Balady-díl 2.
| Autor: | Marigold |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 15 |
Ano, sedí tady i teď má milá
S níž nikdo nikdy není v bezpečí
Co k spráskání mě odsoudila
Úplně bez řečí
Pro touhu po bolesti člověčí
Poznal jsem její chuť
Teď bolí mě hasnoucí hruď
Však má pýcha se ti odvděčí
V šálku už teď rozlévá se rtuť
A kdo mne usvědčí???
Zase jsi o muži snila
Že žádný jej nepředčí
Mě ráda bys zahubila
Já nejsem ten nejlepší
A tak vcelku bez řečí
Budu trpět jako doposud
Však brzy můj smutek
Pomsta vyléčí
V šálku už teď rozlévá se rtuť
A kdo mne usvědčí???
Kéž bys byla zpráchnivěla
Rtuť tvému tělu nesvědčí
Ach jak si se touhou chvěla
V poslední těla křeči
Tvůj život je v nebezpečí
Tak sbohem buď
Byla jsi jen hrozný blud
Bylas jen fantazie něčí
V šálku už teď rozlévá se rtuť
A kdo mne usvědčí???
Tak si chlape smuť
A nešťastným si navždy buď
Mě její smrt vyléčí
V šálku už teď rozlévá se rtuť
A kdo mne usvědčí???
Tvé rty zrádné
Září slunce, jasný je den,
vše je tolik krásné,
vše připomíná ten nejhezčí sen,
a mraky na obloze nejsou žádné,
milovat může být tak zrádné
a mít najednou tolik rád,
a nechat si o tobě sen zdát,
myslet na tvé pohyby ladné,
a tvým mužem se stát
a tvé rty líbat zrádné.
Zdobí tě to nejhezčí z jmen,
je tak krásné tvé oči vidět šťastné,
ty ze všech nejhezčí jsi z žen,
archanděl jsi který padne,
věř mi je to tak snadné
a lehce se to může stát,
i anděl může milovat,
a pozorovat růže zvadlé,
a tvým mužem se stát
a tvé rty líbat zrádné.
Možná poskvrní tě slastný sten,
a pak růže rudá zvadne,
modré oči máš jako len,
láskou žít je tolik snadné,
tvé pohledy na mne kradmé,
můžeme se spolu smát,
své srdce ti mohu dát,
už netíží nás starosti žádné,
a tvým mužem se stát
a tvé rty líbat zrádné.
Miluješ mě? Já můžu se ptát,
a miluji tě, slyšel bych rád,
vždyť je to tak snadné,
a tvým mužem se stát
a tvé rty líbat zrádné.
Básník se kaje
Už se mi po tobě zase stýská,
neuteče den-ni noc, bych na tebe nemyslel,
jsi mému srdci tolik blízká,
kéž políbit bych tě směl,
tu zázrak by se náhle děl,
dostali bychom se snad až do ráje,
kde i lež sladkou pravdou je,
až do pekla za tebou bych šel,
před tebou se hříšník kaje,
jen proto, že rád tě měl.
Na nebi se zase blýská,
kam bych jít ještě měl?
Už uvadla i ta láska,
co vysadil jsem pro svůj žel
a splav tenkrát píseň pěl,
bylo to uprostřed máje:
leželi jsme tam v rohu stáje,
na slámě(tam kde poprvé jsem tě měl),
před tebou se hříšník kaje,
jen proto, že rád tě měl.
Kdo co ztratí? Kdo co získá?
Nůž krví se náhle skvěl,
ještě na chvíli jsi mi byla blízká,
pak do pekel jsem odešel.
A chorály anděl pěl,
když brána zavřela se Ráje,
ač hříšník jsem co se kaje,
odsouzeným k samotě stát jsem se měl,
před tebou se hříšník kaje,
jen proto, že rád tě měl.
Můj plášť ve větru vlaje,
a sníh už zase taje,
zas na chvíli anděla jsem uslyšel,
před tebou se hříšník kaje,
jen proto, že rád tě měl.
Diskuze
Zdravím!
Zatím se zdržím hodnocení - myslím si, že bude nejlepší, pokud se někdy sejdeme a já přinesu nějakou tvorbu, kterou jsem napsal ve svém období ukecanosti a co jsem potom po letech vyškrtal, když jsem si uvědomil, jak některé myšlenky neustále vtloukám do hlavy čtenáři, který se přeci již po několika vrších podstatné dozvěděl... Pak budu možná hodnotit...
Kdo mě usvědčí:
Aha, láska a žárlivost.... Kdybys ji miloval, byl bys šťastný, že je šťastná třeba i s někým jiným. Zabít ji? Pomohlo by ti to?
Tvé rty zrádné
Zrádné? Ty jí asi opravdu nevěříš :-)
Pozn.: Nějak se mi nezdá návaznost těch opakovaných veršů:
"už netíží nás starosti žádné,
a tvým mužem se stát
a tvé rty líbat zrádné"
Básník se kaje
No zabít se proto, že tě přestala milovat, to by opravdu nebyl nejlepší nápad. Jsou i jiné dívky na světě. :-)
Pozn.: "A chorály anděl pěl" ? (chorály spíš vyniknou, když je zpívá více lidí/andělů)
No, tak vezmu to popořádku "Kdo mne usvědčí" je naprosto úžasné. Rytmus je bezchybný...a velice se mi líbí opakování veršů na konci strof, to vždy hezky dodá důraz myšlence celého útvaru, a tak je zde smutný příběh této básně popsán velice hezky
Druhá a třetí.....no, je to taky hezké (zase je tam to moje oblíené opakování veršů), ale na první báseň to nemá, jsou to básně "jen" o "obyčejné" lásce a tak nemůže nikoho překvapit, a taková báseń snad ani nemůže vyniknout, i když kvalitní vskutku je....
I řekl král: "Zde postavíte vež vyšší, než nejvyšší horu, vyšší než slunce v zenitu. Ať je pevná a její základy jsou pevnější než základy světa. Ať ční víš, než kdokoli dohlédne a ať sahá do výše až k samotnému bohu! Neb jen My jsme vaším pánem a jediným vládcem této země." A stalo se.
Hmm... tak druhý díl balad se neméně povedl. Líbí se mi to baladické opakování na konci slok. V první básni je nádherný obrat s tou rtutí, to je prostě ...
Do druhé bych možná zařadila zradu těch rtů...
Básníci to mají těžké... za lásku je třeba bolesti.