Vzhlédněte k obloze
| Autor: | Hamster |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 11 |
Vzhlédněte k obloze, ptáček malý,
svými křidélky urychleně mává.
Tam, kde mrtví svůj klid mají,
ranní koupel si dopřává.
Kamenné napajedlo u pomníku tkvěje,
v něm odráží se voda křišťálová.
Ptáček barevný svou písničku pěje
však neslyší šum a smrt ho volá.
Statný lovec se svým lukem
přichází k pomníku za očistou.
Barevná pírka leží bokem,
"Kdopak uchvátil duši tvou?"
Vzhlédněte k obloze, proti slunci,
to pírko je tak nádherné!
Ani tři neváží více jak unci..
šípy jsou krásou zdobené.
Vzhlédněte k obloze na slunce jasné
a shlédněte na zlatý lán.
To slunce prý nikdy nevyhasne,
vždy bude dávat život nám.
Klasy se hroutí, jak hraboš hryže.
Na nebi silueta - mocný pán.
Dravec slétá stále níže
a hraboš svou bitvu dobojoval.
Vzhlédněte k obloze, toť král orel,
plachtí ve vzduchu, křídla roztažená.
Svým bystrým zrakem rozhlíží se kolem.
Vždyť nic než svou vlastní zemi nemá.
Vzpomínky drásají, vzpomínky rvou,
srdce už má na cáry.
Vzpomínky... létali ve dvou,
v hnízdě vždy čekal naň mladý.
Smrt přineslo pírko barevné,
když tětiva odporný zvuk vydala.
To pírko, přec tak nádherné..
Ona ne! Měl jsem to být já!
Jako by nestačilo spadlé tělo,
on ještě na strom vylezl!
Zabít se mi člověka chtělo!
Ale lovec mi s dítětem utekl.
Vzpomínky bolí, vzpomínky derou,
proč mají v hlavě místo stálé?
Nějaký člověk tkví pode mnou.
Barevné pírko! Padám náhle...
Diskuze
Jsme na rozpacích. Na straně jedné vidím krásné básnické prvky, které hřejí na duši, na straně druhé špatně formulované věty, jajichž smysl, byl-li vůbec nějaký, se ztratil v dáli společně s brevným pírkem. Hlavní motiv - tedy strast ptáka, který vinou lovce přišel o svého bližního, je celkem viditelný, ale i on se občas ztrácí. Proto i já se raději ztrátím a přenechám hlasování na těch, kteří jsou jsi svými pocity jisti.
Findred z Celenu
Úprimne nemôžem zaradiť báseň medzi tie lepšie, ale ani medzi horšie. Keby som mohol dať tak dám 50%. Akésy(/i?) základy sú tu dobré, však to čo je na nich postavené nie je až také pekné a pevné. Niesom si istý, ale rým sa na niektorých miestach mení, alebo vôbec není - mohol by byť aj lepší a čo sa týka rytmiky, mne osobne nerobí problém, vždy sa dáju pri recitácii robiť pauzi, naťahovať a skracovať, ale keď sa začne počítať, tak 2+2=5. Ja osobne dávam asi 3*, počkám ešte na diskusiu...
Dílko lze použít v kontextu anotace, kterou autor uvedl.
Po obsahové stránce je zajímavá hlavní linka příběhu, která je ovšem značně zamlžena zmatkem, který provází autorovu snahu o poetismy. V tomto ohledu bych mu doporučil zamyslet se nad tím, co a jak má být v díle sděleno, zda je právě nyní vhodný okamžik na pointu atp. K tomu by mu mohla sloužit např. osnova dílka (jakkoli mi budou náladoví poetové spílat). Ta by pomohla utřídit myšlenky, které jsou čtenáři servírovány, a zároveň by mu umožnila sledovat a analyzovat své vlastní dílko bez zabředání do subjektivního pocitu uspokojení.
Po formální stránce dílko nevyniká, což je zřejmě zapříčiněno malou zkušeností autora v práci s jazykem, ve snaze o zdání poetického jazyka pak zcela bez rozmyslu používá výrazy, s nimiž si neví rady (zejména markantní je to u výrazu tkvět, „vzpomínky derou“ v případě po smrti oškubaného orla zní až cynicky). Tento trend se následně projevuje v rytmice i rýmování, i když lze možná snahu o rýmování považovat za počátek stylistického a obsahového galimatyáše.
Dílku rozhodně nelze upřít dobrý nápad, který dá básni slušný základ, který je však formou (zejména snahou o její prosazení) následně potlačen.
Zdrví Holger