Ve stínu paprsků
| Autor: | Makri |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 28 |
V paprscích včerejší tmy
křičela má bolest do temnoty
pak vlastní krví jsem opila se do němoty...
V paprscích včerejší tmy
mořskou vodou vypláchli mé rány
nad hnijícím mase krouží černé vrány....
V paprscích včerejší tmy
na rub kříže přitloukli mé paže
již severák duje... o mých mukách světu vzkáže
V paprscích včerejší tmy
přišel úsvit, však té tmy nekonečně černější
okamžik se usmál, zas pouta zdála se být pevnější...
V paprscích včerejší tmy
když zemdleny a odhodlány
nechala jsem holubice ochutnat svého masa, strachem udolána...
Pak v paprscích včerejší tmy
vzplála živá voda a ďábel změnil se v anděla
vzal mne ve svou náruč, zahalená nahota nesmělá...
V paprscích včerejšího úsvitu
políbila jsem a k hříchu svedla anděla
uneseni vírem rudých okvětí, dvě těla se v ranní mlze zaskvěla
V paprscích včerejšího úsvitu
zemřeli jsme v obětí
dívka a muž, můj anděl beze mne již nevzletí
V paprscích včerejšího úsvitu
budu ho milovat a ctít
a jednou zase zemřeme... pokud budem chtít...
Diskuze
Nieco tam trosku skripalo,ale tie obrazy (vacsina:) sa mi pacia...Bohuzial nemam ani zdaleka dobru predstavu co ma dielko vyjadrovat =,( ...
Jo, Jarek smíchal jsem ho do hromady s anďelem Karlem
Jo, jo. "Sex bez násilí je jako polévka bez soli." (A. D. F. markýz de Sade)
Vypadá to, že v ženách opravdu bude jakýsi přirozený masochismus. "Pain is so close to pleasure", right? :-)
Není to náhodou J. Nohavica? Jarek Nohovica?
Fafrin: K. Nohavica??? :)
Krásné, ač poezii vůbec nerozumím, tak krásné.
Mám jen já pocit, že chibý kytarovo-flétnový doprovod Štěpána Raka, či vychlastaný hlas a harmonika K. Nohavicy?
Ach, proč je toto čené ptáče sráženo v rozletu nerytmickou křečovitou neveršovaností.
Svět je krásnej, svět je zlej. Hej Jude věř v něj...
Ať si říká kdo, co chce, tohle je prostě nádherný, akorát dvakrát jsem škobrt o neobratný rým, ale jinak jsem uchvácen.....
Skorpion: jo, překlep: jinak neptej se co tou básní myslela: buď cítíš co to je nebo ne...
Mohu psát kritiky na povídky, protože u nich vím, jak by to celé mělo vypadat. Netvrdím, že to svedu - jen poznám, když je něco špatně. Takový neurčitý pocit, že tu něco nesedí.
Ale v poezii... v poezii se nevyznám. Je to jako dívat se na matematickou rovnici, kde neznáte dobrou polovinu známének.
Necítím, zda rytmus přeskakuje jako rozbité kolo; nepoznám dobrý slovosled od špatného; nevím co je v pořádku a co už není.
A právě proto nebudu hodnotit hvězdičkami, ale jen slovy:
Líbilo se mi to. A to tak že hodně.
I když nevím proč... asi nerozumím až příliš velkému počtu znamének. A nebo je to vážně dobré.
Marigold: Masema? To byl asi překlep, co?
Makri: Co jsi touhle básní myslela?
Skorpion