Za dávných dob a časů, když ještě stály mohyly z dlouhých a krutých válek, stávalo v severní části Ironu město nazývané Gothart.

A právě v tomto městě začíná příběh Altyse, půlelfa jenž se živil pouze zlodějinou. Altys patřil k vyšším elfům, nosil krátké hnědé vlasy jenž nekonečně skrýval pod kápí a jeho pohled byl jako ostrý pronikavý šíp. Jeho zbraní byla jen dlouhá dýka ze zvláštní oceli.

Altys se právě rozhodl že kvůli malému množství peněz, jenž u sebe měl, vykrade dům bohatýrského Sheika, a to v noci uprostřed města.

Připravil si velký pytel, svou dýku a také obvyklou sadu, kterou u sebe nosil kdejaký zloděj. Večer si sedl do hospody ale nic si neobjednal. Mohlo být po deváté hodině když se rozhodl jít na věc. Vyšel z hostince se skupinkou opilích barbarů, ale hned za prvním domáckým domečkem změnil směr ke Sheikovu domu. Když už byl u něj, všiml si že jsou zavřené okenice, ale že se z domu ozývají slabé tóny hudby. Řekl si jen, že by mu to mohlo prospět hlavně kvůli tomu že je zde snížená šance, že ho nikdo uslyší a načapá. Byl si však jistý že nemůže, jít dveřmi a proto opatrně vylezl na střechu a vlezl malinkým oknem na půdu.

Pomalu a tiše jí celou přešel a potom opatrně naslouchal. Po jedné směně se odvážil pootevřít malý poklop uprostřed a nahlédnout do místnosti. V místnosti byla tma a tak pomalu strčil celou hlavu. Když se trochu rozkoukal a nikoho neviděl vklouzl potichu na zem začal se rozhlížet co by čorknul. Pak si ale uvědomil že je pouze v kuchyni a tak na zlodějské choutky raději zapomněl. šel k jediným dveřím které tam byli a podíval se klíčovou dírkou. Uviděl osvětlenou místnost a v ní stůl obložený jídlem a vínem. Okolo stolu se hostilo několik bohatýrů a jejich manželky. Včele stolu seděl sám Sheik a právě posílal sluhu do kuchyně aby udělal jablečný závin. Altys to slyšel a protože si ještě všiml velkých trámů na stropě, které byly nad celou místností, hlavou mu proletěl geniální nápad.Schoval se do stínu,což je schopnost kterou trefí kdejaký zlodějíček, a počkal až přijde sluha. Mezitím sáhl do torničky a vytáhl malý lektvárek. Okamžitě ho do sebe nalil a pak zmizel. Lektvar mu umožnil být neviditelným, ale jen do té doby než se vyspí. Když sluha otevřel dveře, Altys vklouznul do místnosti a okamžitě neviděný vyskočil na trám. Sluha mezitím zalezl do kuchyně a zavřel dveře. Altys potichu přeběhl celou místnost a pak opatrně a neslyšeně seskočil. Podíval se jestli se někdo nedívá a potom opatrně zabral za kliku zdobených dveří. Byli zamčené. Vytáhl tedy z kapsy své paklíče a potichu začal odemykat. Hned na první pokus se mu to povedlo skoro neslyšeně a bezchybně. Pak se znovu podíval jestli nikdo nekouká a když znovu nic, tak potichu otevřel a rychle vešel do místnosti. Za sebou okamžitě zavřel. Ale zase potichu, protože jinak by to byl houby zloděj. Když vešel tak vytáhl svou dýku. Pak zamumlal nějaké zaříkávadlo a dýka se matně ale dostatečně rozzářila. Altys v záři uviděl různé obrazy a cennosti a byl si na sto procent jistý že trefil Sheikovu pokladnici. Nejvíc ho však zaujala malá truhla. Hned na místě ji otevřel a pak mu došlo že to co chce, ho právě praštilo do nosu. V truhle bylo přes pět set zlatých a sem tam nějaký ten diamant nebo dokonce perla.Vytáhl však jeden zlaťák a položil ho na místo kde byla truhla. Chtěl jen o něco více dopálit Sheika. Pak vhodil truhlu do svého pytle a malinko sním zatřásl. Nic se neozvalo jeho pytel byl totiž magický a Altys to pokaždé radši vyzkoušel, aby se náhodou nestalo že pytel ztratí svou moc a Altyse někdo načapá na švestkách.

místnosti bylo vše při starém a tak vklouzl dovnitř a zase za sebou zavřel.Samozřejmě že potichu, protože jinak by to nebyl žádný zloděj( Mimochodem, neštvu vás s tím POTICHU?). Pak se znovu vyhoupl na trám a přešel až nad kuchyňské dveře. Počkal asi ještě půl hodinky než sluha dodělá závin. Když ho sluha vynesl, nezavřel za sebou dveře, Altys seskočil, samozřejmě že potichu, a pak vběhl do kuchyně. Počkal až sluha zavře a pak nerušeně vylezl na půdu. Tu zase potichu přešel a vylezl okýnkem ven na ulici kde nebylo ani živáčka. Vyskočil ven, deaktivoval svou neviditelnost a pelášil k bráně.

Uprostřed cesty ho však zastavil strážník a ptal se ho: Kam jdete takhle pozdě a co máte v tom pytli? Altys jen řekl: spěchám ven jdu do sousedního města, mám se tam setkat se svým příbuzným. Strážník odpověděl: Jo to ti tak věřim ty míšenče. Na to vytáhl meč a dodal: za napadení je pět měsíců ale když tě sejmu tak mě povíšej. Pak zaútočil. Altys se skrčil a jentaktak uhnul úderu meče. pak vyskočil do vzduchu kde se mrštně a obratně otočil a vytáhl dýku. Pak dopadl hned za strážníkova záda a rychlím pohybem mu podříznul krk. Strážník něco zasípal a pak se svalil jako hruška. Altys se s ním moc dlouho nezaobíral a utíkal radši k hradbám města než k bráně. Když tam doběhl uviděl otevřenou budku ze které se lezlo na čtyři sáhy vysoké hradby. Nikdo vní nebyl ale pak si všiml že vedle ní stojí opilý strážník který si zpíval o úlevě a močil na zeď. Rychle do budky zaběhl a vylezl na hradby kde momentálně nikdo nebyl. Pak si všiml lana které mu přišlo vhod. Jeden konec hodil přes hradbu a druhý zavázal za konec žebříku. Pak se po laně spustil dolů a utíkal do blízkého lesa. Tam si konečně oddychl a přepočítal zlaťáky. Bylo jich šest set a nějaké drobné k tomu. Pak přespal a vydal se jinam, zas do jiného města.