozorňovala – nikoliv „kdyby jste“, ale „kdybyste“. Stejně tak chybí v následující větě čárka.
Vím, že autor si dal s dílkem práci, oceňuji jeho snahu a přece jen roztomilý závěr. Celkově tedy slabší tři