Bílí, stínoví templáři
| Autor: | Makri |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 22 |
prořízne ostře zvuk koňských kopyt znaveného poutníka.
Zpátky domů, vrací se rytíř statečný,
z výpravy trestné- již pokořil viníka.
Na sídelním hradě jej čeká jeho milá,
krásná Eleanor lidská dívka, nebo víla?
Na zámku přípravy již téměř končí,
templáři v bílém opouštějí jeho brány,
plameny s větrem po střechách tančí,
ke skutečné hostině usedají vrány.
Ženy jak děvky rozhalené rytíře toho čekají,
oči mužů, strachem vytřeštěné, po nádvoří těkají.
Cesta poutníka k domovu vedla,
úrodná pole, slunce v tváři jeho nepozornost hýčkají,
jako by do uší mu kočka předla,
záhuba plíží se zvolna- potají.
Již vjíždí na zpustošené nádvoří
a srdce žalem, zlostí nenávistnou zahoří.
Komu na rukou krev těch lidí lpí?
Ženy znásilněné, muži zmučení.
Však co nejhorší vprostřed leží Eleanor, snad spí?
Vlásky jí vítr čechrá, slyší jeho skučení.
Bezmocný, přistupuje blíž, v očích se slzy lesknou,
berouce dívku do náručí brouká melodii tesknou.
Tu Eleanor ztěžka oči otevře a tiše zašeptá:
Templáři v bílém tu byli,
přijeli na křídlech vánku,
to oni můj lid týrali a bili,
vysvoboď naše duše, pomoz ke klidnému spánku,
Ztrestej krvavá jatka- děsuplnou seč,
modli se k bohu, nechť požehná tvůj meč.
Rytíř horlivě na vše kývá,
však prosí boha ne o požehnání, ale život její.
Do očí smrti se dívá,
jak dívce se rtíky chvějí.
Pevně ji svírá v náručí,
však paní Smrt kyne a poručí ...
Eleanor nedýchá, v oblaka stoupá stínová postava,
z temného nebe jde stříbřitá zář.
Třpytivá, lehounce něžná jest božská zástava.
Rytíř stojí konci tváří v tvář.
Neboj Eleanor Stínů, brzy se rozední,
teď vzduchem tepot jestřábích křídel zní.
Pomsta může chutnat trpce i sladce a na cestě za ní rytíři dopomáhej jestřáb či bůh, hledání se jednou k cíli naplní....
Diskuze
eh, co mám říci.. těší mě vaše kritika..:-))
Terátor: měl bys vědět, že Mari na mě má jen a jen dobrý vliv a co se týče toho kopírování tak bych mohla lehce Mariho slova zpochybnit...:-)))
Kulbar: ou těší mě že sis našel čas a přišel mi k tomu něco říci... mě tam to slůvko "se" tak nějak nechybí...a tvůj převrat s tím hledáním mě zí docela divně.. no odlišný názor, možná máš pravdu, ale mě to zní tak nějak normálně tak jak to mám... sorra, ale díky za kritiku...:-))))
linaroth: i tato slova mě nevýslovně těší..:-)))
Eh. Kdyby ses mě zeptala zítra (ovšem nesměl bych to znovu číst), pokusil bych se o vlídnou kritiku. Ale teď, když mé oči se už napásli na textu a můj mozek (haha, mozek:)) se snaží vstřebat a plíce rozdýchat sílu těch několika řádků... ne. Nic po mně nemůžeš chtít. Snad jen 5*. Takže promiň. Na víc se nezmůžu:).
Milá Makri...
no co říci..mě to chytlo u srdce..mě se to líbí a není to jen zaujatost..je to prostě krásná lyricko epická báseň, která musí chytnout u srdce každého..je tam sice pár mušek, ale na kterébásni ne:-))
Terátor: já a dobrý vliv???No nevím...každopádně styl je podobný, ale tomu senedivím..kopíruju Makri, kde se to jen dá:-))
Milá Makri,
je vidět, že Marigold má na Tebe velmi dobrý vliv. V některých verších, skoro jako bych četl jeho - musím uznat, že máte dost podobný styl.
Stále mi tam, ale něco malého chybí - možná jen, že mi nesedl ten styl - proto hodnotím, tak jak hodnotím...
S pozdravem Terátor
Opravdu krasne nemam slov.
Podle me to je za plny pocet 5*
Pěkný příběh s otevřeným koncem, i zpracování se mi libí, ale něco mi přeci jen nesedělo:
"v oblaka stoupá stínová postava..." Stíny v téhle básni pro mě představovaly zlo (Stínoví templáři). Použil bych spíš něco jako "mlhavá postava", ale to taky ještě není úplně ono. Popřemýšlej.
Nevím jestli ve verši "Neboj Eleanor Stínů..." chybí slůvko "se" záměrně, ale zní to divně. Stejně jako zní divně výraz "hledání se k cíli naplní". Možná "cíl hledání se naplní" (ale spíš bude dosažen), nebo "hledání se k cíli přiblíží".
Jen takové rýpnutí - žena se smrtí na jazyku, již smířená s Bohem by se asi nedožadovala pomsty, ale jinak bez chyby.
Dobrý styl, i tecnicky na výborné úrovni. I nápad a atmosféru to má. Nic než 5* není možná dát