Navěky
Autor: | Othelloo |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 28 |
Dívá se mi do tváře
usmívá se...
naposled
zemře překrásná...
Šeptá slova
lásky
navěky
pro nás oba
že smrt, jenž nás zvěční
ve vzpomínkách
a krvi
...je nádherná
věřím ji
Ztrácí úsměv
a v očích se jí mihne
lidmi neviděné...
chtíč...
Sklání se nad mou šíji
cítím její bílé perličky
vysávajíc poslední zbytky sil
Lhala...
ale i přesto děkuji za dnešní noc
Má Královno Noci
...budu tě navždy milovat.
Diskuze
na 3* to neni a na 5* take ne...4* mi prijde adekvatni
Na tu pátou hvězdičku mi tam něco chybí... ale jinak se mi to celkem líbí...tak za 4* a budu se těšit na další tvůj příspěvek....
Ctěný autore,
je to hodně zajímavé, ale nanrazila jsem tam snad na jediný verš, který by skrýval nějaký opravdu silný obraz, něco, co by vyvolalo emoce a představy...a to si myslím je pro poezii dost zásadní.
S úctou Nathaelen
Mňo nic moc, othello. Nechám si to ještě projít hlavou...
Na víc hvězdiček by to chtělo víc neotřelých obratů (obrazů)...
hmm... to bolo pekne... a paci sa mi aj stavba.... to ako, ze jedna veta je vo viacerych riadkoch....
liberty =)
Máš smůlu, že Tě znám osobně... vím na co narážíš a ačkoli je to sebelepší, musíš s tm skončit.. pro dobro většiny
Dík Pláč
Me se to lyby takze 5
Ad přechodník (pro Othellooa): Jakého rodu je ten, kdo vysává?
othelloo: poezie o drd? jde to!