Články&Eseje

Výkřiky Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 22

Ticha hlas
naplnil vzduch
neslyšnou melodií

Ticha hlas
rozechvěl srdce
a brány duše otevřel

Ticha hlas
jak výkřik beznaděje
ozval se skrze uzamčená ústa

Rozvířil hladinu
zhrzeného nitra
ukázal moc svou
dal poznat beznaděj
žal
zatracení

Diskuze

 Uživatel úrovně 5

Volný verš mi nevadí - spíše naopak. Je mi tak trochu vlastní. Nehodnotím vzhledem k ostatním přispěvatelům, ale vzhledem k Tvým ostatním článkům, které na mě zapůsobily víc. Čili: hodnotím spíše pocitově.


 Uživatel úrovně 0

Ach Mirku, skoda, ze jsem dnes uz limit bodu na udelovani reputace "vypiplala" ... Rekls to pekne. Naprosto s tebou souhlasim....


 Uživatel úrovně 5

Godric: V pohodě. Každý má subjektivní názor na danou věc a tak to má být.
Vezmu-li však v potaz poezii, a to z vlastního pohledu, myslím si, že se nedá poezie hodnotit podle toho jestli je dlouhá, krátká, či jednoduchá nebo složitá. Ale především na základě pocítů jež vyvolává v čtenáři. Samozřejmě, že by však vždy měla jít forma ruku v ruce s myšlenkou a pocitem, neboť jinak by se narušil i ten pocit...


 Uživatel úrovně 0

Mě se to zdá hodně jednoduché. Je to sice hezké,, ale nezlob se, toto bych zvládnul za 30 min čistého času když hodně. Pět nedám, prooostě průměr.


 Uživatel úrovně 5

Morre super..tyto básně se mi líbí..třebaže jsou krátké a tak nemohu dát jinak než za 5*


 Uživatel úrovně 0

Když jsem tu báseň četl, vzpomněl jsem si na Čapka a jeho Hovory s TGM. Nečetl jsem sice tu knížku, ale vím, že Čapek o ní řekl, že to bylo spíš mlčení s TGM, protože Masaryk hodně času jen tak seděl a nechával mezi nimi ležet ticho.

Taky jsem si přitom vzpomněl na tu spoustu lidí, které znám, a kteří nedokáží ani chvilku mlčet. Nedokáží mlčet když jsou s někým, protože se bojí, že se rozhostí to trapné ticho, které oznamuje: "My dva si nemáme co říct". A bojí se mlčet i když jsou sami, protože se bojí, že se ozvou hlasy z jejich nitra, které jim budou připomínat všechny chyby, kterých se dopustili, sliby, které nedodrželi a lásky, které nepotkali. A nebo možná mají strach, že se žádné hlasy neozvou. Že ticho bude jenom tichem a žádné skryté brány v nich neotevře. To je snad ještě děsivější, než kdyby za těmi branami číhaly všechny běsy světa. A o tom je pro mě tahle Morrova báseň.


 Uživatel úrovně 0

Je to zajímavá báseň k zamyšlení. Má svůj půvab. Volný verš se podle mě k tomu vcelku hodí.


 Uživatel úrovně 5

Opravdu jsem byl zvědav a stále jsem, jak tato báseň působí na lidi.
Já osobně jsem s ní plně spokojen, neměnil bych na ní ani řádek... možná to zní divně, ale je to tak.
Osobně mám rád volný verš (a to opravdu hodně). Básně přeci nejsou jen o rýmech ( i když mám rád samozřejmě i básně, které se rýmují), ale hlavně musí vzbudit v čtěnáři nějaké pocity, musí být živé...(a jestli se mi dáří tu živost do toho dát, je na posouzení těch, kteří to čtou)
Co se týká výtek k délce, k tomu musím říci jedno, když jsem to psal, uvažoval jsem jestli bych to neměl napsat delší, ale rozhodll jsem se to neprodlužovat nějak uměle a nuceně, myslím, že by to ztratilo to co to v sobě má, prostě jsem to tak cítil a tak jsem to napsal.
Všem díky za vaše názory...


 Uživatel úrovně 0

Moc dobré! Fakt se mi líbí jak používáš básnické prostředky, zní to tak přirozeně a zajímavě, celá ta básnička je neotřelá a něco z ní sálá... Dotýká se... Vzpomněla jsem si při jejím čtení na Arthura Rimbauda a ostatní prokleté básníky.
Ticha hlas ozval se zas a mně slova chybí. Klobouk dolů.


 Uživatel úrovně 0

asi tak, říkejte si kdo chcete, co chcete, ale podle mého, zdaleka nezáleží na délce příspěvku a tahle báseň mě hodně oslovila.....