Články&Eseje

Mormacar Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 19

Pamatuji si ten den, jako by to byl včerejší večer, kdy se to stalo…Pamatuji si tu chvíli, jako by se odehrála před pěti minutami…

Je to něco málo přes deset let, kdy jsem s matkou, jež mne, sotva sedmiletého špunta, vedla za ruku, kterou držela tak pevně, že mi ji div nerozdrtila, prchal z naší vesnice. Po několika kilometrech jsem se přestal ptát, proč; tak nějak jsem ale tušil, že to souviselo s návštěvou starosty u nás v chaloupce…Tentokrát nebyl milý a úlisný jako většinou, a s matkou se zjevně nepohodli, i když nevím, o čem hovořili…Výrazům „milenka, vydržovat, a perverzní prase jsem tehdy ještě nerozuměl. Neodpovídala, jen s hlavou skloněnou a pohledem upřeným k zemi vždy zrychlila krok…Možná proto si nevšimla…
Můj výkřik přišel pozdě; vrazila do něj…
Pohlédl jsem na ni a zůstal jsem zděšeně stát.
Velký…Ten muž byl tak velký…A jeho vlasy…v měsíční záři se zdály být stříbrné, ale i když měsíc zašel za mraky, ve tmě svítily dál…
„Neboj se,“ řekl spěšně, neboť si všiml, že se matka nadechuje, aby začala křičet.
„Nic Ti neudělám…Proč jsi v tuhle dobu na cestě ?? Bez věcí…A s dítětem ??“
Chvíli mlčela, ale ačkoli jeho plášť byl dole zastříkaný zaschlým blátem a pár dní se očividně neholil, nakonec se zřejmě rozhodla, že je hoden důvěry… Tak, jak byla, si na místě sedla uprostřed cesty, a začala vyprávět. Opět jsem spoustě věcí nerozuměl, ale pochopil jsem, že v tom příběhu hraje velkou roli starosta a můj mrtvý tatínek…
Nakonec se muž zvedl, a podíval se na mou matku.
„Pomohu Ti…ale zadarmo to nebude.“
„Děkuji pane…Ale stejně bych Ti nemohla zaplatit…Nic nemám.“
„Nechci peníze. Chci toho chlapce.“
Raději jsem se schoval za širokou matčinu sukni, tak jsem neslyšel, co odpověděla; pak jsem opět uslyšel jeho hlas.
„Bude se mít u nás dobře…Ostatně pojď taky…Chybí nám kuchařka; a to co vaří Bladdak se už nedá jíst…“
A tak jsem se dostal na Parth Galen, na Amon Muin – Skrytý kopec.
Poprvé jsem se dozvěděl, kdo jsou Zaklínači…I o mnoha dalších věcech, o kterých mne do té doby ani nenapadlo přemýšlet. Chtěl jsem být jeden z nich, ale matka viděla proměnu jednoho chlapce, se kterým jsem občas cvičil, a prohlásila, že by mi nikdy nic tak bolestivého nedovolila…
Matka ale asi po čtvrt roce zemřela; nesvědčil jí ten chladný, vlhký, do skály vytesaný příbytek, i když si nikdy nestěžovala – a tak byla, krutým způsobem sice, ale přece – odstraněna poslední překážka toho, abych se mohl stát Zaklínačem.
Ještě ten večer jsem vypil lektvar…
Bolelo to. Bohové, jak to bolelo !!
Dodnes nechápu, jak jsem to mohl přežít, jak jsem mohl nezešílet bolestí…
Pak přišel výcvik. Boj jednoručním mečem, obouručákem, bastardem, holí, tiché zabíjení dýkou…

---------------------------------
---------------------------------

Když výcvik skončil, zůstal jsem ještě několik měsíců na Amon Muin…Občas jsem se přidal k někomu ze Starších, ale čím víc jsem se toulal lesy a po okolních cestách, tím víc mne to táhlo ven…pryč, někam dál, poznat něco nového…
Tak jsem se jednoho dne vydal na cestu a od těch dob se toulám…

--------------------------------
--------------------------------


Shrnutí :
Historie : Dětství prožil v malé vesnici, zaměřené na zemědělství; poté co zemřel jeho otec (údajně zabit starostou, který Elfy nenáviděl a nedokázal snést, že by jeden z nich spokojeně žil v jeho vesnici) a jeho matka denodenně vzdorovala starostovým návrhům, z vesnice utekli; na cestě se setkali se Zaklínačem z jeskyní na Amon muin; středisku, kde Zaklínače cvičili mladé chlapce jako své nástupce.
Matka umírá, Macar se stává Zaklínačem, absolvuje výcvik a odchází do světa.
Rasa : PůlElf
Povolání : Zaklínač
Speciální schopnosti : Všeobecně oplývá výhodami plynoucími z požití Zaklínačských lektvarů; kupříkladu vidí ve tmě.
Zbraně : Dýka, jednoruční meč; štít většinou nepoužívá.
Dobré vlastnosti : Obětavý, vstřícný, věrný.
Špatné vlastnosti : Popudlivý, občas trochu hypochondrický

