Padlý anděl
| Autor: | Marsia |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 45 |
věnováno strachu
Černé perutě zakryly slunce.
Na poplach zvony bijí.
Zahnat démony chtějí.
Rozžaty všechny svíce.
Lidé se skrývají v kostele.
Tam venku zlo prý řádí.
Vzduch naplnila síra.
Ďábel s křídly netopýra
nehodné tvory svádí.
V chrámu spas duši svou!
Jen dítě s čistou duší
vyšlo ven z domu samo.
"Vždyť je tak krásné ráno!"
Nic klidný den neruší.
Veselá písnička z dětských úst zní.
Kdo to tam v trávě leží?
To je ten ďábel zlý?
Je v bílé oděný,
bělostné na křídlech peří.
Ve stínu stromů spí.
"Co se ti stalo, pane?"
"Dítě, já všechno ztratil.
Nemám, kam bych se vrátil..."
Slza po tváři skane...
"Já býval kdys andělem...
Andělem, jenž v lepší svět věřil.
A za něj chtěl i proti bohům bojovat.
Proti krutosti a síle, jež začla panovat.
Já nechtěl, však hodně ublížil.
Toužil jsem lepším být, a přitom zničil vše...
Teď všichni se mě bojí.
Zavřeli přede mnou dveře.
Jak byl bych divé zvíře,
na lov můj se strojí.
Ukončit žití mé..."
Vstal, hrdý ve své kráse.
Svá bílá křídla roztáh´.
Již nevěří své spáse.
Rudý květ ulomil.
"Jdi, dítě, klidně domů.
Padlý anděl se loučí.
Již nevěří svým snům.
Žití jeho se končí..."
Diskuze
Marsia: No právě. Styl je to, co osloví každého, i nepoeticky založeného...tedy méně poeticky založeného. A styl, přesněji...ano asi jsem to neřekla jasně....kvalita tohoto slohu, čili stylu je často, i když ne vždycky, nepřímo úměrná s emocemi, které báseň či jiné dílo stvořily.
Hm, na básni se to pro mně hůř vysvětluje...ale řekni, co se ti bude líbit víc, obrázek s dobrým námětem a precizním a technicky dobrým zpracováním, nebo dílo, které je sice námětově sympatické a jistě emoce, které k němu autora dovedly nebyly o nic menší než u toho prvního, ale rukopis bude kostrbatý, barvy nebudou ladit a celé té krásné myšlence, i když ji dobře chápeš, bude chybět právě to, co sis musela domyslet, ale zjevně to nebylo autorovým záměrem.
Bre.ber.ka: Tak to bych nesouhlasila. Myslím, že i styl má být dán těmi samými emocemi. Styl je nedělitelnou součástí uměleckého díla, určitě jinak působí pevný verš než volný , jinak bude působit archaická mluva a jinak neologismy. I styl, a snad i nejvíce styl, působí na pocity čtenáře.
Marsia: nebylo to myšleno ve zlém, nedomyšlené proto, že se mi to zdálo trochu zbrklé. Vím, že pocity se vyjadřují nejlépe ještě „za tepla", ale máme-li z tohu vytvořit hodnotnou práci, musíme se oprostit od emocí, které nás provázely. Ty bývají nejhorším rádcem, co se stylu týče.
Joseph: S tvrzením "moc se to nerýmuje" bych si dovolila polemizovat... :)))
Bre.ber.ka: Nedomyšlené? No, to nevím, o myšlení bych ani moc nemluvila, je to o pocitu... Mně to smysl dává... Nedopisovala, psala jsem to najednou, až na jednu sloku, kterou jsem doplnila až po chvilce.
Tak jo, líbil se mi námět i scénář:-) To dítě bylo trochu navíc a nerozumím tomu, proč a jak chtěl ten anděl umřít...nedomyšlené. Nedopisovalas to narychlo? Ale potěšilo mne to a v mnoha ohledech nesklamalo nebo spíš příjemně překvapilo.
Moc se to nerýmuje, ale je to pěkný...
Mně to přišlo moc pěkný a zajímavý.
Pohroma: A v čem je to klišé?
Vsetko bolo spomenute.Od rymov po obsah sa mne osobne setko zapacilo zkratka - 4*. T.
desne srceryvne, ale klise ... :-(((