Apea  18. 11. 2005 v 14:23:02

Mgr. Holger:
Obávám se, že ta poezie, za jejíhož hlaholu umírají ti, která později z rozpaků nazveme hrdiny, bude sppíše znít jako ona slavná "Když jsme táhli k Jaroměři"
anebo jako tahle, o které Čapek tvrdí, že je z tej světovej války, co ji ještě nečíslovali. protože nikdo nevěřil, že by se lidstvo dopustilo podobné blbostí podruhé:
"Až já budu mrtvola,
panbů si mě zavolá,
řekne, co seš za vola,
že je tebe mrtvola."

Mgr. Holger  18. 11. 2005 v 10:02:51

Marsia - zřejmě jsem se opět blbě vyjádřil. Mám na mysli toto - báseň může být vhodným poselstvím pro dav, který táhne do boje. Za tímto účelem s sebou táhne barda, který morálně povzbuzuje vojsko a který (co si budeme namlouvat) nebude mít patřičné vzdělání v metrech, přesto jeho báseň bude úderná třebaže bude klopýtat po rytmické stránce, po vzoru řekni, co chceš, hlavně ať se to na konci rýmuje, mužstvo to ocení.

Mám za to, že toto skutečně patří k hrdinské básni, nikoli té, která se tvoří v kuloárech u panovníků, kteří rozhodují o válce zpovzdálí, ale přímo mezi bojovníky.

Apea  16. 11. 2005 v 21:06:16

Raynor

Omlouvám se, ale bez hodnocení. Neodrušila bych tu anotaci či motto, či co to je. Jsou věci, pro které by měl umět člověk riskovat život, ale nebát se smrti není hrdinství, ale ztřeštěnost.

Sir Humphrey  16. 11. 2005 v 15:41:11

ach, zas ta slovenština...

já hodnotiti nebudu, neboť si nepřipadám oprávněn hodnotit něco, co je básní ve slovenštině, protože i normální čtení slovenského jazyka mi dělá problémy (nikdo není dokonalý), ale u básně mi to opravdu nepůjde.

kaski  16. 11. 2005 v 15:10:22

Ze Skorpionem si mohu podat ruku. Také tak hlasuji. Přečtu si báseň i nějakou tu chybku přehlédnu ať už schválně či nikoli a rozhoduji se tak, jek na mě báseň působí.

ian  16. 11. 2005 v 11:47:48

klady
báseň dle mého vyniká tím, že ji autor dokázal napsat z pohledu chlapce, že se dokázal vžít do jeho pocitů. (většina autorů vychází ze svých pocitů)

zápory
škoda, že je občas kostrbatá. asi by básni pomohlo, kdyby byla psána volnějším veršem. koneckonců rýmovat se nemusí vůbec nic: pokud jsou slova melodická, nevadí to: verš není shoda poslední slabiky, například slova hrdinský a nebeský se nerýmují, pán a nám se rýmuje lépe.
trochu mi tam vadí slovo lakomá: jak po obsahové, tak po stylistické stránce.

technické záležitosti jsou ale malicherné ve srovnání s klady. 4*

Nogusta  14. 11. 2005 v 20:00:57

Zdravim no to co jsem chtěl věčinou vytknout u té to básně již zde zní, proto to nechci opakovat.Jinak báseň bych ohodnotil průměrem, ale doufám že toto není nic posledního co si vytvořil a doufám že budeš v tvorbě pokračovat.
Se ctí Nogusta.

prokletý Dilvish  14. 11. 2005 v 19:24:46

Druhá půle je dobrá, snad i více než to...

Z první půle bych vyzdvihl jen asi dva veršíky:
Každý mal z teba strach, bola si tajomná.

Ten chlapec vie, ten chlapec to už vie.

Jinak mě přijde, že hodně doplňuješ rým verši jen pro rým... Je to škoda, kdyby byla báseň celá taková jako druhá polovina, hlasoval bych výše.
Takhle na mne báseň působí jednak neosobně (je to neosobní báseň, takže žádný mínus), ale taky odbytě. Narychlo napsaná...

Když už píšeš báseň pro dav, dej si na ní záležet po stylistické stránce, kdyby byla emotivní, bylo by to uplně o něčem jiným...

Dilvish

Marsia  14. 11. 2005 v 17:40:31

První půlka básně mě vůbec neoslovila, ta druhá polovina - řekněme od "Neboj sa ty!" - je o mnoho lepší.

První polovina: Rytmus je takový trhaný, násilný, stejně tak i rýmy. Přijde mi to jako pouhé omílání prázdných slov. Je bez náboje.

Druhá polovina: Má spád i velmi silný náboj. Zde se z prázdného patosu stává velký ideíl, myšlenka, která dovede pohnout skalou, která zbaví armády strachu a dodá jim odhodlání a odvahu prolévat svou krev.

Mgr.Holger: Opravdu si myslíš, že k hrdinské básni patří horší rýmy? Osobně bych řekla, že báseň, která má strhnout k následování ideálu, by měla být dobře recitovatelná a to, mimo jiné, klade poměrně vysoké nároky na rytmus i rýmy.

Alanil  14. 11. 2005 v 16:59:24

Pekné, takové upchřímné. (Cimrman - Záskok)
Teraz vážne. Lyrické básne s zčasti naozaj pekné. A táto patrí k nim. Veľmi pekne rozoberá motív smrti. A napriek tomu, že tam ja smrť, umieranie, nie je to sentimantálny "žvást". Nie je to žiadný slaďík na tému: "Chudáčik! On umiera!!" A to je obrovské plus. Iste, nejaká sentimentalita tam rozhodne je, ale sentimentalita nie je iba pejoratívny výraz. Takže, to bol ako kompliment. Veď žiadna lyrika by sa bez toho nezaobišla.

Po obsahovej stránke nemám čo vytknúť.

Jedine, čo ma trochu "zarazilo", čo tam bolo na vytíkanie je stavba rýmu. Najskôr to je aa bb cc (štruktúra rýmu), teda združený. Potom to je a b a b, teda striedavý. Po obsahovej stránke to nevadí, ale po prednesovej, estetickej, tomu uberá na kráse. Je v tom drobný chaos.

Inak, je to veľmi pekné dielko, takže tie 4 hviezdičky sú primerané.
AL