komorní poetické drama o jednom dějství od markýze Sfinxe ze sbírky Drak sta srdcí

věnováno Mariën za zelenou oponou…

Na popředí hradby lesa se setkávají druid a drak. Drak má zlaté šupiny, jeho křídla jsou však černá, takže složená mu tvoří černý plášť. Drak se tváří smutně, druid se jeho žal pokouší utišit. Hvozd v pozadí zní uklidňující hudbou, která ukolébává tělo i mysl a unáší vědomí do snových říší….

Pozn.: Zlatý drak s černými křídly – spíše než popis vzhledu zvířete se zde jedná o metaforu drakova zármutku.

Zelené srdce (Srdce zelené) – centrální, mýtická část Hvozdu, prapůvodní les, který přetrval beze změny od dob Stvoření; háje, v nichž se podle legend zrodil Lar´l´loch – prvotní ještěr – bájný zlatý drak, který je počátkem i koncem světa, světem se prolíná a nese jeho tíhu. Zelené srdce je nejvyšší svatyní druidů – ti ostatně tvrdí, že část Zeleného srdce je v každém lese a možná mají pravdu. V elfí společnosti hraje Zelené srdce ještě jednu roli – je místem, kam odcházejí elfové, kteří ztratili vůli žít, a kde (pokud je zelené srdce přijme) ve snách čekají na konec světa, na nové probuzení, na naději…

Simbelminë – květina podobná sasance, vyskytující se v hojně v elfích lesích (některé prameny uvádějí, že na místech skonu – zejména hmyzu). V květomluvě je symbolem ztráty blízkého, ale i odcizení.

Rozpoznání – poměrně složitý pojem – jde o silný cit (láska?), který pociťují elfové. Podle nich přichází Rozpoznání pouze jednou za život a velmi vzácně (jak vidno elfové jsou velmi tragičtí). Rozpoznání prý nelze zaměňovat s lidskou láskou – ta plane prudce a může rychle shořet, Rozpoznání je spíše řekou, která plyne až k moři, trvalou a stále mohutnící. Vaším Rozpoznáním je ten, kterého spatříte a víte, že jste si souzeni…