Bagus byl v dětství odlišný od svých krollích vrstevníků. Hlavně stilem zábavy. Místo aby se bavil jako všichni chytáním toulavých psů a následné upalováním, vypichováním očí, kastrováním, trháním končetin a bodáním klacků ( opravdových) do zadku samic, tak kradl v obchodě a upíjel pivo vožralům z hospody. V Prdelačkách bylo hrozně moc zatoulaných psů ( a jejich končetin poházených po zemi), protože je zde nejvíc odpadků a podobných věcí. Bagus také často hrál na válku na místním smetišti.

Jednou rodiče řekli Bagusovi, právě mu bylo 7 let, že pojede k babičce do města. Bagus byl nadšený, protože bude ve vyšší společnosti a najde si jistě chytré kamarády.

Hned den na to odjel za babičkou do hlavního města Nego. babička měla byt u smetiště, kam často chodila probírat věci, které si zde odkládali bohatí. Když přijeli k jejímu bytu a vešli dovnitř zjistili, že babička zemřela. Matka Baguse řekla: " To nevadí, budeš tady bydlet sám". to Baguse velmi rozzářilo.

Po jednom týdnu pobytu v babiččině bytě a nesnězení ničeho jiného, než mravenců a krys, kterých bylo v bábině bytu mnoho měl hlad. Rozhodl se, že půjde do hospody šlohnout nějaký žrádlo ( třeba pro psy). Toulal se městem, až narazil na budovu s nápisem " Univerzita alchymistická Falrogorova". Bagus začal číst : " HO-SPO-DA". "Humph to bude ono" zajásal a vkročil dovnitř. Byl tam zprávce, který se ho ptal: " Ty chceš studovat chlapečku?" "A dáte mi najíst?" ptal se Bagus. "Ano chlapečku, ale musíš složit zkoušky, jestli se do řemesla hodíš a máš přirozené schopnosti." řekl vrátník. " Tak jó" zamumlal Bagus.

Po několika nocích ( a dnech) děsného nudění na pokoji, kde byl s divný trpaslíkem a nějakým moc chytrým pánem, kteří se furt koukali do haldy papíru byl konečně přiveden do veliké místnosti se stolem a židlí uprostřed. Na židli seděl pán a na stole bylo mnoho divných věcí. Pán Bagusovi řekl: " Udělej z těch věcí na stole nějakou jinou jednu věc" "Ano" odpověděl Baus, i když se nemohl vzpomenout, kolik je jedna. Ty věci na stole Bagus vzal, dal je do misky, kam předtím omylem vylil víno, které pán pil a ze zvláštní truhly na to hodil nějaký prášek. Pak to pořádně zamýchal a dal to pánovi. Pán se na to podíval a rozzářil se. S upřímným úsměvem se na Baguse podíval a vydechl: " Hochu, ty máš ale talent, zvládl si plnohodnotný lektvar rudého kříže! Chtěl si to udělat?" chvíli trvalo, než bagus zaregistroval, že pán mluví na něj a pak odpověděl: " Ano pane" " Hmm, inteligencí sice neoplýváš, ale talentem ano, jsi přijat!!" řekl slavnostně pán.

Studium alchymie mu trvalo celkem krátce. Na pokoji o noci ho naučil jeden človíček číst a nějaký trpajzlík ho zase doučoval z hodin a tak Bagus prospěl a dostal diplom o vystudování univerzity alchymie. Také se naučil trochu logičtěji myslet. Od učitelů dostal truhlu s práškem, který se používá na dělání magických věcí.

Pak Bagus z vydělaných zlaťáků za celostudiové čištění záchodů zašel na pivo do hospody. Bylo mu 12, ale vypadal starší a tak mu dali. V hospodě se seznámil s dvěma dobrodruhy, první byl hloupý barbar válečník Figo a druhý chytrý člověk magik Elbe. Vzali ho do své party a řekli mu, že se chystají na vyloupení městské banky. Řekl jim, že do toho půjde a že jim vyrobí klíčky od trezorů. Okamžitě si šel koupit knížku o vyrábění paklíčů a přečetl si ji. Podle návodu vyrobil paklíč, který otevírá trezory. Musel sice odnést truhlu s prachem svému mistrovi, protože ho má méně. Jemu to určitě nebude vadit nebude (mistrovi).

Tak měli jít do banky. Přišli před budovu a vešli dovnitř. V bance byl jen strážník. Bagus v něm poznal svého kamaráda z vesnice Prdelačky a začli se spolu vybavovat a nakonec se dohodli, že je strážce pustí do trezoru a bude říkat že nic neviděl. V trezoru stejně bylo asi jen padesát zlaťáků, prý tu byl někdo před nimi a tomu to strážník taky dovolil. Banka byla stejně povětšinou na nule, protože ji vykradl kdejaký moula co šel okolo.