Človek človeku vlkom
| Autor: | Darian |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 25 |
Človek človeku vlkom
...z denníka Mortimera Junga
17. nov. 2003:
Zobudil som sa už za tmy na odporný zvuk kvapiek dažďa dopadajúcich na chodník. Dážď ako tento by vám možno pripadal nádherný. Ale keby ste iba pred chvíľou spali na chodníku, na ktorý teraz padá ten poetikou a melanchóliou presiaknutý novembrový dážď, tak by ste mali asi trochu iný názor.
Vstal som z kúta a pozrel na náramkové hodinky, ktoré som pred časom potiahol akémusi chlapíkovi, a so zdesením som zistil, že sú už asi dve hodiny po polnoci. V duchu som si zanadával, pretože som vedel, že som tam nemal v žiadnom prípade spať– nie to ešte tak dlho.
Z diaľky som začul hudbu ... a približovala sa. Odhadol som to na nejaké auto plné pripitých deciek, rušiteľov nočného pokoja, rozhodnutých asi zmeniť lokál. Keďže som sa niečo podobné rozhodol spraviť aj ja, vykročil som dolu ulicou sporadicky osvetlenou nočnými lampami.
Auto sa priblížilo a jeho svetlá osvietili cestu predo mnou, autorádio mu hralo naplno. Asi sa vodič rozhodol takto spríjemniť večer ostatným – spiacim.
Spomalilo. Mohol som hádať, či len preto, že ma uvideli.
,,Tak čo, starý?“ spýtal sa ma frajer s vyholenou lebkou zo sedadla spolujazdca.
Neodpovedal som. Neviem, asi ma v tej chvíli nenapadlo nič natoľko duchaplné, že by malo zmysel s tým skúsiť zodpovedať otázku mladého pána.
,,Pýtal som sa niečo,“ nedal sa odbiť on, očividne stále zvedavý. ,,Kurva, si hluchý?“
Pozrel som naňho, ale neodpovedal som.
,,Daj mu pokoj, Dirk,“ povedalo usmiate dievča, sediace vzadu. ,,Možno sa s tebou len nechce baviť.“
,,Hovno, Tanja. Je to len ďalší sfetovaný bezďák – nič viac.“ povedal ďalší pán, zrejme tiež nadmieru slušný a zdvorilosťou kypiaci, ktorý riadil vozidlo.
Feťákom, musím sa priznať, nie som, ale nehodlal som to tým výrastkom vysvetľovať, pretože som urýchlene musel pokračovať svojou cestou.
Celým telom mi prebehol kŕč.
,,Doboha,“ zaklial som a zrýchlil krok.
,,Kde sa chystáš?“ posmešne sa spýtal Dirk. Auto takisto pridalo.
Telom mi prebehol ďalší kŕč. Rozbehol som sa. Tie decká to zrejme ešte neprestávalo baviť, pretože ich auto šlo súbežne so mnou.
,,Kam bežíš?“ smial sa teraz chlapec za volantom. ,,Potrebuješ si pichnúť, čo?“
Prišiel ďalší kŕč, ktorý si zrejme všimli, pretože Dirk zakričal: ,,Á, Jürgen, máš pravdu, má ťažký absťák.“
Bežal som a pomaly sa som sa uzatváral do toho už známeho mikrosveta tvoreného len obmedzenými vnemami, ako už mnohokrát predtým. Auto s rehotajúcimi sa deckami sa hnalo vedľa mňa. Hudba hrala, ich smiech bol ako psychedelický koncert – tak nesúrodý, ale šialene skutočný. Dirk sa vykláňal z okna auta a možno len kvôli atmosfére, neviem, ma zasypával haldou oplzlých nadávok.
Mal som namierené do parku, ktorý už nebol ďaleko. Utekal som a v duchu som rátal odbočky. Napokon tá moja prišla. Objavila sa, bol to len moment – a ja som pohotovo zabočil. Nohy mi oťažievali čím ďalej, tým viac, a telom mi zmietali kŕče už dosť intenzívne. Zozadu som počul ďalšiu mäsitú nadávku z Dirkovej dielne, keď prepásli odbočku. Dúfal som, že teraz ich to už naozaj prestane baviť – bolo by to pre ich dobro.
Neprestalo. Utekajúc po chodníku – park už bol, ani čo by kameňom bol dohodil – začul som opäť hudbu, zvuk motora ... a Dirka.
„Pohni Jürgen, pohni!“ kričal ako zmyslov zbavený. ,,Niečo ma napadlo.“
Zjavili sa po mojej ľavici. Dirk za jazdy otvoril svoje dvere a ja som ucítil náraz do chrbta. Nohy sa mi podlomili, spadol som tvárou na zem.
Auto zastavilo, hudba stíchla, ja som počul Dirkov smiech – on bol evidentne spokojný – a Jürgenovo „Kurva jedna sprostá!“ plus ďalšie perly, namierené na Dirka, keď uvidel ohnuté dvere. Ležal som na zemi, telo som mal stŕpnuté od kŕčov. Bol som ledva pri vedomí – neschopný vstať, alebo sa brániť.
