Články&Eseje

Zajatec Hodnocení: Průměr

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 14

Zajatec



Vevnitř hořím,
pomalu plápolám.
Má vůle vyčkává,
čeká až zavolám.
Neproklínám světlo,
ne neproklínám den.
Kleju jen v křesle
a koukám se ven.
Pohledy z okna.
Sám v sobě uzavřen.
Ten pohled, ten pocit
mě spaluje dál.
Můžu jej uhasit myšlenkou,
ale tu hážu v dál.
V jednom okamžika lůza,
v druhém zas král.
Jednou knězem,
pak armád kaprál.
Těch armád
co donutí krvácet i zem
a nebo vodu,
co dělí moc od peněz
a peníze mění za svobodu.
Nebyl sem u zrodu
tak nebudu u konce.
Měl jsem lidi rád,
ale brali mě jako pitomce.
Mám ruce od krve
a boty od bláta.
Hořím vevnitř
a má mysl je napjatá.
Je napjatá a čeká.
Pálí a pálí.
Okolní temnota mě leká
a svléká do naha.
Hlupák je ten
kdo před branou zaváhá
a nevstoupí tam.
Ale kam?! Ale kam?!
Kam jenom jít mám?
Nehty dál
do krvavé rány zarývám.
Tak otevři se!
ať můžu vstoupit.
Zatmívá se před očima.
Budu dál bloudit
a hořet sám v sobě.
Na pomezí mezí
bděním a snem...
...tak jako každý v téhle naší době...


Diskuze

 Uživatel úrovně 0

celkem dobré, já básně hodnotím i podlepocitu, který to ve mě zanechá. Tohle je takové obyčejné.


 Uživatel úrovně 5

No gramatických chyb sem tam pár našel, a opravil, ale obávám se, že něco málo tam mohlo zůstat. K dílu samotnému:
Zdá se mi, že je tam skrytý až politický podext navíc je tam dost nesrovnalostí atřeba se mi nelíbí některé rýmy: jako třeba kaprál-generál.
Zajímalo by mě jak moc starší báseň to je, ale ani tak na to ohled brát nemohu...