Články&Eseje
Nebezpečných a zlých míst je na každém světě DrD dostatek. Co takhle pro změnu pár příjemných a bezpečných, spíše pro inspiraci PJ a ušetření popisů...
Hostinec na Mezicestí
Vítejte v Hostinci na Mezicestí. Uvnitř vládne dokonalý mír magie i zbraní, proto zapomeňte na meče, pařáty, hůlky i zaklínadla a okuste Mechové pivo, Walhanin lék či Ghrutův bůček.
Tento nápis visí nepoškozen na dveřích hostince již 435 let v okamžiku, kdy tam postavy přišly poprvé.
Jaká to zajímavá budova – již od pohledu. Je celá z umně opracovaných klád staletých dubů, vyřezávaných do nejroztodivnějších tvarů draků, zvěře i bytostí vám neznámých. Střecha je šindelová, z kouřově hnědých došků, jemně nazelenalých lišejníkem usazeným za staletí po která dům stál tam, kde stojí i dnes. Okna do domu jsou malá, rozčtvrcená tmavomodře malovanými příčkami, a starobylé dveře mají ohmatanou mosaznou kliku tvarovanou jako útočící vlk. Když vejdete, ovane vás příjemná směsice vůní – pečené maso, kvalitní tabák, koření, těsto, bylinky, uzenina… A dolehne na vás příjemný, uklidňující pocit lehkosti, svobody a bezpečí. Oheň v krbu praská, ševelí, uhlíky rudě žhnou. Podlahu tvoří leštěné parkety z tmavého dřeva. Místnosti spojené chodbami nevypadají rozlehle, a strop vám připadá útulně nízký, ale krčit se nemusí ani nejvyšší z družiny. Kolem zrovna proběhl hostinský – v bílé košili, kožených kalhotách a s modrošedou zástěrou. „Vítejte, drazí, a usaďte se kde je libo, hned vám donesu nabídkový list, jen posečkejte.“
Poté, co se v klidu usadíte v útulné místnůstce, která vyvolává silný pocit bezpečí, klidu, míru a pohodlí, objeví se jako na zavolanou hostinský. „Kodrib, jméno mé, drazí hosté. Vítejte v Hostinci na Mezicestí. Zde jsou nabídkové listy pro potěchu vašeho oka a následně i jazyka. Pokud některý z vás neumí číst, ochotně mohu doporučit jakýkoliv pokrm dle jeho osobních představ.“
Nabídkový list se představuje zhruba pětisetstránková kniha v omšelé kožené vazbě, kde se nachází jídla od jednoduchých, jejichž popis se vejde na půlstránku, až po nejroztodivnější speciality, které jsou charakterizovány až na pěti stránkách této knihy. Posledních sedmdesát stránek knihy je věnováno nápojům – od piva a medoviny všech druhů až po cizokrajně se tvářící drinky jako Dračí krev, Vodníkovo oko, Satanášův šleh, Baziliščí pohled, Vílí flus a podobné. Další zajímavý detail je, že pestrobarevné popisy a obrázky pokrmů postrádají jediný prvek – ceny. (Případný dotaz Kodrib okomentuje slovy – „O placení se budeme bavit až při vašem odchodu, podle toho, jak budete spokojeni. Máte mou důvěru pánové – a věřte, že zdejší ceny nikdy nepřesáhnou hloubi vaší kapsy.“)
Jídlo i pití bylo vskutku výborné, dokonalé a chutné, od základní konzistence a chuti až po jemné nuance vůní a příchutí. Vše bylo tak křupavé, tak měkké a slané jak to mělo být, pití ve vás zanechalo příjemný, opojný pocit, ovšem nikoliv nevolnost. A pokoje jsou již připraveny – s lázní, na požádání dokonce i s masáží, stačí jen říct…
Umístění: Tajemné, opuštěné místo (divočina, cíp hvozdu se špatnou pověstí), daleko od lidí a v místě, kam nevede žádná cesta ani obchodní stezka – jen pěšinky úzké jakoby od zvěře, jejichž sešlapaný štěrkovitý povrch v sobě neuchová jedinou zřetelnou stopu.
Kdo se tu vyskytuje: Kodrib, syn hostinského, z rodu, který hospodu udržuje již od jejího založení a s láskou a bez předsudků pečuje o každého hosta a návštěvníka. Několik jeho pomocníků, ti však nebývají vidět. Mezi pravidelné hosty patří Farnima, dcera zesnulé Walhany, jejíž bílý bylinkově-vinný střik je zde dodnes jedním z nejoblíbenějších nápojů. Schází se tu jen individua, bytosti a dobrodruzi, kteří již nenaleznou klid mezi obyčejným lidem, tj. hrdinové i mocní světa, jejichž jméno i vzhled by jim v běžné hospodě neumožnilo se uvolnit a neposlouchat prosby a zpěvy na své jméno. Nejnižší úroveň, na které se dobrodruzi (ale jen ti vyvolení, něčím proslulí) dozvídají o takovém místě, je tak 8.-10. úroveň. Dobří, či v jádru dobří dobrodruzi bez ohledu na pověst mezi lidem se o ní dozvědí nejpozději na 12. úrovni. Průměrná úroveň návštěvníků je tak asi 15 (je tu více těch mladých, ale zvyšuje to těch několik „polobohů“ na 25-30 úrovni).
