Setkání s Ní
| Autor: | Elvis?v_duch |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 15 |
Chodím po nábřeží smuten a sám,
v bílé černi ráno u řeky se halí.
Zmatenou svou mysl mám -
na krajkové hladině je cosi v dáli.
Bílé jako sníh, bílé a chladné.
V pavučinách mlhy blíží se to k břehu
a bělotou samou hladině vládne
jako nebeský anděl v kalném sněhu.
Ale co že je to za anděla?
Když jeho hřbet je tak neandělsky křivý,
pod kapucí se mu lebka bělá
a v pařátech kosa potřísněná krví!
To není anděl, toť sama Smrtka!
Hnáty hubené, jak větve křivé,
prázdné oči potřísnila jinovatka
a vlasy po ramena, mrtvě plavé.
Pozvolna již rozlýva se mlha.
U řeky je klid, jen divé vlnky hrají
svými vlasy jako ruka nahá
osudových mrtvou sbírku symfonií.
Diskuze
Tak takhle báseň mi sedla. Některé verše jsou až takové hravé a zároveň mrazivé - a neotřelé.
Je to zajímavé, ale zvláštně podané.....
Pár hezkých nápadů, ale také pár nepěkných slovních spojení.
Celkově jen mírný nadprůměr.
Zdar aparatůro!
ta jinovatka je fajn... .))
Myslel jsem, že "rozlívá"...ale to je jedno...
LL:má tam bejt rozplývá
Skutečně mi to přijde nadprůměrné...jen tu a tam ti to poněku ujede...
Hm, hřbet neandělsky křivý? ...To se mi tam vůbec nehodí, navíc je to podivné slovo...
Rozlýva se mlha? ...To je co?
Taky, druhá sloka, možná až zbytečný důraz na bílou...ale to byl zřejmě záměr...
Nicméně, některé obraty a rýmy jsou skutečně velmi pěkné...
4asto a značně ti ujíždí rytmus navíc i celá řada rýmů a koncovek ej nepovedených. Dále se mi nelíbilo to s tou kosou a Smrtkou...šlo yb to napsat jinak, líp...