Dobodružství Felixe z Větrova
| Autor: | Aramir |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 16 |
Byl jednou jeden hobit z Větrova,
Ten v dětství odešel z domova.
Na tváři jizvu měl ve tvaru X,
Říkali mu proto Felix.
Jednoho dne sebral svůj prak a meč
A všem ve Větrovu vzkázal-"budu Hrdina,heč"
Ostatní se mu vysmáli leč.
To ale netušili,že Felix opravdu hrdinou bude.
A jeho jméno bude známé všude.
O tom jak se hrdinou stal si povíme,
A o jeho dobrodružstvích se něco dovíme...
Jak Felix porazil obra a odmítl nevěstu:
Přišel Felix do království jednoho,
Kde starostí měli nemnoho.
Až na jednoho obra,
Co se zřekl dobra.
Ten obr strašlivě vypadal,
Nenašel se zatím nikdo,
kdo by se s ním do křížku dal.
Najednou kde se vzal tu se vzal.
Chrabrý Felix před ním stál.
Hobit totiž udatný byl
A měl jeden jediný cíl.
Skolit toho obra
A dostat tak od pana krále pořádné hobla.
Roztočil prak svůj,
A obrovi hlava praskla-no fuj.
Podlomila se mu kolena.
Felix řek:"chceš další-na!!!"
A pálil do obra kamení,
Dokud mu nedali znamení,
Že obr mrtev jest
A za své činy dostal již trest.
Pak přiběhl král a strašně mu děkoval
A řek mu že obra už málem litoval
Nabídl Felixovi za ženu dceru svou
Ale on na to že toulky ho zvou.
Ať mu radši dá hromadu jídla a vína lok,
Ať má zas veselejší krok.
A tak Felix odmítl nevěstu
A vydal se zase na cestu,
Na cestu plnou nebezpečí,
Že není hrdina mě nikdo nepřesvědčí!!
Diskuze
Marsia
Ono to není výrazem lidová poezie, chybí epitetony konstans a další postupy, kterými si lidvá poezie pomáhá, aby se dobře tradovala a taky, aby se tvůrci dobře dělala. Připomíná to spíše rýmované rytířské romany anebo jarmareční písně, když už folklor, tak městský, včetně náběhu k robusní drastické metafoře.
Alcator: Není to ani trochu divné - možná je to trošku neprofesionální, ale divné to opravdu není. IMHO je to pořád snesitelnější, než Světlí lučistník (pamatujete na něj? ;o) )
To si myslím já...
Není trochu divné, když člověk udělá překlep hned v prvním slově nadpisu?
Nemám kvůli podobnosti děl říct co jiného, tak snad jen okopíruji kritiku z druhé básně:
Konečně pořádný příspěvek!!! K čemu jsou dračímu doupěti zachmuřené básně, které většinou nemají s fantasy světem ani moc společného? K ničemu! Za to si živě dokážu představit dobrodruha bavícího se v hobitím stavení a pj vesele poskakujícího po místnosti a s hobití pompésností recitujícího tuto říkanku 5*
A návdavkem bych chtěl říci, že tato báseň se i po dějové stránce líbí ještě o něco víc než ta druhá, takže pokud by to šlo vyjádřit, bylo by to 5 a 1/2*
Apea: Nevím, co přesně myslíš tou naivní poezií, ale mně se nezdá, že to kolísání pomáhá dojmu pohody. Na mě působí spíše rušivě. Zrovna od takového dílka bych očekávala značnou pravidelnost - lidové útvary a dětská poezie bývá krásně prostě rýmovaná a velmi rytmická. Díky neustále se měnícímu rytmu si nedokážu utvořit nějaký pocit - ať už pohody či čehokoliv jiného. Autor to označil za pohádku. Dovolím si předpokládat, že se jedná o lidovou slovesnost. Útvary lidové slovesnosti mají jistý specifický rys, jsou šířeny hlavně ústně - snad to u hobitů není jinak -, to znamená, že musí být jednoduše zapamatovatelné, a z toho plyne, mají jednoduchou pravidelnou formu.
Marsia:
Tak že bychom si vyměnily role a ty bys teď hájila počítání? .-) Jenže tohle bych nečetla jako odkaz k lidové poezii, spíše k naivní. A bez toho naivního kolísání bych z toho neměla po přečtení takový pocit pohody.
Mě se tato básenička moc líbila ikdyž ty rýmy mohly být opravdu lepší jak řekli podemnou.Takže 4
Milé, přátelské dílko, které v těchto zimních dobách příjemně zahřeje. Rýmy by mohly být lepší, ale přežil jsem to.
Skorpion
Hele, tak tohle je fakt pěkný. A navíc - umocněno Aramirovým příspěvkem do diskuse. Hobit co vyroste na pohádkách...
Není to doslova krásný? ;o)
Konstruktivní kritiku dodám později, protože mi přijde trapné psát je to, že suhlasím s Holym, ale aktuálně mě nic jiného nenapadá, snad až a to, že to dílko není zas až tak povedené a jak napsala Marsia na tojak to mělo znít to nezní...