Tuax  5. 9. 2003 v 12:29:20

Odvážnímu srdci, štěstí přeje.
zpověď při níž se srdce chvěje.
Nezaléží na tom kterou cestu si kdo zvolí.
poučení z chyb často bolí.

Kukulín  5. 9. 2003 v 12:14:57

hmm, je to hezké :-)
ono asi opravdu člověk vypotí ty nejlepší věci když je labilní, zlitej nebo zhulenej. No dyť to je i moje zkušenost.

Shelagh  4. 9. 2003 v 14:20:54

Ach jo, já jsem asi hrozně necitelná. Když tak čtu ty příspěvky do diskuse, jak to všichni cítí stejně nebo podobně, a já to v tom nenacházím. Prostě mě to neoslovilo. Tady ovšem vidím problém v sobě, protože mě málokdy osloví básnická niterná zpověď – asi je to tím, že já chci mít v díle odpovědi, proč a jak, a to se ani do takové básně nehodí.
Jedna věc se mi líbí – báseň má určitý charakter lidové slovesnosti (tím nemyslím to useknuté ej - nejvíc se to projevuje ve 2. sloce) – podobné výrazové prostředky a určitý rytmus. Byl to záměr? Nebo inspirace? I když to asi nedokážeš přesně říct – když jsem si přečetla ty okolnosti vzniku.

Roland Krnovský  3. 9. 2003 v 8:31:58

Vůbec nejde o báseň, vůbec nejde o to jak to bylo napsáno i kdyby se to nedalo číst a příčilo se to v puse, musel bych dát 5, protože jde srdce na které už hodně lidí zapomíná. Měly by tak vznikat všechny básně a měly by být vždy kladně ohodnoceny protože v sobě zkrývájí kousek básníka. To je můj názor.
A k této básni: splňuje náročnost mládých nezkušenných kteří si tak rádi hrají na katy a splňuje i mou podmínku
S pozdravem Roland

T.  1. 9. 2003 v 21:50:25

smťák - děkuji pardále

Deek - též díky.

deshi - teda chlape, skláním se před Tebou. Děkuji

Marigold - Znám, minstrele, ale neodcházej Q-)

Mgr. Holger - Hmm, opravdu vyčerpávající odpověd, příteli z hor, kam bych kámen 16x dohodil. V Tvém vysvětlení jsem nalezl téměř vše, co je v básni obsaženo a co jsem tam zamýšlel. Tuto báseň jsem psal něco přes hodinu a při jejím začátku, jsem v sobě měl již notnou dávku *** Bohužel právě v tomto stavu a nebo v absolutní depresi, jsem schopen vymyslet něco podobného. Dobře jsi to vystihl a nejednalo se pouze o nitro. Děkuji Ti za krásné vystihnutí básně, ale doufám, že tak neochudíš ty další, kteří se ji budou snažit pochopit...

S pozdravšem Terátor

Mgr. Holger  1. 9. 2003 v 16:32:40

Zdravím,

Důmyslně vystavěná struktura básně jasně proukazuje na Terátorův rukopis. Dovolil bych si na úvod rozčlenit toto dílko z mého pohledu, abych jasně stanovil terminologii, kterou budu vzápětí používat. 1.verš chápu jako takové významné odkašlání před přednesem básně, následuje čtyřverší uvozující báseň – takové vplutí do děje, a zejména navození atmosféry. V dalším čtyřverší atmosféra houstne ve snovém představení „minulého děje“ či v odtušení „minulého hříchu“, který je pouze nastíněn obrazem a ponechán čtenářově fantazii (vzhledem k tomu, že jde o báseň cílenou jedné osobě, lze předpokládat, že sama ví, o čem je řeč, a proto je pro ni tato jen letmá narážka zcela postačující). Následuje třetí sloka s autorovým prozřením a sebereflexí a „děj“ graduje ve čtvrté sloce, která má být posláním a sdělením myšlenky. Vše uzavírá poslední verš – doslov, který je vhodně použit.
Nyní bych se tedy vyjádřil k tomu, co mne zaujalo či naopak. Přeskočím významné odkašlání, které považuji za samoúčelné. Samotné uvedení do děje je nenásilné a příjemně ukolébávající, takže navazující předzvěst v druhé sloce – spíše tušená, než zjevná začíná přidávat na dramatičnosti a ztemňuje atmosféru. Za klad zde považuji, že autor nerozpitvával detailně svůj „minulý děj“ a pouze obrazy naznačil, ať si s tím čtenářova fantazie poradí sama. Třetí sloka tzv. prozření je taktéž podána s citem, i když nejsem zastáncem archaického používání slova jest. Bohužel však čtvrtý verš poněkud nezapadá do děje – přestože je autor „přesvědčen“ (aby s tím nakonec v doslovu mohl polemizovat), spíše uvažuji v kontextu třetí sloky, zda spíše není usvědčen. Ve čtvrté sloce k nám přichází určité poslání básně, sebereflexe autora s rozvedením důsledků, bohužel tuto sloku považuji za slabinu celé básně, protože myšlenka je podána dosti chaoticky – neuceleně a „rozevlátě“, což možná vypovídá o stavu autorova nitra v době vzniku básně, nicméně čtenářům ztěžuje orientaci v jeho myšlení. Doslov je použit vhodně a váže se k básni, takže k němu výhrady nemám. Vzhledem k tomu, že nám v ps. byly nastíněny okolnosti vzniku básně, nehledal jsem v tomto dílku další skryté významy, což mne možná ochudilo. Hodnocení? Dnes mezi 4 – 5, ale dle pravidel DrD a mých interních pravidel zaokrouhluji dolů.

Mgr. Holger

Marigold  1. 9. 2003 v 10:16:08

Můj názor jsi už slyšel a já ho neměním..super:-))

deshi  31. 8. 2003 v 22:08:51

I kdyby nebyl náboj té básně tak silný, jako mladé víno, i kdyby nebyla její skrytá myšlenka tak hrozivá, i kdyby místo básně bylo je Ps, jen jeho poslední věta, musel bych to ocenit ...

S úctou deshi

Deek  31. 8. 2003 v 17:30:03

Líbila se mi tahle báseň už jen proto, že jeden člověk, který mi ublížil, něco podobného v básni napsal. Bohužel musím říct, že on ji napsal krásněji, ale myslím, že o to zrovna nejde, myšleno je to stejně.

smrťák  31. 8. 2003 v 16:08:01

Je to něco užásného.Je to nový vítr do starých plachet této lodi.Mělo by tu být víc takových věcí.Je to velice emotivní a tak musím jedině souhlasit s kaiserinem.