Pocítil som kopanec, potom ďalší. Skrútil som sa do klbka.
Dirk ma obrátil na chrbát. ,,Hovädo jedno sfetované,“ povedal a vrazil mi jednu do zubov, kým som si stačil zakryť tvár. ,,To, čo robím, je prevencia.“
Bili ma ešte hodnú chvíľu: Dirk a kopol si aj namosúrený Jürgen. Tanja kričala, prosila, aby prestali, a aby šli už preč, ale nedalo sa. Chlapci boli naplno ovládnutí inštinktom, beštiou, ktorá si v takýchto situáciách podmaní človeka – stali sa beštiami. A beštie zacítili krv, pocítili zadosťučinenie z úspešného lovu.
Dopady ich pästí a kopancov ma po čase prestali bolieť, pretože som už necítil svoje telo. Cítil som chlad, už nie bolesť. Búšiť do mňa prestali vo chvíli, keď si všimli, že si prestávam kryť tvár a neprítomný pohľad upieram na oblohu. Vyjasnilo sa, Mesiac svietil – bol to nádherný spln.
Chlapci zmätene cúvli.
Áno, všetci sme občas beštie. Verte mi, veď ja už o tom viem svoje...
Diskuze
Předposlední věta je celkem pravdivá, avšak ne každý podlehne.
Děj je dobrý. Celý příběh se mi promítal před očima... Škoda, že je to psané slovensky na což nejsem zvyklí. Jinak to, že to nepatří k DrD už tu bylo řečeno.
Piš dál!
Athilla
______________
Memento Mori
Velmi pěkná povídka, děj mi úplně vyvstal před očima. Je to svižné, rázné a velice živé - asi už nebudu chodit při úplňku chodit parkem.
Věcně tomu nemám co vytknout, jen ještě jednu typografickou chybku (Istafix už ji zmínil, ale rád bych ji trochu rozvedl): Prosím, nenahrazujte otevítací uvozovky dvěma čárkami, vypadá to hrozně - Takovéto ,,uvozovky“ nejsou správnými uvozovkami. Takovéto „uvozovky“ vypadají mnohem lépe a každý lepší editor textů (Word, Open Office...) je umí. (Zajímavé je, že se v textu dokonce jednou objevily.)
Zmíněná chybička na hodnocení samozřejmě vliv nemá, ale vzhledem k tomu, že se povídka ani vzdáleně neváže k DrD, musím strhnout jednu hvězdičku.
S úctou a obdivem,
Legar
Pěkná část z denníku Mortimera Junga.
Zaujala mě nejvíce gradace děje, který byl sice jednoduchý - neslmyslná bitka, ale dobře spracovaný.
Text jasně ukazuje jak je násilí nesmyslné a jak se mu lidé kolikrát podrobí a zapomenou svou pravou tvář. Ikdyž v tomto připadě je pod rouškou stínů, které často klamou.
Doufám, že autor zveřejní v blýzké době další části denníkuMortimera Junga.
Nekroskop
Patrick:
Kroll Rhurg přijde večer při bouřce do vesnické krčmy. Je vyhladovělý, dnes již ušel 40 mil rychlé chůze a včera neměl v zubech ani kousek jídla. Sýček již začal svou píseň, jež zaznívala krajem každým večerem.
Rhurg tedy otevře dveře, oslní ho zář ohně, zavře tedy na chvíli oči a vstoupí.
Prásk!
Nehorázně se praští hlavou o futra dveří, hlava se tu roztřeští jak kdyby ho Maris vzala Pádnám argumentem.
"Jéminánku, ošklivá futra, praštil jsem se ho hlavičky."
---> Není tu něco špatně? Právě jsem se přehnaně vyhnul tzvn. "funkčním vulgrismům". Přesně ty jsou použity v této povídce... bylo by spíše na škodu je nepoužít, ne všechna sprostá slova by se měla odstranit (tedy v krásné literatuře, slovní projev by jich měl obsahovat asi o 97% méně, ale to už je jiná).
Celé dílo se mi libí, ale hodnotím stejně jako Salmar ze stejného důvodu. Nepoužitelné v DrD.
Máš na to napsat i něco s větší myšlenkou, zkus to, nezaobírej se těmihle věcmi, to je pro začínající a ty jím tedy rozhodně nejsi.
Zprvu jsem si myslel, že slovenština mi bude dělat problémy na rychlost čtení a na porozumění. Není tomu tak...
Povídka je perfektně gradovaná bez dlouhého a nudného popisování směřována ke své kvalitní pointě. Člověk čte a ani ho nenapadne začít dělat něco jiného. Myšlenky hlavního hrdiny jsou také podány výborně.
