Balada o bitvě u Bukové hory
| Autor: | Lawor |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 14 |
Račte vyslechnouti píseň mou o slavném vítězství,
o družině co v pěti bránila věž v polesí,
severně od hory Bukové, stará pevnost leží tam,
jen se běžte klidně přesvědčit, já přece nelžu Vám.
Pevnost měla okna vytlučená, brány zbořené,
my jsme dorazili zrovna, když tam skřeti měli pré,
potom setmělo se slunce zhaslo, sýček zahoukal,
stovky pochodní se rozžehlo, jen blázen by se smál.
Zvuky rohů kolem zazněli, přeběh nám po zádech mráz,
stovky skřetů z lesa nelenili, obklíčili nás,
mnoho šípů létá ovzduším, mnoho blesků osvítá,
mrtvá těla tvorů ohavných, celá krví zbrocená.
Meč a dýka, moci nebeské, v noci pomáhali nám,
padali jsme k zemi únavou, bez studu povídám,
a když slunce vyšlo nad vrcholy, sám stál skřetí král,
a já beze strachu sám jsem mu na loutnu requiem hrál.
Tenhle příběh jsem si nevymyslel, ten se vážně stal,
hrdě stála v poli bitevním družinka z Horkých skal,
proto pamatujte hrdinů, co brání Vaší zem,
a mě věřte, neboť já tam byl a ještě teď tu s Vámi jsem.
Diskuze
Joshi: Myslím, že tohle se hodí spíš pro družiny s bardem, který, někde v hospodě, se vychloubá, aby jim někdo zaplatil pití .
Až na ony hrubky, které mě rozladily víc než neshody v rytmu a rýmech, kterých bych si sám asi nevšiml se mi to líbilo.
V básni je docela cítit pár nepořádků v rytmu,hrubky a konkrétně tvar "osvítá"
jsou poměrně silné prhřešky proti jazykové kvalitě.
Ale velká použitelnost ve hře, snad jako kramářská píseň, je jistě plus. Ovšem v tom případě by to chtělo o pár slok navíc...
Well. Táto básen ma zaskočila, lebo podobnú som tu už nejaký čas nečítal.
Je to zaujímavá báseň. Je epická, takže je to zmena po tých lyrických (ALE nechcem haniť lyrické).
Pripadá mi to, akobz tá báseň bola priam mystifikovaná, príliš prehnaná. Ale budiž.
Zarazili ma najmä dve veci. Za prvé je to 4. verš :jen se běžte klidně přesvědčit, já přece nelžu Vám. - niečo takéto sa mi do básni takéhoto typu absolutne nehodí. Takéto pripomienky by tam nemali čo robiť.
to isté aj s: Tenhle příběh jsem si nevymyslel, ten se vážně stal,. - ten istý problém, ale povedaný iným spôsobom.
Tiež ma napadá, že je zaujímavé, že sa vžfy ako neriatel použijú škřeti. Ale, to je na autorovi a ako niečo zlé to nevidím.
Po obsahovej stránke asi toho už nemám čo vytknúť. Po vonkajšej stránke asi iba tie príliš (citujem Holgera) "laciné" rými.
Al.
Epická báseň pojednávající o nevýznamné bojůvce s obvyklou nadsázkou příznačnou pro „velké příběhy“.
Ačkoli dějově poněkud škobrtá – obsah je často podřizován formě na úkor plynutí děje, přesto se dozvídáme podstatné části příběhu (někdy způsobeno vstupy mluvčího, bez zpětného navázání na děj).
Po formální stránce jde o klasickou rýmovačku bez složitější vnitřní struktury a rytmu. Rýmování je mnohdy laciné (tam – vám, nás – mráz, zem - jsem) nebo špatné (osvítá – zbrocená, vítězství – polesí), dvě porušení shody podmětu s přísudkem doslova bijí do očí.
Přes tyto nedostatky musím uznat, že dílko je úzce spjato s tématikou servšeru a jako takové zde má své místo. Pouze si na závěr dovolím lakonickou poznámku – zahrál jsem si to v a-moll – v G-dur to určitě nejni…
Fíl špás
Holger