Zdeněk Žemlička: Vlčice
| Autor: | Shelagh |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 16 |
Jako prvního představitele své nové edice vybrali redaktoři poutavou fantasy českého autora, která potěší všechny milovníky příběhů z dob minulých a tajemných.
Děj románu není příliš spletitý – král Marobud potká krásnou a nebojácnou Bessanu, po které okamžitě zatouží. Ta však nemá zájem, a proč také, když její manžel sám je dávným králem dávného plemene vlkodlaků. Marobud nenechá takovou potupu bez odplaty – způsobí smrt Bessany a jejího muže. Jenže to by příběh skončil příliš brzy, kdyby tu nebyl někdo, kdo vraždy pomstí. A tím někým je dcera obou vlkodlaků Kroana, která přísahá, že Marobuda nezabije, ale zničí takovým způsobem, že smrt je proti tomu milosrdná.
Ač o tom Kroana nemá tušení, její cesta za pomstou je vlastně hledáním sebe sama, své cesty osudu. Mocnosti jí nabízejí jen dvě možnosti – buď se stane neúprosným zabijákem plodícím samoúčelné násilí, nebo z ní bude živořící oběť. Ale ona se ani jedním stát nechce. Až budoucnost ukáže, zda je možné nalézt třetí cestu.
Zdeněk Žemlička je zkušený autor - přestože čtenář dokáže odhadnout, kterým směrem se děj bude ubírat, o překvapivé momenty tu není nouze.
Charaktery postav jsou vystavěny poměrně dobře, zvlášť bych pochválila hlavní hrdinku, která je živou a plastickou postavou s uvěřitelným vývojem. Co bych vedlejším postavám vytkla, resp. jejich autorovi, že poté, co splní svou hlavní úlohu, jaksi z děje zmizí, případně jsou odsouzeni do role pasivních pozorovatelů či přisluhovačů.
Ještě jedna věc mi trochu vadila - při vysvětlování motivů postav a pozadí příběhu míchá autor genetiku se spirituálními záležitostmi. Vznik vlkodlaků odvozuje od prolnutí ducha spřáteleného vlka s člověkem – naproti tomu při vysvětlování zvláštních vlastností hlavní hrdinky se odvozeně odvolává na genetiku a evoluci. Není to upřímně řečeno chyba – ale vnáší to nesoulad do poetiky příběhu. Myslím, že v tomto případě by bylo příjemnější oprostit se od moderních trendů soudobých teorií a názvosloví.
V doslovu autor píše, že nepatří k těm, kteří si dovedou vymyslet zemi, její kulturu, náboženství, společenské poměry i dějiny. Raději čerpá z toho, co skutečně bylo a stalo se – proto mnohým budou jména jako Marobud nebo Katvalda či Karpaty a Železné hory známé. Pro mne osobně je zase tento způsob práce hoden obdivu, protože takový člověk musí mít více konkrétních znalostí- zasazovat příběh do ověřitelného kontextu je podle mne těžší než si „jen vymýšlet“.
Tedy závěrem: Kniha neobsahuje hlubokomyslné úvahy a dějinné zvraty, ale pobaví a potěší. Je zkrátka příjemným počtením, které vám zpestří cestu do školy, do práce a večery pod lampou.
Zdeněk Žemlička: Vlčice.Obálka a grafická úprava: Grigory Vyatkin. Odpovědní redaktoři: Tomáš Němec, Jiří Vlček. Vydalo Nakladatelství Jiří Vlček – Wolf Publishing, 2005. 288 stran. V edici Pevnost 60,- Kč, ve volném prodeji 85,- Kč.
Diskuze
Shelagh je Shelagh, jiná už nebude a její recenze také ne. Což je vlastně fajn, protože - alespoň mě - baví je číst.
Nastínění příběhu, krátké kouknutí na postavy a vlastní závěr. Myslím, že máme všechno co můžeme chtít.
Snad jen ve větě: "...je dávným králem dávného plemene vlkodlaků..." je jedno "dávné" navíc. (nebo pokud to měl být vtípek, tak věta trošku nešikovně poskládaná) Ale to vzal ďas.
Tentokrát nad hodnocením neváhám.
Fajn počtení, jsem rád, že tu je.
V této recenzi je obsaženo všechno podstatné .Nenašel jsem v ní žádnou chybu gramatickou ani stylistickou.Líbilo se mi,že Shelagh taky upozornila na zápory této knihy.
O této knize jsem už sslyšel,ale ještě jsem neměl možnost si ji přečíst.
Dávám 4*
Zdržuji se hodnocení, ostatně u recenze - podle mne - ani není podstatné.
Recenze obsahuje vše podstatné, co by obsahovat měla, proto ji máte k dispozici, se zpožděním, ale přece.
Zároveň omlouvám autorku, že nebude moci reagovat na vaše připomínky, protože je momentálně mimo internet.
Fíl špás.
H.