Vítej, nečekaný poutníku,
buď tu jako ve svém domě.
Z veliké dáli přicházíš snad?
A kde doslechl ses o mně?

Vidím však strach v očích tvých.
Chápu, nevypadám vábně -
NEBO čekal jsi snad že budu spát
a tak zabiješ mne snadně?

Že tím mečem co máš v ruce
ukončíš můj život dlouhý?
Že si vezmeš moje jmění?
Jaký Hlupák jsi ty pouhý.

Uteč, nežli rozmyslím se
Že bych Tě sníst mohl snad
Nevěříš mi že jsi volný?
Jsem snad ještěrka? Či had?!

Mám snad jazyk rozeklaný?
Mluvím tak a myslím tak?
NE!!!
Moje Slovo Vždycky Platí
to by řekl každý DRAK!!
.
HŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮFFFFFF…….
.
.
.
ach, to jsem se zas rozohnil
nezkrotil svůj velký žár
na zemi zbyl jen meč a prach
asi jsem už příliš stár…..
.
.
jsem tak sám…..
.
nemám si s kým povídat
a tak budu spát a spát…
a s lidmi mluvit ve snech…..