LordLoskuták  7. 3. 2004 v 9:47:27

Mgr. Holger:

- dobře, přiznávám, asi je tam více myšlenek...

- je tam napsáno "tiše". Ten rytíř už ztratil neději, ale snaží se říct všechno co má na srdci, všechno, co ji chce říct předtím, než ho znovu přeruší...

Mgr. Holger  6. 3. 2004 v 19:17:48

LL - Dívka odmítá a snaží se zároveň rytíře povzbudit, protože ví, že mu zlomila srdce... - vidíš, že je zde více myšlenek - pokud bys našel jednu jednotící, pak by to fungovalo, ale představ si to jako dialog... (věta snad nikdy nezůstaneš sám - už naznačuje nějaké další směrování úvah a dalšího děje...)

- tady to rytíř nevzdává. Zkouší to dál, i když už nemá moc naděje... nejde o to, že by to měl zabalit, ale jde o to, že to vyznívá, jako by vůbec nepostřehl, co mu dívka sdělila (pokud bys přesto nechal tuto repliku, pak bys měl alespoň zvážit rytířovu náladu (zarmoutile - správně zarmouceně) a přehodnotit ji - napsat např. rytíř (vytrvale) nebo rytíř (ač zarmoucen, přesto nepřestává doufat) - tyto poznámky slouží k vykreslení atmosféry dramatu a málokdy se podaří je zhustit do jediného slova - někdy to jde, ale většinou je zapotřebí více vysvětlovat.

Smutnou atmosféru můžeš vykreslit i pomocí slov aktérů - pamatuj, že publikum (čtenáři) se s hrdiny ztotožňují a více prožívají to, co prožívají přímo aktéři, něž to, co jim sdělí vypravěč, že aktéři prožili.

LordLoskuták  6. 3. 2004 v 16:09:39

Naj II.: já vím. Díky

Naj II.  6. 3. 2004 v 11:28:14

Bene... No něco z toho dýchá, pár veršíků zaskřípělo, ale ano dávám **** ač rád bych dal *****, nebylo to dokonalé...
Cum cultu et mene felici Naj II.

LordLoskuták  6. 3. 2004 v 7:52:53

Tak jsem se konečně dostal k pořádným odpovědím:

deshi: máš pravdu. A děkuju za to přeformátování.

dandalf: děkuju :)

Hitomi: setři slzy, slunko vychází...

Othelloo: no, díky za tvou volbu :)

Morr: máš pravdu, zaskřípěly. Příště ořidám oleje :)

Valec: děkuju :)

Mgr. Holger: uff...
- Opravdu na to ta dívka čekala. Ale máš pravdu, že jsem to měl alespoň naznačit...

- hm. Nemyslím, že by tam bylo více myšlenek. Dívka odmítá a snaží se zároveň rytíře povzbudit, protože ví, že mu zlomila srdce...

- tady to rytíř nevzdává. Zkouší to dál, i když už nemá moc naděje...

- ...

- to byl pokus o nalazení smutné atmosféry.

Díky za kritiku...

Alberto: díky. Ale mám stejný pocit, psal jsem poezii :))

dandalf  5. 3. 2004 v 23:05:52

Alberto: Nejsem si jist, ale myslím že je to spíše poezie nežli proza.....

Alberto  5. 3. 2004 v 21:02:30

Velmy pekná próza. Mozno by som to nazval skvor drámov. Nekompromisne 5*. Velmi pekne spracovane.

Valec  5. 3. 2004 v 19:21:54

LordLoskuták: je děkovat za co :-)))

Mgr. Holger  5. 3. 2004 v 14:08:53

LL) Jistě zajímavý počin, pokus o lyrické drama… Zkus se teď však zamyslet nad určitými momenty, které by bylo nutné v dramatu vyladit – jsou to totiž určité prohřešky proti tomu, jak drama stavět.

1. rytíř naznačuje myšlenku (cit), přesto se nedobírá k jádru a přímo neuvádí, že jde o dívku – tento fakt by bylo vhodné zvýraznit, uvést ho, zvláště když (2. sloka) dívka okamžitě pochopí a okamžitě reaguje zamítnutím. Z hlediska stavby příběhu, či z hlediska postupného budování atmosféry (postupného napínání diváků – čtenářů…) by bylo účelnější, aby na úvodní repliku nereagovala, nebo aby se teprve snažila dopídit toho, oč běží. Teprve druhá rytířova replika by měla vyprovokovat její „udivenou“ reakci (protože zase tak překvapena není). Podle toho, že takto reaguje v 2. sloce by se dalo předpokládat, že není překvapena a že na tuto chvíli čekala.
4. sloka – zde slučuješ několik myšlenek do jedné sloky – v tomto dramatu by bylo nejvhodnější zachovávat pravidlo 1 sloka = 1 sdělení = 1 pomyslná věta v dialogu = 1 myšlenka = 1 replika.
5. sloka – rytíř jako by ani nezaznamenal dívčinu reakci ve 4. sloce – nereaguje na její odmítnutí – v dramatu by měl být znát určitý citový vývoj, myšlenkový posun…
6. sloka – dívčino poselství je poněkud těžkopádné, ale na správném místě.
7. sloka – závěr – je nešťastný – vhodné by bylo, aby byl více osobní, aby ho šlo vložit do úst některému z aktérů – je to působivější. Představ si sám jevištní podobu tohoto díla – aktéři se vydávají z posledního citu a na závěr vstoupí vypravěč a přednese závěrečnou repliku… Nebylo by lepší, pokud by ji v nějaké jiné podobě pronesl někdo ze zúčastněných?

Jinak po stránce formální bych Ti vytkl 3. sloku – zkus si ji zarecitovat – 3.3 Ti moc přes jazyk nepoleze…

Valec  4. 3. 2004 v 19:14:17

co bych dodal......hmmm.... ,,ach Romeo proč jsi jenom Romeo..."