Jak často by se sem postavy měly dostat: Nejvýš jednou za měsíc, ale raději zpočátku jen několikrát do roka, aby jim toto úžasné místo nezevšednělo, ale spíše pozvolna zdomácnělo.
Numiglejova usedlost
Numiglej je bílý Giak, starý na poměry dobrodruhů, ale na poměry bílých giabů ještě velmi mladý – asi 350let v době, kdy se s ním postavy poprvé setkají. Je to druid, který má nejraději mírné podnebí listnatých hvozdů a jejich okolí, a svou chaloupku na Modré Hůrce (kopec, kde po celý rok rostou jen modré byliny – z jara modré krokusy, pak chrpy, hořce, šafrány, modré růže…) postavil vlastníma rukama již před 240 lety šest dní ostré chůze od nejbližšího kraje hvozdu pro osobu znalou terénu a zvyklou na náročný terén pro pochod (chodec, druid).
Numiglej žije již skoro 200 let velmi usedlým životem a posledních 60 let neopustil hvozd ani jednou. Proto se přátelí s dobrými a schopnými dobrodruhy (družina s převážně dobrým přesvědčením, 8. a vyšší úroveň, nejméně jeden obor hraničáře, pokud možno alespoň jeden elf a ne žádný trpaslík).
Čím je pro družinu přínosné přátelství s Numiglejem:
1) Kdykoliv je vyléčí, nechá je u sebe přespat a odpočinout i několik dní.
2) Druida z družiny si rád vezme do učení i pokud není členem nějakého uzavřeného kruhu.
3) Družině dá zadarmo zásobu léčivých bylinek, možná i nějaký ten léčivý lektvar (r. kříž).
4) Rád jim poradí, moudrým v družině (mág, theurg, čaroděj, druid – v tomto pořadí) rád poví staré pověsti a příběhy, naznačí cosi o řádu světa a probere s nimi dávné filosofické směry.
5) Má jednu z nejlepších knihoven vůbec. Jsou zde sice převážně opisy a kopie a to psané na papíře, ne na pergamenu (nižší hodnota, nemagické), zato jich však má na 30 000 a to ze všech epoch, dob a témat. Postavy do ní rád občas pustí a pomůže jim s orientací, ať již za účelem studia, zájmu či vyhledání konkrétní informace.
6) Rád a dobře vaří, má známosti – a co chvíli potřebuje nějakou tu maličkost, ingredienci, opis knihy, předmět… Za jehož donesení postavy samozřejmě odmění a ještě zlepší své chování a štědrost vůči nim.
7) Mluví snad všemi jazyky světa...
Jak často by se sem postavy měly dostat: To je velmi různé, podle složení a zájmů družiny, průměrně tak 4krát do roka.
Ruiny předvěkého chrámu
Tato ruina na vysoké skále v řídce osídlené části v obyčejném království (nejlépe odkud pochází většina postav) nemálo připomíná hrad. Scházejí se zde dobrodruzi na 8. – 15. úrovni, vzájemně si zde radí, pomáhají si a díky tomu, jak intenzivně je toto místo využíváno, je vždy dobře střeženo a je zde příliš mnoho hrdinů naráz, aby se ho odvážil napadnout i pološílený král, pokud by se o něm dozvěděl.
Několik menších i větších místností a velké centrální prostranství, oheň, kde se vařívají společná jídla a několik menších ohýnků, kde mohou družiny i jednotlivci soukromničit, dostatek dek, náhradních obyčejných šatů, sem tam nějaká maska či převlek, společná pokladna na nouzové výdaje a obvykle nejvýhodnější místo na nákup lektvarů a neobvyklých předmětů… …a taky na seznámení se s jinými dobrodruhy, nasbírání informací a rozšíření družiny o dalšího člena či členy.
Diskuze
Jako inspirace se mi to libi, dobry napad, a je to ctive zpracovane...
Jen snad radu - přestaňte hrát na přesvědčení...
T.
deshi: Družinka cool. Rád bych to tam zkusil opepřit nějakou vysovce inteligentní ZKZL postavou s úplně jinými postraními cíli... Bohužel zcela unreal :-)) a nebo naštěstí pro ně... ;)))
Budu se muset ještě hodně poučit (třeba bych mohl zkusit peďák?) než napíšu JAKÝKOLIV přípěvek, který bude zcela v pořádku a vhodně použitelný pro PJ typu "beru vše co vidím" :-)) Takovou profesionalitu ti asi zatím jakožto lepšímu přenechám... Ale slibuju, že se budu snažit!
