Obě postavy stály vedle sebe na valech pevnosti Hardmer. Bylo týden po výročí Konečné bitvy a příjemně se oteplilo. Vyšší a také znatelně starší elf byl oblečen do černého pláště z jemné vlněné látky s klopami potaženými hedvábím, který mu na prsou přidržoval zlatý řetěz; zlaté, na spáncích již šedivějící dlouhé vlasy nosil upravené do podivného účesu: po obou stranách hlavy měl pěšinku a prostřední prameny sčesané dopředu byly nad čelem zastřižené; vousy měl nakadeřené. V mužově útlém obličeji s orlím nosem se táhly dvě hluboké rýhy téměř od očí až k úzkým, velkým ústům, jejichž koutky – jak se občas trpce ušklíbl - se stáčely dolů. Byl to Apolos de Aleria, král elfí říše Elfie a také zároveň poslední vznešený elf na Arkadském kontinentu.

Když shlédl ze své na elfa úctyhodné výšky na druhého elfa, který stál v kožené kazajce vedle něho, jeho tvář zůstala sice bezvýrazně nehybná, ale v očích se mu zračilo znepokojení. Jeho syn mu právě položil otázku, na kterou neměl chuť odpovídat. „mohl bys mi prosím tě otče říci něco o původu elfů?“ zněla jeho otázka. „Víš, synu, elfové patří mezi nejstarší národy s bohatou historií……Slyš tedy sebrané útržky osudů tohoto tolika rozervaného národa. Za úsvitu věků byli staří elfové nejvyspělejšími národy, kteří obývali převážně severní část kontinentu.“ Po této větě se starý elf na chvíli odmlčel jako by neměl chuť dále pokračovat v načatém vyprávění. „Tehdy se jiné národy učily teprve kovat zbraně a elfové již stavěli honosná mramorová města, rozvíjeli kulturu, magie a theurgie dosáhla tenkrát nejvyššího stupně vývoje v historii. V tu dobu také rostla moc Ledu, říká se, že kdesi ze zemí severních pustin postupoval Led – coby odvěká mocnost, pomalu, nemilosrdně, nezastavitelně, zabíjel vše živé, pohltil vše, co mu přišlo do cesty. A s ním přišel chaos, národy chaosu, skřeti, orkové, trollové, goblini, obři…. Celé to trvalo mnoho let. Elfy začaly napadat národy chaosu. Ze začátku neměli proti naší magii pražádnou šanci, ale chaos jako by každým dnem nabýval na síle…… Každý den byli elfové napadáni a jejich mohutná města pleněna. Znovu a znovu, ve dne v noci. Jako by armády chaosu neměli konce. Tehdy začaly řady starých elfů vymírat. Tehdy se staří elfové usnesly, že nemá cenu dále bojovat. Uprchli.

Někteří z elfů se tajně přidali ke skřetům, zaprodali se zlu a zradili staré elfy. Jsou nazýváni temnými elfy. Dnes jich je jen málo. Obvykle jsou to temní mágové nebo nekromanti. Temní elfové se okamžitě poznají podle toho, že mají tmavší pokožku, černé vlasy a k nám obyčejným elfům cítí bezmeznou nenávist.

Elfové, kteří nemohli dále utíkat a kteří chtěli bojovat a se skrývat, nazývají se lesní elfové. Ti se ukryli v bezmezných hvozdech, kde se naučili žít a bránit svou zem svými dlouhými luky.

Elfové, kteří se rozhodli založit novou říši daleko na jihu, se jmenují vznešení elfové. Ti opět obnovili slávu zašlých let, rozvíjeli kulturu, usídlili se ve své nové nedobytné říši, kde vystavěli nová, úžasná města. Jsou to přímí potomci starých elfů. Jenže i ty stihla pohroma. Jejich říše byla dobyta temným mágem, kterého se nakonec s pomocí lesních elfů podařilo zničit. Jenže po ukončení této války, která byla zakončená právě Konečnou bitvou, zbylo už jen pár vznešených elfů. A jak věky plynuly, začaly pomalu, ale jistě vymírat až jsem zbyl už jenom já. A i já teď už musím jít………“ Starý elf se sesunul mrtvý k zemi. A tak zemřel poslední vznešený elf, který na svoji smrt čekal jako na vysvobození z tohoto zlem prohnilého světa………THE END