Stručný životopis zloděje
| Autor: | Silent Shadow |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 20 |
Stručný životopis zloděje
Narodil jsem se za krušných dob, to vám povím. Avšak je zajímavé, jak jsem jimi prokličkoval a přešel z bláta rovnou do sněhu.
Tenkrát byla válka. Ukrutná bezohledná válka, prohánějící se krajinami jako vichřice. Má matka Elizabeth mě porodila v dřevěném domku na kraji chudinské čtvrti. Otce jsem nepoznal, zamřel někde v bitvě.
Sourozence jsem též postrádal. Když jsem dorostl asi do deseti let, má matka se zhroutila. Dozvěděl jsem se, že má smrtelnou chorobu a že jí už brzy podlehne. Nemohla pracovat, tím pádem nebylo co do úst. Tenkrát jsem poprvé kradl. Po matčině smrti jsem byl převezen do dětského domova. Jelikož byla válka, tak i v dětském domově byl nedostatek jídla a zacházelo se s námi jako s dobytkem. Asi v šestnácti letech jsem s pár kamarády omráčil tlustou vychovatelku a dozorčího a utekl ven, do hořícího světa. Venku jsem se seznámil s Jennifer, půlčicí sloužící jisté gildě řízene tajemným siccem. Přislíbila, že se optá, zdali by pro mě nebyla nějaká práce. Boss mě přijal a dokonce jsem dostal i svůj pokoj a přezdívku. Věděl jsem že musím pryč z tohoto světa. Pryč z tohoto blázince, kde mi již nic nezbylo.
Tajemný sicco mi přislíbil informaci, kde najdu lidi, kteří mi tento odchod mohou zajistit. Stačilo pro něj udělat jen pár krádeží a už jsem vyrážel na dalekou pouť za druidy ze Slunečního lesa. Jennifer chtěla jít se mnou a tak této nesmlouvavé hobitce nekladl odpor. Putovali jsme.
Putovali jsme dlouho skrz vsi, města, velkoměsta. Jednou, když jsme sešli z cesty, abychom se naobjedvali, nalezli jsme jeskyni. Nenápadnou jeskyni zahalenou houštím. Vstoupili jsme. Bylo jasné, že jde o hrobku. Avšak nebyl to pozlacený sarkofág co Jennifer zaujal. Byl to drahokam. Modrý, velký jako dýně. Ale když už ho chtěla uchopit, něco cvaklo. Půlčice nebyla, prostě zmizela. Jako by se vypařila. Na zemi zůstali pouze její boty. Po vzpamatování se jsem obešel místo pasti a konečně vzal drahokam.
Stařešina nazývaný Doloril vyslyšel mou prosbu o opuštění tohoto světa. Vyhověl, ale musel jsem mu dát to nejcennější co mám. Automaticky jsem nabízel obří drahokam, ale ten nechtěl. Chtěl mé vzpomínky. Vzpomínky na matku Elizabeth, půlčici Jennifer a celý svůj minulý život. Souhlasil jsem. Bez minulosti jsem vztoupil do vyvolaného teleportu.
A opravdu, nový mírumilovný svět. Po takové době jsem našel, co jsem 20 let hledal. Za drahokam jsem si koupil dům a usadil se. Avšak zjišťuji, že toužím zase po dobrodružství. Po napětí, které přináší tato nová země. A tak vyrážím najít dobrodruhy, kteří by přiložili meč k mému. Je mi jasné, že začínám svůj zbrusu nový život.
Poznámka autora: Hlavní část životopisu psali druidi ze Slunečního lesa, kterým jsem vyložil, co jsem zažil a čím jsem prošel. Záhadným a mně neznámým způsobem se mi tato část objevila na mém psacím stolku.
Diskuze
Je to dobré, ale chybí tam popis hlavní postavy (vnitřní i vnější) a neškodilo by trochu se víc rozepsat. Kdybych mohl dávám 3*
Je to velmi dobré, ale chtělo by tov íc rozepsat. Dávám 4*
Jak pořád říkám- někdy je méně více, ale kdybys to trochu rozepsal dal bych Ti víc.
Krkavec: Cetl jsi název?
Krkavec: Cetl jsi název?
Hmmm, je to dobrý, ale trochu stručný. to mi ale vůbec nevadí a tak ti to dám za ***
davam 4* neco tomu chybi ale nevim co
Má to myšlenku, má to nápad, ale bohužel mi tam chybí více popsaná psychologie postavy.
A přece jen jsi nakousl několik vypjatých situací při kterých se mohl psychologický aspekt postyvy projevit, škoda že jsi to nezapracoval...
Jinak místo dětského domova bych používal výraz sirotčinec...
Prostě za 4* ani víc ani míň.
lorri: to jsi napsal zase novoty. : )