Jen pro Tebe
| Autor: | Roland Krnovský |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 21 |
Na okraji skály,
odhodlaná bez úsměvu.
Kolem lidi, kteří brali,
snad jsi nečekala změnu.
Jeden krok by stačil,
problémy by vyřešil.
Jemný vánek do zad Tě tlačil,
na pohled se netěšil.
Už se zdá,
že jinou možnost nemáš.
Když světlo je pro Tebe tma,
záchranu marně hledáš.
Vánek si s vlasy hraje,
a slzy odráží měsíční třpyt.
Košilka jemná ve větru vlaje,
a Tobě už se nechce žít.
Už nechceš čekat,
až osud na zem Tě srazí.
Už nechceš se znovu zvedat,
když vánek proměnil se v mrazy.
Na hvězdy svůj zrak upíráš,
a poslední sbohem dáváš.
Uplakané oči zavíráš,
a pak,...,už jen padáš.
Proč neskončilo to dobře,
proč nikdo ji nezachránil.
Proč nebe nesvítilo modře,
proč osud mladou dívku zabil?
Na to se mě ptáš,
se slzami v očích.
Vždyť sama oči zavíráš,
po osudových krocích.
Ale rozdíl tu je,
a velký dost.
Ta dívka teď lituje,
neznala štěstí,radost.
Přítele neměla,
nikoho kdo by ji ruku podal.
Jen do hvězd hleděla,
a vítr ji do zad bodal.
Ale Ty máš,
přeci mě!
Tak se snaž,
ať se Ti to nestane.
Neodpustil bych si nikdy,
kdyby se Ti něco stalo.
Za všechny mé i jiné křivdy,
udělal bych to co v řádcích mých stálo!
Diskuze
Je to dobré, ale někdy se ti moc nezadařilo v rýmech, ale jinak to má atmosféru, jak má být