Prosba
| Autor: | Nathaelen |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 22 |
Stojím na břehu.
Přede mnou jen volný horizont.
Odlivové vlny mne šimrají na nahých chodidlech.
A já sním.
Ne, vím!
Vím, že přijde,
znám ho.
On se jednou musí objevit.
Moře přede mnou šumí,
ptáci nade mnou si tiše hrají s větrem,
stromy za mnou jim přizvukují.
Ale něco mi tu chybí.
ON mi tu chybí.
Ten, jehož každý večer vzývám
a každé ráno proklínám.
Zvedl se vítr.
I voda je teď neklidnější,
jako by se mi snažila vyhnat z hlavy
ty hříšné myšlenky.
Přichází příliv.
Vlny se zvedají a já vím,
že musím odejít,
jestli se ho chci dočkat.
Nejde to.
Něco mne drží,
jsem jako přikovaná
k tomu šedému a mrtvému kamení.
Jako by mi i nohy zkameněly.
I ruce, celé tělo,
jen srdce a myšlenky proudí dál.
Přijď,
vrať se,
celou mne omývej
a třeba si mne i odnes do dalekých krajů,
kde tak často pobýváš.
Nezapomeň na mě,
moje spáso.
Moře se zvedá.
Už ne pomalu, už ne tiše.
Je nemilosrdné, neúprosné.
Stejně jako vítr.
Jejich ruce se proplétají,
jejich ústa se líbají.
Slyším jen svůj výkřik.
POLIB MNE TAKÉ,
POLIB,
ZLÍBEJ CELOU,
UMYJ MNE SVÝM LEDOVÝM POTEM.
Moře se zklidnilo.
Zůstala jen zoufalá ozvěna.
Zase nepřišel.
Zapomněl.
Jestli se ke mně nevrátí,
zahynu tady.
Zemřu žízní po něm.
A nad mým hrobem si budou jen tiše hrát
ptáci s větrem.
Můj dešti.
Diskuze
asi založím Nathaelen fanklub....
krása
Wow, zajímavé dílko........ s tím deštěm je to hezké......zajímavě se v průběhu básně mění její téma či nádech....
Bezva- tahle básnířka žije s otevřenýma očima. Hraje si ve volných verších s představou čekání na spásný déšť.
Má paní,
je to opravdu svělé dílo, není jediné dílo-od tebe, které bych musel zneuctít hodnocením nižším, než 5*.
S nejvyšší úctou Cryspy
Uberte poslednímu verši háček a místo t dejte h:o))))
Je to moc pěkné dílo, ale opravdu si nejsem jistá, zda-li patří do poezie. Já osobně bych to ani volným veršem nenazvala... Je to prostě próza rozkouskovaná do veršů:o) Ale pěkná...:o)
Děkuji oběma vzácným pánům za tak nadmíru příznivé hodnocení. Jsem opravdu poctěna.
Není co dodat už není co říct....
Velmi sugestivní dílo svědčící o citové vyspělosti autorky, jakož i o tom, že při psaní poezie se dokáže ponořit sama do sebe ...
S úctou deshi