Eurik:
ad ta družina: chodí splolu, ZMZ barbar je vznětlivý a když ho urazí někdo z družiny, tak je sprostý a rozdává pěsti, takže si ostatní dávají pozor nebo se do toho nemíchají, pokud má ale po ruce někoho jiného, tak si schladí žáhu na něm ... ZMZ je mazaný a jeho akce jsou skryté a takové, aby pomloučku přiváděli družinu pod jeho závislost (tulektvar, tu dobrá rada apod. zadarmo ...) ... a chodí spolu proto, že se jim to líbí :o))) /hráčům/
ad přebírání věcí: nepřebírám nic - pouze se inspiruji, ale myslel jsem hlavně na ty, co hrají Drd krátce a "berou vše, co vidí" ...
S úctou deshi
dandalf: s těma darama se počítá, pokud se budou chovat slušně, adekvátně na to, že jsou ve hvozdu, a sem tam mu zařídí drobnou složbu typu doručení vzkazu... Ostatně na nedostatek bylinek a jídla druidové obvykle v hvozdu neumírají :-)
..mě to podnítilo:-)) líbí se mi to -ale Numiglej je podle mého trochu moc bombastickej....tedy darama pro družinu....ale pro mě je skoro všechno moc...
Thror en Erin: Pokud máš nějaké origoš, třeba i s ceníky nebo jinak vychytané, please hoď to sem nebo kopii pošli na můj mail eurik.druid@post.cz, máš-li to v el. podobě. Rád se inspiruju!
Je to dobré, a niekomu sa to určite zíde v hre, ale ja mám takýchto hostincov vymyslených aspoň 20-30 tak prečo pridávať ešte ďalšie? Ale za originalitu dám 3*.
Takže; reakce obyvatel si přece PJ určí sám podle chování postav. Návrhuji ale těm, co je chtějí, dodatek:
V Hostinci se bitky a kouzla (ani démoni) netolerují, zejména nic útočného charakteru. Je tu dost profíků na to, aby družinu srovnali, když bude příliš radikální. Zdi a vybavení blokují, resp. pohlcují jakoukoliv magii. Pokud jako PJ jsi ochotný uznat odbočku od pravidel, může být na dům sesláno zaklínadlo, které zabraňuje tasit meč nebo vystřelit šíp...
Numiglej je přívětivý ale samotář. Když bude družinka vlezlá nebo zlá, udělá co bude moci, aby se jich zbavil... A že na to zkušený druid (podle situace, na našem světě bych mu dal okolo 25. úrovně) má ve hvozdě prostředky, snad není třeba zdůrazňovat.
A v ruinách panuje všeobecné příměří, je zde předpokládána tradice, která je obecně dodržována a vzhledem k tomu, že zde pobývající jako celek tu chtějí nadále pobývat bezpečně, mohli by agresivní družinu prostě vykázat (pět nebo šest družin a pár CP na úrovní expertů by proti jedné družině měli opět být pravidla nepotřebující argument...)
Co se týče té družiny, zajímalo by mě, jak a proč chodí spolu? Jak se ZKD elf a ZKD barbar spřátelí se ZMZL a ZKZL postavami, pokud alespoň z chování tuší, jací jsou... neříkám, že to nejde, ale v tom případě asi ostatní členové družiny v rámci družiny své přesvědčení skrývají nebo omezují jeho "pravidlové" dopady, a budou tak tedy činit i v Hospodě, u Druida nebo ve Chrámu, ne?
A mimochodem, ty snad (odsud nebo odjinud) cokoliv přebíráš doslova, do písmene a v plném znění? Já myslel, že se má jednat spíš o inspiraci (dosaditelnou právě s úpravami a vlastními parametry takřka jakéhokoliv světa), a ne pro školku pro začínající PJ; mimochodem postavy na úrovni, kdy je vede PJ nováček se asi ani na tahle místa nedostanou, pokud to vyplývá tak, jak to bylo myšleno - alespoň maličko... ne?
Ctěný autore,
jedná se o příjemné počteníčko, ovšem není to ani obecné povídání ani pravidla. Je to něco mezi a to dosti kazí dojem. Když už to má být rada PJ, myslíš, že jsou všichni tak zkušení, že si doplní parametry těchto míst, o kterých by z tvé strany neškodilo alespoň poznamenat, že patří mezi místa Magických kruhů?
Dále myslíš, že každý ví, jako ty, jak budou místa a obyvatelé na nich reagovat na to, když přijde družina např ve složení: člověk theurg zákonně zlý (int 15), elf lučištník zmateně dobrý, (int 17) barbar šermíř zmateně zlý (int 7), člověk zloděj neutrální (int 11), barbar chodec zákonně dobrý (int 16) a elf druid zákonně dobrý (int 17)? Toto je velmi různorodá družina a už má za sebou nějaké to dobrodružství (cca 8-11 úroveň), takže by se o hostinci měla dozvědět.
Co by se třeba stalo, kdyby theurg v hostinci vyvolal démona posedlosti a mohl by vůbec nějakého démona chtít vyvolat? Může tam čaroděj kouzlit? A podobných otázek je mnoho.
Zkrátka jako povídání hezké, ale jako inspirace možná dobré, ale jako pomoc pro PJ nedostatečné.
S úctou deshi