Mnich
| Autor: | Terátor |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 17 |
stál osamocený mnich,
chvíli byl z tich,
pak zašeptal Ámen,
ale jeho slova přerušil smích.
Smích strašně tichý,
jak siccova chůze,
jemu ale zazněl v uších,
jak kostelní zvony lůze.
Poznal ten smích strašný,
a vzpomenul si v své bratry,
jak je člověk strašlivý,
ještě živé – strkal do vatry.
Viděl jak hoří,
již však neměli šanci,
když pro své věřící,
stali se štvanci.
Proč se to stalo ?
Ptal se sám sebe,
proč brzo ráno,
zkrvavělo nebe.
Jak tak vzpomínal,
uviděl vraha,
který tam hrdě stál,
nohy od bahna.
Pak osvítila jej,
jasná bílá zář,
a on náhle uviděl,
tu vrahovu tvář.
Jak ji jen zahlédl,
vytřeštil oči,
a z toho poznání,
hlava se mu točí.
Před prázdným chrámem,
stál osamocený mnich,
nohy od bahna měl,
a dvě louče,
v rukou svých !
Diskuze
Terátore: "chvíli byl z tich" opravdu není mluvnicky správně, nicméně v básni by to asi mohlo být použito. Celkově mi to přijde, že se snažíš napůl psát archaicky a napůl rytmicky a dynamicky a to to trochu kazí, ale jinak mnich bratrovrah, to je dobré. Žeby měl larvu v hlavince? .))
S úctou deshi
Jo je to hezký.
Kaiserin - chvíli byl z tich - to přece není žádná blbost. Prostě byl z ticha - mě to příjde v pořádku. Děkuji
Nejdřív jsem to moc nechápala, ale konec byl hodně dobrý. Technicky lze vytknou hlavně "nedokonalost" některých rýmů. Jo a myslím, že chvíli byl z tich je blbost.