Popis :
Věk : 20 lidských let
Výška : 187 coulů (cm)
Váha : 79 kg
Vlasy : Dlouhé, rovné a bílé, vzadu stažené černou stuhou.
Oči : Vlivem Zaklínačských lektvarů vypadají dost…Nelidsky; jsou žlutozelené a jakoby „kočičí“.
Tvář : Výrazné, ostře řezané rysy v nichž není moc vidět Elfí dědictví; většinou se na ní zrcadlí jakási tvrdost, odhodlání a odtažitost
Postava : Poměrně vysoký a štíhlý, dlouhé, pevné nohy –je výborný běžec-.


Vzhled :
Obvykle bývá oblečen celý v černém. Hedvábná košile, těsné kalhoty z pevného plátna, kožené boty ke kotníkům, plášť s kápí; na zádech nosí vak z černé kůže.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Už na začátku se opakují slova jako by. Nemám nic proti líčení, ale tady se to zrovna nepovedlo nejlépe a vypadalo to, že se tam prostě opakují slova.
Je to něco málo přes deset let, kdy jsem s matkou, jež mne, sotva sedmiletého špunta, vedla za ruku, kterou držela tak pevně, že mi ji div nerozdrtila, prchal z naší vesnice.- zbytečně dlouhá věta, hůř se potom chápe. Slovo špunt se zrovna moc nehodí.
Potom tam jsou ještě další zcela zbytečné chyby a čas, který u tvorby byl strávený je na úkor kvality.

S pozdravem- Aratan


 Uživatel úrovně 0

Kvalita příspěvku opravdu odpovídá času, který jeho tvorbě byl obětován.

Škoda, že si raději autorka nenechala svoji práci projít hlavou, chápu, že se to bráškovi líbí.

Terry


 Uživatel úrovně 0

cour: hm... já vím... co myslíš... smaozrejme, ze je traba historie a tohle co si uvedl mi rici nestaci.....

tohle uz jsem probral s holgerem.. jianc mate pravdu, ale preci jen mi to tady tak nejak nesedlo, dkyz tady da svou postavu.. ale to nebylo soucast hodnoceni...

Tex.


 Uživatel úrovně 3

Apea : Jak říkám, základní info jsem měla od brášky a ten to nejspíš zjevně převzal ze Zaklínače...Hmm, asi se do něj opravdu brzo dám ;-)


 Uživatel úrovně 0

Annalin:
Fajn, až si toho Sapkowského přečteš, zjistíš, že to zadání bylo podle něj. Mě šlo o to, že mi nepřipadalo, jako by ses domnívala, že jsi vymyslela postavu zaklínače či rituál změny, dokonce ani ty bílé vlasy ne. Tedy to, co pochází ze Sapkowského. Mimochodem, přečti si ho a zační od jeho povídek.


 Uživatel úrovně 0

textoris:
reaguji na tvuj příspěvek z 08:16:03 08.02.2005

kde žiješ?
tohle a do bestiáře? vždyť je to VP!
tohle a do hřbitova? a kdo umřel? matka hlavního hrdiny, hmm, tak to by podle tvé teorie v rubrice hřbitov končily skoro všechny díla.

je to normální historie postavy, když se začíná hrát. tobě asi stačí říct dvě věty:"je to elf hraničář. je silný, obratný a chytrý, čemuž odpovídají hodnoty sil +2, obr +2, odl 0, int +3 a char +2. tak, to je moje historie a můžem jít na to. jsem sirotek, co mi dáš za vybavení?".

tohle, podle mě, není úplně nejlepší věc jakou jsem kdy četl, ale určitě má smysl a patří právě do rubriky ČaE.


 Uživatel úrovně 0

Holger: pokud je to bráno takhle, tak ano...


 Uživatel úrovně 8

Annalin - neomlouvej se - je to popis postavy a jako takový jsem ho posuzoval, pravda, po literární stránce nebyl na nějaké vysoké úrovni, nicméně jsou příspěvky literární a jsou příspěvky, které více spadají do dračáku. Jako takový ho beru a to pro mne bylo podstatnější.

Tex: Je to i sonda do Annalininy herní dílny - jaké hrdiny hraje, jaký svět ji zajímá atp. Proto tu má své místo.


 Uživatel úrovně 0

annalin: ještě že tak...


 Uživatel úrovně 3

Textoris : Urážky jsou osobní, tohle byla nezaujatá kritika ;-) a tak jí beru...
;-)