Ďábel
| Autor: | Tuax |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 25 |
Nikdy nezapomenu na ten osudný den,
kdy sám ďábel na mém prahu stanul,
a já byl nejčernější temnotou osloven,
tehdy po odplatě velice jsem prahnul.
Do očí rudých jsem mu pohlédl,
místo slz mu z nich kapky krve stékaly,
dnes již vím, že mně ten ďábel podvedl,
já byl náhlým skonem ženy své, velmi zoufalý.
Zařval na mně "Sedni a vem do ruky brko husí!"
pak bez váhání drápem svým mi protrhl dlaň,
můj podpis jenž tehdy ďáblu jsem dal, dodnes se mi hnusí,
v mysli temnotu jsem měl a dnes splatím krutou daň.
Podpis krví svou zkaženou, ďáblu jsem dal,
mrtví do mých snů neustále pronikají,
pomstu svou krvavou, téže noci jsem vykonal,
duše nevinných ve snech mně proklínají.
Proč já jen těm lidem život vzal,
duše má toho co přijde po smrti se bojí,
slepý nenávistí duši svou jsem zaprodal,
na prahu mého domu opět ďábel stojí...
Diskuze
Nápad pěkný, ďábel se v poezii vždy dobře vyjímá, takové mytické zlo... chtělo by to ještě trochu přikrášlit, více ho popsat, ať je tam vidět ten strach a bolest...ale jinak pěkné