Eragon - poslední bestseller fantasy?
| Autor: | Saladin |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 24 |
Eragon - odkaz dračích jezdců
(Eragon, Inheritance, Book One)
Christopher Paolini
Nakladatelství Fragment, Havlíčkův Brod (2004)
Překlad Olga Machútová
V úvodu této stručné recenze krátce o autorovi, knize a jejím vzniku. Christopher Paolini je z Montany, narodil se v roce 1983, Eragona začal psát ve svých patnácti letech (když dokončil středoškolské vzdělání) a trvalo mu to rok. O další rok později pak vyšlo první vydání knihy, které však pravděpodobně vypadalo o něco jinak, než to pozdější (a slavnější), které se dostalo do ruky mě. Bylo o 20 000 slov kratší. Těžko tedy říci, co ve skutečnosti Paolini napsal.
Kniha samotná se mi do ruky dostala s mohutnými kladnými ohlasy. Bohůmžel jsem ke stejnému názoru nedospěl (čtenáře na to upozorňuji předem), hned osvětlím z jakých důvodů.
Příběhem je zde popis nálezu předmětu značné důležitosti v základním konfliktu světa mladým hrdinou, jeho vydání se na cesty spolu s učitelem a ochráncem v jedné osobě, strastiplná cesta, velké vítězství a všeobecná sláva. Celý příběh je navíc protknut odkazy na velikost dávné padlé říše a na nebezpečí plynoucí z mocného zla, které znovu nabývá na síle. Něco Vám to připomíná? Také mi to připomělo. Kniha mi skutečně přišla jako druhořadá kopie Tolkienova Pána prstenů. Skřeti byli nahrazeni urgury, kteří mají narozdíl od nich zakroucené býčí rohy, prsten je nahrazen dračicí, která je narozdíl od prstenu kladná (a o poznání větší), a hrdinové obou děl jsou asi stejně nablblí, i když ten Paoliniho je o poznání zručnější s mečem.
Tedy, zacházení s mečem. Hrdina (Eragon) v knize začíná jako běžný rolník, během putování ho ale poutník (a bývalý dračí jezdec) Broms mečem učí - a hle, netrvá pár týdnů a z rolníka je jeden z nejlepších šermířů vůbec. Další, co mne zaráží, totiž že jsem nezaznamenal protesty ochránců zvířat. Distanční závody (tedy klus) se běhají 160 km, za nějakých 8 hodin (a mluvíme o špičkových koních ve špičkové formě); koně hrdinů Eragona ovšem hranice koňských možností překračují, ba je přímo ignorují - několikadenní štreky často beze spánku a potřebného odpočinku jsou v knize prakticky na denním pořádku. A to jsou bohůmžel jen jedny z mnoha bot, na které jsem narazil.
Autor se pokouší jako jeden z výraznějších (a diskutovaných) prvků o popis hlubokého vztahu mladého Eragona k jeho dračici Safíře. Nemůžu říci, že bych popis vztahu nezachytil, nemůžu ale zároveň říci, že by mne poetičnost jejich vztahu přesvědčila do nebe.
Co tím vším chci říct? Snad až na jazyk (resp. český překlad), občas docela poutavý a příjemně plynoucí, kniha nepřináší nic nového. Charaktery nejsou úplně ploché (přestože o závratně prokreslené hloubce se mluvit nedá), drak je použit docela pěkně a ten nápad není pitomý
Shrnuto, jeden nápad pro knihu nepovažuji za dost - a jako první díl série mne skutečně nenalákal na díly další. Pokud nemáte diametrálně jiná měřítka, neodvažuji se knihu doporučovat - raději sáhněte po něčem jistějším.
Diskuze
Ano tady je vidět, že recenze nemusí být vždy jen kladná. Eragon - v současnost spolu se Zaklínačem nejprodávanější kniha na trhu. Sám jsem se docela těšil až si ji přečtu, teď mé nadšení poněkud opadá. Nicméně stejně se k tomu jednou dostanu.
Tuhle knihu mám rozečtenou... moc moc pěkné idkyž mám někdy problém s nějakými názvy... už mám obědnaný i druhý díl Eldest.
Tony-Z: Stane se občas každému.
Salmar:
Vážím si tvého názoru.
Saladin:
A já se omlouvám, že mi ulítli nervy.
