Život je krátký, pak následuje smrt
| Autor: | Tristan de la Tour |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 15 |
Hle, tu jede v plné zbroji..
Tvář mu kryje rudý šál,
celý od krve, kde se asi pral?
Hle, tu kůň jeho napadá na jednu nohu,
proč krev mu teče po kopytu?
Kde ti dva do vřavy vjeli?
Sami nám to nepoví.
Pomůže nám malý trik,
zpátky vrátíme jejich ryk.
Nebojte se, nic se nedoví,
oni už to prožili.
Sluneční třpyt se zlatě odráží,
od vztyčených kopí.
Dvě mocné armády
držíc se své pravdy.
Zazněl zvuk svištících vichrů,
tu letí spousta ostrých šípů.
Řev jak tonoucí se kotě.
To nic. Střílí jen po pěchotě.
Řeč mrtvých nesla se dál
a on tam jen tak stál.
Konečně byl vyslán jeden sbor.
Skončil rychle. Úděsný měl chór.
Do rozbouřené vřavy,
vjeli rytíři hrdí.
Ze sedla se tyčili
a život kolem ničili.
A náš starý známý,
bez jakékoliv hany,
sekal lidské hlavy.
Proč ne? Dyť jsou jiní.
Lázeň jedna krvavá,
u vojvůdců tůze oblíbená.
Na vršku kopce stáli
a jen tak se tam smáli.
Vítězství zdálo by se hladké
nebýt zálohy včasné.
Do boku jízdy vpadla,
statečně smrt v ní rozsévala.
Nastala zde další vřava,
Proč to maření života?
Hrozně vzteklí vojevůdci,
další hrdě kráčející vojáci.
Strategicky kráčející vojáci,
ve znět těl se změnili.
Krkavci se už slétávají,
hyeny se v lesích schovávají.
A náš rytíř stojí sám,
jak v plotě kůl tam plál.
Obklíčen hradbou nepřátel,
bojuje sám, bez přátel.
Minuty ubíhaly jak hodiny
a síly se tenčily.
Konečně skončil litý boj,
teď přijde zdravotníků voj.
A rytíř se sám sebe ptá
a sám si odpovídá.
„Kdo to vlastně vyhrál?
A kdo s pláčem prohrál?“
Vítěz je jen jeden,
nad životem povznesen.
On je vládcem podsvětí,
jen on je pánem bolesti.
Za důstojníkem s obavami šel,
ten ho jenom poslal vejš.
Velitel vzal si ho stranou
a dal mu jasně nashledanou.
Tak to je příběh rytíře,
co za svou pravdu být se chtěl.
Však nezmeškal ještě konec,
brzy zažije pěkný tanec.
Náš hrdina byl vyhoštěn,
aspoň je služby zproštěn.
Život obcházel jak mocné hradby,
ani neví, že se řítí do záhuby.
Tam za kopcem ho čekají,
tam ho okradou a zabijí.
On to však ještě neví,
zbytečně se trápí.
Už dojel na to místo.
Už kopí se na něj vrhlo.
Pádem z koně se zachránil
a jen levou ruku si poranil.
Nyní stojí na kameni,
meč připraven k zabíjení.
Nepřátelé jej obklíčili
a zrádně zaútočili.
Rytíř vykryl první ránu
a hned proťal krční žílu.
Rána do zad ho srazila,
rána pěstí problémů ho i zbavila.
Střelcova šipka protla jeho tělo,
vrhem dýkou zbavil se ho.
Banditi se však zmohli,
síť na něj vrhli.
Přišli k němu a bodali,
on naposled se postavil.
Jedním sekem skácel dva
a propadl se za nima.
Naposledy zavzpomínal,
naposledy zamrkal.
Naposledy zaplakal
a života se vzdal.
Jeho život skončil,
svou duši zatratil.
Snad vás příběh pobavil
a snad i někde zarmoutil…
Diskuze
Nechci Tě nijak napadat, doufám že jsi to tak nepochopil!!!
Ale určitě mi dáš za pravdu že každý chce být nejlepší, nebo Ty snad ne?
Já si myslím že toto je jeden z nejlepších servrů co se týče fantasy a poezie co vůbec znám a taky se tu podle toho objevují díla. Přeber si to jak chceš.
Ale na druhou stranu každý se může "seknout" a tak doufám že další Tvé dílo bude vynikající, těším se na to!!!
S úctou Roland
Mrg. Holger: Příště budu lepší!
Roland Krnovský: Kdyby tu byla samá dokonalá dílá, tak sama dokononalost by se stala něčím samozřejmým a my bychom si ji přestali vážit. Někdo musí být zlý, aby ten dobrý vedle vyninknul. Dokonalost je nudná, když ji nemáš s kým měřit.