Při hlasování jsem se rozhodoval mezi dvěmi možnostmi. Dílo je velice kvalitní, ale na druhou stranu najdou se i lepší s pěti hvězdami. No, ale oni se najdou i horší se čtyřmi hvězdami. Nakonec jsem dal menší hodnocení z důvodů "koncepčnosti". Velice těžko se tato povídka dá využít k dobrodružství pro dračí doupě, i přestože to je fantasy. Díky tomu směřuje o stupínek níže.
Ospravedlňujem sa, ale nebudem sa veľmi rozpisovať. Možno len v bodoch:
- "Sakriš" nie je slovenské slovo. Niežeby sa nepoužívalo, ale nie je slovenské.
- Vulgarizmy sú vo vhodnom množstve len plus. Pridávajú na plastickosti postavám, a na realistickosti situácii, samozrejme, len pokiaľ sa nestanú samoúčelnými. To ale nie je prípad tejto poviekdy.
- Ohľadom ortografie by som sa pripojil k Shelagh a okrem troch bodiek by som spomenul i chyby v znamienkach pri priamej reči a uvádzacích vetách.
- Veta "Niečo ma napadlo." je, žiaľ, nespisovná. Prijateľný variant (tzv. hovorový) je "Niečo mi napadlo." a ak chce byť človek úplne korektný, mal by použiť tvar "Niečo mi prišlo/zišlo na um." Pochybujem však o tom, že inteligentný chlapík ako Dirk si na takéto nuansy potrpí.
- Som veľmi spokojný s názvom poviedky. Po celý čas pôsobí len ako frazeologizmus vo svojom bežnom (resp. prenesenom) význame, až nakoniec vysvitá, že ten vlk je trošku doslovnejší:), čo posilňuje pointu.
- Pointa je, mimochodom, fajn. Pekný nápad.
Povídka je výborná, měla jsem tu čest ji číst ještě před uveřejněním, takže jsem měla dost času nad ní popřemýšlet. Použité vulgarismy k tomuto příběhu patří, ti chlapci nejsou dítka z nedělní školy, ale produkt ulice, potažmo i dnešní doby. Pokud si příběh převedu do skutečnosti, pravděpodobně uslyším v rozhovorech takových "mladíků" kurva mnohem častěji než sakryš.
*
Jürgen je normální německé jméno, a má mnoho variant, zrovna jako český Jiří: Georg, Jörg, Jürgen, Jörgen, Jorn, Jurgen, Gorgel, Görries, Görris, Jeorg, Jorg, Gorg, Gerg, v dialektech: Schorsch, Jörg; Girgel; Girgel; George, Georgius, Jorge, Jurg, Jürge, Jurge...atd.
*
Povídka se mi líbila, vtáhla mě do děje, proto hodnotím, jak hodnotím.
*
S úctou
*
Lyrie
Zdravím,
Veľmi pekne ďakujem za vaše doterajšie reakcie a hodnotenie.
Patrick:
Meno Jürgen som tam dal, pretože sa mi páčilo. Nejako vážnejšie som nad tým nepremýšľal, pretože som to nepokladal za dôležité.
Slovíčko "sakriš" sa, mám pocit, v slovenčine - a to ani v slangu - nevyskytuje. Opravte ma prosím, ak sa mýlim.
Samozrejme, vulgarizmy. Isto si si všimol, že dielo je niekedy písané aj slangom. Išlo mi o to, aby som čo možno najlepšie a najvernejšie interpretoval ulicu. A na nej si predsa niekto servítku pred ústa vo svojom prejave, ktorý bol dokonca u chlapcov ovplyvnený aj množstvom alkoholu v krvi, neberie.
Možno budem trochu alibistický, ale poviem Ti to takto:
Ty by si možno vulgarizmy zmiernil, ba, mal som aspoň taký pocit, možno ani nepoužil. Ale Dirk, Jürgen a Mortimer áno. Používajú ich preto, lebo som sa snažil, aby samotné postavy boli - hoc sú i na pozadí príbehu s fantazíjnym motívom - čo najreálnejšie a z dnešnej doby.
To je asi tak všetko.
Veľmi pekne vám ďakujem za reakcie, vážim si ich.
Pekný deň
Darian
Poněkud krátké, ale velmi zajímavé.
1) zarazilo mě slovo "Jürgen", znamená to německy Jiří ne ? Ale spíše než Jürgen se používá "Georg"
2)Pak slovo "Kurva jedna sprostá" nešlo by to nahradit něčím jiným ? Sice mě nyní právě teď nenapadá, ale myslím že by to šlo...
3) Pak slovo ""Kurva si hluchý" také by to šlo nahradit něčím jiným, např.: Sakriš, jsi hluchej !
No to by bylo asi vše, povídka je docela čtivá a zajímavá.
Takže:
Za nápad 2*
Za propracování 2*
Rozhodoval jsem se mezi 3* - 4* ale zvolil jsem 4* protože dílko se mi momi jiné líbí...
S úctou Patrick
Velice zajímavě podané dílko.