Krok
| Autor: | Godric |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 10 |
já sám vlastenec bez vlasti,
já sám kdo na smrt čeká,
já před životem smekám.
Já cením si co mi život dal,
však když mě nechal, tak jsem bral.
To co mi dal, teď vracím,
moc nad životem ztrácím.
"Slyšíte, já už nemám strach!
Co jsem podle vás: Sebevrah?
Já jsem plátcem daně,
tak modlete se za mě."
Tak teď už mě svět slyšel...
Stín smrti na mě přišel.
Jenom jsem zavřel oči;
zůstanu stát, nebo skočím?
Já zamyslel se, proč přišel jsem;
asi jsem vážně vetřelcem.
Než aby mě trestal života bič,
odejdu za ruku se smrtí pryč.
Mám na rozhodnutí jeden krok:
Dlouhý život, či krátký skok?
Rozhodnul za mne život sám,
už jeho rozhodnutí znám...
Kamení padá ze skály,
podlomí nohy co držely
člověka, který chtěl svůj dluh splatit,
i když sám nevěděl, komu ho vrátit...
autorův dovětek: Skutečně nerad píši depresivní poezii, i když někdy je to třeba. Když se tedy dívám na film, nebo čtu knížku, doufám, že autor vždycky nějak hrdinům pomůže a všechno skončí happyendem, přestože je to asi dost dětinské. Ty, co je atmosféra vtáhla, prosím nečtěte dál, nebo si alespoň nenechte zkazit náladu, ale já bych se přece nikdy nezabil. Od toho jsem přece Godric pilot...
"Slyšíš mě? Ozvi se....Jo, slyším tě jasně a zřetelně, co ty....No, mě to tady trocu škrčí, to bude ai tím větrem co kolem tebe sviští - hele máš už jenom 300 metrů, nedělej z toho zbytečně děsivé momenty....Že seš to ty, tak jo. Ale mě vždycky bavilo dělat děsivé kousky. Život je krátký, tak je potřeba si ho užít, ne....Dobrý, otevřel se uvidíme se dole....Sakra kdo utahoval ty pásy, kdo měl na sobě ten padák naposled....No, moje maličkost, proč....Že mi to málem utrhlo koule. To ku*** nevidíš, že to budu potřebovat. A s tou maličkostí si to vyřídím....Jo rozumím....Hej! Kam utíkáš?! Jen počkej, já si tě chtím... ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ A žili šťastně až do smrti (přirozené) KONEC
pokračování anotace: ...ale většina z nich budou jen kroky, kroky za tím si život líp užít.
Diskuze
V tom dovětku jsem se tak trochu spatřil...
Jinak děkuji autorovi za pěkné čtení, mně se tento styl poezie líbí, mám rád, když je depresivní, protože pak si člověk váží těch hezčích chvil.
Drahý Godricu - dobrá báseň, ale ten styl - áááá já si snad budu muset přeházet některé zásady a potřeby a nevím co ještě, jako bych v tom už ted neměl pěknej bordel.
S pozdravem S.A.Terátor
Zdravím,
našel jsem si ve svém deníčku nějaké staré záznamy, které se myslím týkaly jedné podobné události...
tedy cituji svůj deníček:
25.1.1990
První krůček k výšinám,
(vzdálil jsem se dívějšímu světu)
Ten už není ke hvězdám,
ale k zemi
- "Vzhůru dolů!" řekli nám.
5.5.1990
Chvíle na rozmyšlení
a poté vpřed.
Krok do prázdna. Nervů chvění...
Zavřít oči...
Teď nám dá Bůh rozhřešení.
Tedy dík za zprostředkování té vzpomínky.
Mgr. Holger
Basen se mi moc nelibila, nektere rymy mi prijdou nasilne, jakoby rymy jen pro rymy (napriklad:
(...)
Já jsem plátcem daně,
tak modlete se za mě.
(...) )
a navic se mi nelibil ten konec. Proto davam 2*
Už nebudu psát jako ostatní, že s tím koncem si to trochu pokazil :-)) No ale opravdu se mi to líbilo, rozhodoval jsem se jestli mám dát 5*, ale drobet tomu ještě chybí.
S přáním nekonečné inspirace ObrLuda
Godricu, za ten závěr Ti dávám víc - pobavilo mě to (a zároveň dalo básničce jiný rozměr)
Pozn.: když máš dobře utažené popruhy, tak Ti to k.... neutrhne - ostatně není to náryz spíš pozvolný tah směrem nahoru - k.... škube trenažér.
S pozdravem Vzhůru dolů!
Mgr. Holger
Ten dovětek jsem moc nepochopil a ta báseň by nebyla tak špatná, ale...kdybys trochu vychytal ty rýmy, tak bych dal možná čtyři.
Ahoj Godricu,
moc pěkná a trefná báseň!!! Bohužel sis to tím koncem trochu pokazil, vůbec to nebylo nutné. Ale hodnotím to bez dovětku, takže za 4*.
S úctou Hitomi Kanzaki
P.S.- Básně s podobným tématem mám nejraději, takže u mne stím rozhodně nenarazíš. Jen tak dál!
Ten konec se mi nelíbí... báseň je poetická, mám ráda depresivní témata, občas nějaké chybky... myslím, že lepší 3*