O.K. Tristane, přesvědčil´s mne, že si z toho až tak moc neděláš, proto budu hodnotit jako by to recitoval Kurt v Čajovně „umořen zdlouhavými pěveckými výměnami těch elfskejch bardů“. Proto dostaneš namísto dvou tři (oceňuji zejména to, že si Tvé dílo na nic nehraje). Mimochodem – to, cos psal o pěchotě mne osobně velmi pobavilo a vím, že je to tak. Z filmu Statečné srdce mě taky nejvíc pobavila hláška: „Šípy jsou drahé, pošlete Iry.“ (to ostatní ve filmu byla hrozná slátanina) Škoda, že podobné nedostatky vykazují i mnohé další sloky ve Tvé básni. (stejně jsem měl chuť Ti dát ty tři – díky třetí sloce – ta je velmi fikaná – dobře zvládnutý skok v ději)
Příště budu tvrdší!
H.
krátký život dlouhé dílo...
obávám se, že se dnes musím ztotožnit s kritikou mého drahého bratránka...takže mákritika ad. Roland krnovský...
Dětské až zanikající rýmy bez napětí bez poutavého děje!!!
Ber to jako přátelskou radu a dávej zde jen ty díla, která projdou i Tvou nejnáročnější kritikou jinak se nesetkáš s dobrým pořízením, a pokud Ti šlo o délku tak to není vše navíc když to není povedené tak ještě hodně ubírá!!! Ale předpokládám že chceš objektivní kritiku takže 1*. Je hodně věcí které bys měl ještě vypilovat!!!
S pozdravem Roland
Mgr: Holder: Nevím jestli je to parodie. Kurt dotahuje mé názory do absolutního konce a to ještě ze strany přízemního loupežníka. A tohle je spíš krutá realita. Co já vím, tak středověk, starověk (a tedy i fantasy světy) nebyl žádný med. Tekly potoky krve a lidé umírali jak na běžícím pásu . V armádě byla pěchota věčinou stavěna z lůzy a zločineckého živlu. Takže byli používání jako živý terče. Já jsem své souboje popsal ještě mírně. Skutečnost je mnohem horší. A myslím, že násilnost není to správné slovo, jak to popsat.
Ale to jsem odbočil. Možná, že to je parodie. Parodie na skutečnost.
Vážený Tristane!
Jelikož znám Tvé nazírání na svět (resp. nazírání tvého alter ega Kurta), mohu se domnívat, že zde jde částečně o určitou parodii. Byl bych rád, pokud bys mi odpověděl, zda to tak bylo míněno či ne. Ostatně – to že se nebrodíme patosem, ale cynickými narážkami je lepší, mohli bychom v ponuré atmosféře třeba také utonout. Samozřejmě mám také mnohé výhrady, ale počkám s nimi na Tvé vysvětlení, nakolik bereš své dílo vážně…
Zdraví Holger.
Ad svištící vítr – i „vítr sviští, po strništi“ (tuším Hrubín, ne?), nebo že by svištěli pouze svišti?
Zde míněno jako mračno šípů vydávající zvuk podobný svistu (šumu svistu) větru, mně to připadá srozumitelné.
Ctěný Tristane,
no délka je vskutku úctyhodná, ale ta forma! Vysvětlím na několika příkladech, nebudu rozebírat celou báseň ...
1)<b Řev jak tonoucí se kotě</b> tonoucí se ne gramatický nesmysl, infinitiv je tonout, ale ne tonout se - tento verš má znamenat "řev, jako když se topí/tone kotě" tedy, když "se topí", tak "tone" ne "se tone" ... vysvětleno srozumitelně?
2) Zazněl zvuk svištících vichrů,
tu letí spousta ostrých šípů tento verš je násilný, jednak svištící je ten šíp a ne vichr, vichr je vanoucí, ničící, apod. - pokud jsi chtěl řým na šípy, mohl jsi třeba napsat "Zazněl hlas řvoucího vichru, to vznesl se oblak ostrých šípů" ... za druhé použiješ-li slovíčko "tu" tak to navozuje dojem, že někde se ozvývá zvuk vichru a "tu/zde" na bojišti letí ostré šípy, ty jsi však podle mne chtěl vyjádřit, že ono velké množství šípů vydává zvuk jako vichr ...
3) To nic. Střílí jen po pěchotě to je velmi cynické, ale kdopak si to říká? Ten jezdec z první sloky? Někdo jiný? Navíck když to dáš jako dvě samostatné věty, zkus si to říci nahlas. A pak si to zkus napsat s pomlčkou a s čárkou jako souvětí, co bude lepší?
A takto by se dalo pokračovat. Celkově vidím snahu o styl "poutavého přípěhu", který stále drží pozornost posluchače, o takové bardské vyprávění. A myslím si, že ro je důvodem, proč je tam tolik násilností a dalších chyb. Vzhledem k délce dávám jedna, jinak by to bylo na nula.
S úctou deshi
Trochu trapný
Mám jen pár dotazů. 1) Kde mám "zdravotníků rej"?
2) Co je špatně na "tonoucí se" Já jednou slyšel kočku, co do vody spadla a byl to řev, že z toho bolely uši. Nebo je to pravopisně špatně?
3) Mě osobně to nepřipadá jako výpis událostí, ale já to mu tolik nerozumím. Jen si, ale myslím, že i poezie popisovava nebo vyprávěla různé události. Ale jak jsem řek, nerozumím tolik poezii, a tak bych byl vděčný za vysvětlení.
Díky.