Články&Eseje

Ztracený život Hodnocení: Průměr

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 10

Nekonečná hustá mléčná mlha,
Pach ztrouchnivělého dřeva všude okolo
Vánek jemný, studený jako tvůj dotek
Měsíc bledý, nikdy předtím tak bledý nebýval.
Již měsíc jsem tě neviděl.

Žiju zmučen život hledaje.
Po jemném mechu zeleném kráčím za tebou
Smrákající nebe nebere mi vzpomínky,
Které na tebe mám, držíce je ve svém srdci.

Držíce se hole, abych neupadl.

Něco živého mi leze po nohách
Ne, to jsou jen červi, dávno už součást mě samého
Už jsem si na ně zvykl….
Vlastně obráceně, oni si zvykli na mě

Zvykli si na stálý přísun čerstvého masa. (čerstvé však dávno již není)

Potácím se mezi bytím a zvrácenou rozkoší ze smrti
Proč mi život nic neřekl, když mě opouštěl
Alespoň pípnout mohl: „Tak já jdu a už se nevrátím“
Nechal mě v tom samotného, tápajícího a mrtvého.

Doufám, že jak mě opustil život, tak mě jednou opustí i smrt…

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Neucelené, dost rozházené, zmatené.
Na druhou stranu to má určitou sílu.

T.


 Uživatel úrovně 0

Je to celkem nesourodé...ale je to docela zajímavé, když to porovnám se svými výtrory, tak je to super!


 Uživatel úrovně 5

Abulafia. podivné střídání podivných vizí, okamžiky vystřižené jako z hororu které se snaží uchytit v básni, je to jako cesta temnotou a je to docela dobré...takže dám za tři ač nesourodost jednotlivých problesků tomu hodně ubírá ale nápad a celkové pojezí to vyvažuje...


 Uživatel úrovně 8

Abulafia) Tentokrát je Tvá báseň dost nesourodá. Začínáš tradičně svými poetickými obrazy, ale v druhé polovině nasadíš syrový realistický styl bez symbolů a obrazů, který má do poetiky daleko. Již několikrát jsem zde v této souvislosti uváděl srovnání s Egonem Bondym a jeho verši typu: „Na hladině jezírka se lehce pohupovaly vlnky, některé až třicet centimetrů vysoké.“ Na rozdíl od Bondyho to zde však působí rušivě a chaoticky. Dlužno poznamenat, že je Tvá báseň našlapána myšlenkovými odkazy, bohužel neutříděnými.


 Uživatel úrovně 5

Je to rozhodně zajímavé dílko, ale takové neutříbené. Myšlenky se rozbíhají, někde je něco nakousnuto, ale nedokončeno a v půlce se náhle objeví velký skok někam jinam.


 Uživatel úrovně 0

Tělo bez duše a duše bez těla.Ale je to taký laxní.


 Uživatel úrovně 5

No, tenhle použitý volný verš mi nějak nesedí. Přijde mi to takové bez duše. Chtělo by to ještě nějakými prostředky prohloubit zoufalství. Teď je to takové o ničem