Články&Eseje

On Stage aneb SSChBKNP, aneb DaDa DrD Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 16

(...věnováno E. Bondymu)

Svítí slunko...
Už zase svítí slunko.
Poledne bije do helmy...
Horký drát v oku....
Skřetu se chce blít.
Vlčí se tropikem k večeru...
Vypocená krev zmariášila
červené osmičky na úroveň póvlu...
Je semaforem.

STŮJ!

Skřetu se chce blít krev na patník.
Roztáhla křídla a doptačila se naň.

* * *

Jako ortodoxní mnich na večírku,
jako pečená škorně pod přístřeším,
jako ohnivá holina pod poklicí,
jako zkamenělá veverka na lodi,
jako mírotvorce v očistci,
jako přiožralý monarcha s kyticí antikoncepce,
jako hovno na předních kolech dvoukoláku,
jako bezkonfliktní básník s nevolnickou centurií,
jako žebravec ve čtvrtce chleba,
jako lípa ochcávaná pokojovým psíkem,
jako palcát na sněhu,
jako tuna zlata pod botou,
jako pirátova dřevěná matka,
jako nečekaný dotaz: Kolik?
jako trhovec pod čepicí svinství...

* * *

A ona se mezitím vsákla do uší trávy...
A bylo
po VŠEM...



Poznámka: tento příspěvek byl přesunut do kategorie Ostatní redakcí.

Diskuze

 Uživatel úrovně 5

Neřekl jsem, že je to třeskutej dadaismus - jen trochu. Hranice mezi avantgardními směry jsou dost často velmi úzké. Ale musím souhlasit s tím, že Marsia a Apea mají asi pravdu. Asi je to spíš nějaká nepovedená napodobenina a možná by se tady vůbec neměla vyskytnout, ale je tu.

Nicméně moderní slova ve fantasy? Já říkám proč ne. Každý autor má svůj styl a jestli tam ta slova chce mít, tak ať tam jsou. Konkrétně poezie je tak rozvětvená, že je vlastně jen na člověku, co se mu líbí a co je ještě ochoten zkousnout a co už je na něj moc. Záleží na tom, jestli to chce pochopit.

Jabberwocky: Toť otázka. Nemyslím si ale, že umění je vše, na co se díváme, myslíme, co slyšíme, co tvoříme (i hranolky z bufetu jsou svým způsobem umění). Vše ale závisí na člověku, jak on jej rozliší - ty hranolky by zvládl udělat každý, udělat třebas dort už je těžší a ne každý ho také umí. Stejně tak to je v literatuře - SMSku v českém prostředí mladších generací také napíše povětšinou kde kdo (maje prostředky samozřejmě). Horší to bude se slohem ve škole a ještě méně lidí napíše kvalitní kritiku, poezii či fejeton. A tak bychom mohli pokračovat dál - hudba (rap-zpěv-operní pěvectví), malířství atd. Je toho hodně.


 Uživatel úrovně 0

Ach jo... Je možné tohle vůbec hodnotit? Ono je totiž třeba položit si kardinální otázku, co že je vůbec umění. Je to výsledný artefakt (=arte factum, tj. uměním vzniklé)? Proces vzniku? Souvztažnosti, jež během procesu vzniku zažívá autor? Nebo je to "komunikace" mezi artefaktem a vnímajícím? Či snad až emoční odezva ve vnímateli? Má být umění originální (po větší část lidských dějin tomu bylo právě naopak)? Opakuje se umění? Nebo se opakují jen umělci a publikum, protože něco (a mohli bychom to směle označit za anthropologické konstanty) je věčné? Je umění to, co je stravitelné? To, co za umění označí kritika? Nebo to, co akceptuje většina? Lze umění vůbec hodnotit. Lze je poznat?

To všechno mi táhne hlavou. Jak má potom člověk dávat hvězdičky? Ach jo...


 Uživatel úrovně 0

Apea: lool:-))


 Uživatel úrovně 0

Nerad bych spamoval, ale myslím, že Apea a Marsia zaslouží +repku. Výtečně řečeno!


 Uživatel úrovně 3

První postřeh z této věci? Autor chtěl napsat pár vulgarismů a pak doplnil zbytek. Ty vulgarismy tu jsou jen proto, aby tu byly.

Myslím, že bez moderních slov DrD poezie prostě nemůže bejt, protože jinak by ustrnula a přestala se vyvíjet, pročež by byla nudnou.

Slovní zásoba poezie v DrD musí být odpovídající slovní zásobě DrD světa. V tom světě sice může být něco, co je v podstatě SEMAFOR či ANTIKONCEPCE, ale pojmenování je jiné (hlavně v případě Pratchetta a Asprina nepochybuji o tom, že by dotyčné věci popsali zcela v duchu fantasy).

DADA není FANTASY, protože k FANTASY patří jisté stylistické i dějové postupy a prvky. A mimochodem, je toto vůbec DADA? DADAISMUS má být hravý, toto mi hravé nepřipadá...


 Uživatel úrovně 0

Nechci působit puntičkářky, ale tohle není dada, tohle je surrealismus, anebo spíš docela elgantní citační použití surrealistické poetiky v oblasti fantazy. Automatický tok asociací, který je přitom cíleně omezený realiemi jednoho žánru (opravdu si umím představit antikoncepci ve fantazy a nemusí to být právě Prachett) - trochu kvadratura kruhu. Jedno, dvakrát se to povede, ale co pak?
Abych mluvila Elvisovým jazykem: Obtíž hovna rozmáznutého na koberci je, že nejčastěji a nejvíce připomíná právě hovno rozmáznuté na koberci.


 Uživatel úrovně 0

Elvisův Duchu, nerad bych tu byl za škarohlída, ale upřímně pochybuji o vzniku "nového Dada". Položme si tuhle otázku: čím by mělo nové Dada být nové? Tím, že slova v klobouku promícháme dvakrát? Levou rukou? Nebo že k tomu použijeme (jako D.Bowie) počítač?

Nedokážu se zkrátka ubránit pocitu, že Dada se vyvíjet nemůže. Nemůže se ani obrodit. Princip tohoto směru je natolik primitivní, že jakákoliv jeho změna by znamenala, že už to není Dada. Jak sám píšeš, lidé potřebují vymýšlet stále něco nového. A právě proto je Dada mrtvým směrem. Dle mého soudu už navždy.


 Uživatel úrovně 0

Mě to přijde zajímavý a pěkný.


 Uživatel úrovně 0

Hmm...je mi líto, že ti taky kazim průměr, ale nemůžu jinak. Básně sou o subjektivním cítění...a mně osobně Dadaismus k srdci rozhodně nepřirostl (slušně řečeno) A nikdy sem ho jako umění ani neuznával. Je to podobný jako když někdo na výstavě vystaví záchodovou mísu, nebo obraz, na kterym je jedna jediná černá linka...podle pravítka. Jsou to extrémy, kterejm fakt nerozumim...:) Takže 0*


 Uživatel úrovně 8

Dadist
Eugen Brikcius

Wer da ist
ist Dadaist
da die
die da nicht mehr stecken
die
die da noch stecken
schrecken


Dadaisté
přeložil Ivan Wernisch

Je to jisté
že tady jste
dadaisté
vy kdož
kdož tady už netrčíte
kdož
kdož tu ještě trčíte
skučíte