-- Jenom sem píšu, že jsem to přečetl a vzdal se hlasování - nemám ve zvyku hodnotit recenze, ba ani je kritizovat, jenom číct. Maximálně řeknu, že se Saladinem souhlasím a pokusím se ho trochu naštvat.
Saladin: Pěkně, Saladine. Zrovna jsi ukázal na jednu věc, se kterou se naprosto shoduješ s Deephem.
Tony-Z: tvé chování je nesmyslné! Nemá cenu s tebou diskutovat, jen abys věděl, že si myslím, že to, co jsi napsal je nepřípustné. --
Nemůžu než poděkovat za všechny vaše kritiky (i ty, které možná přibudou), přiznávám, že ať už jsem kritik nebo recenzent, v obou případech je třeba užít slova "laický".
V druhé řadě pak se omlouvám za chyby a informace zavádějící a doufám, že jejich míra nepřetéká přes pohár.
Shelagh:
Pravda, ruka mi jela rychleji než jsem přemýšlel. Naprosto mě ochromilo, jak někdo může psát recenzi na knihu (ať už kladnou nebo zápornou) a nezkontrolovat si ani názvy, či je dokonce úmyslně zkomolit. Nicméně za tím co jsem napsal si stojím a pokud mě za to má potkat nějaká sankce jsem připraven ji příjmout. Už když jsem to psal jsem věděl, že z toho můžou být potíže.
Dobrý vypravěč se snaží strhnout posluchače. A než začal vyprávět, poslouchal a učil se. Ví, co zaujme. Waltari, fantastický vyprávěč historických příběhů, má nejméně v každém druhém románu šibalského sluhu, který svým zemitým věcným přístupem vyvažuje idealistické nadšení svého pána a obstarává komické vložky. Ten sluha by se klidně mohl jmenovat Sancho Panza a nejméně od Cervantesových dob patří k inventaři historického romanu. Přesto bych neodbyla Waltariho romány jako neoriginální.
Fantazy je navíc žánr, který pracuje s putovními rekvizitami. Draci, elfy, čarodějové -fantazy bez nich by byla jako držková polévka bez majoránky.
Sal odkazoval k Tolkienovi, Keddie k U.K. Guinové - oba mají pravdu. Ovšem hrdina vybraný osudem, který vyrůstá ve skrytu a v pravý čas ho nalézá průvodce, jenž ho připraví na boj, k němuž je povolán - ten přeci pobíhá různými vyprávěními snad od té doby, co lidé dali dohromady holou větu. Jednou je převlečen za krále Artuše, podruhé za Ilju Murovce.
Dobrý vypraveč umí ovšem ty staré rekvizity rozehrát a dá nám při poslechu zapomenout na to, že už jsem to většinou někde slyšeli. A ten opravdu dobrý nám jejich prostřednictvím řekne něco, proč se k jeho vyprávění budeme vracet ještě druhý den či desátý rok potom, co jsme ho slyšeli a co opadlo okamžité okouzlení. Paolini je podle mého názoru jen dobrý vypravěč, při čtení nenudí a děj vás chvílemi strhne s sebou. Ale nic víc.
K recenzi:
Věcná informace o knize je anotace. Recenze je autorská, v té naopak musí pisatel na vlastní odpovědnost mísit své postoje a své výhrady s referováním obsahu.
Joshi: Už rozumím...
Tony-Z: Tvůj přístup k ohodnocení recenze je velmi dětinský.Tvé invektivy naprosto nepatří do diskuze. Je Tvým nezadatelným právem s někým naprosto nesouhlasit, ale tím, že budeš někoho urážet, svůj názor nikterak neobhájíš, naopak se zde pouze zesměšníš. Doufám, že to byla jen unáhlená reakce po přečtení zdrcující kritiky na Tvou oblíbenou knihu, jinak se obávám velmi negativních reakcí na Tvůj nevybíravý příspěvek.
Nie som si istý, ako treba hodnotiť recenziu...
Keďže sám občas píšem recenzie, viem, že je to dosť tažké. Ale určite by som pri písaní recenzie odporúčal ešte menej subjektivity. Stačí poukázať na nedostatky a klady a subjektínu mienku dať na záver alebo na začiatok.
Inak je to ale recenzia celkom dobrá, nie je zbytočne dlhá a je písaná v jednom duchu, čo je dosť dôležité.
Škoda, že o Dračom jazdcovi neviem viac, len som počul, že je to taká rozprávka...ale to len na okraj