Pokusím se o stručný popis ShadowConu a hlavně dobrodružství v Dračím Doupěti.

ShadowCon 2001 se konal v menze ČVUT v Dejvicích 8. - 9. 12 2001.

Přišli jsme tam asi v osm hodin a nakrátko potom jsme byli vpuštěni dovnitř. Do devíti jsme čekali na organizátory, zatím hráčů přibylo, když přišli tak jsme se stejně toho mnoho nedozvěděli. Pro ukrácení chvíle si hráči vyměňovali karty Magic. Mimo Dračího doupěte se hráli karetní hry jako jsou: Magic, Harry Potter, Vampire, Pokémon, Wasteland a možná ještě další. Teprve po několika otázkách směrovaných na organizátory jsme se usadili na správném místě. A čekali jsme dál - na PJje. Když konečně přišli, řekli nám, abychom si vytvořili postavy na šesté úrovni a dohodli se na družinkách (5-6). PJjové si nás rozdělili, my jsme si naházeli vlastnosti a šli jsme na to. Naše družinka se skládala ze čtyř hraničářů (3 elfové,barbar) - Fíniás, Patwood, Simír a barbar Sir Alnak, elfa kouzelníka Emila a hobita zloděje Blahomila Všetečku.

Dobrodružství

V našich krajích jsme neměli do čeho píchnout a tak jsme se rozhodli vydat jinam. Zkrátili jsme si cestu přes les, abychom se dostali k obchodní stezce, po které jsme chtěli pokračovat. Za stmívání jsme dorazili do jedné větší vesnice - Severní Lhoty. Všichni vesničané se před námi schovali, jenom švec zůstal na zápraží a pokračoval ve své práci. Barbar hraničář se k němu vydal a zjistil, že jsme v kraji, který má na starosti mladý kníže a že místním starostou je Derek.

Na návsi byla patrová hospoda, do které jsme vstoupili. Byla asi z čtvrtiny obsazená. Po objednání jídla se od jednoho stolu zvedl dvoumetrový svalnatý muž a kývnul na hospodského. Ten hned přinesl tác se sedmi pohárky a muž si k nám přisedl. Představil se jako starosta Derek. Říkal, že by od nás potřeboval pomoc. Popsal nám, že starý kníže, otec nynějšího knížete, byl otráven velitelem stráží Rotarem, který byl za to popraven. Řekl nám také, že od té doby co nastoupil nový kníže to jde z kopce. Z vesnice jsou odváděni mladíci do armády, byly hodně zvýšeny daně a že už je to neúnosné. Při posledním výběru daní, bylo to asi před dvěma dny, zapálili vojáci jedno stavení Přijíždějí pro daně nepravidelně a vezmou si co chtějí. Vesničané toho už mají dost, chtěli by se vzbouřit, ale potřebují naši pomoc. Nabídl každému z nás 200 zlatých a samozřejmě ubytování a stravu, pokud jim pomůžeme. My jsme souhlasili a ještě než jsme šli spát, jsme se mezi sebou dohodli jak budeme pokračovat. Rozdělili jsme se na tři skupiny.

První (Blahomil a Fíniás) se ráno odebrala na průzkum hradu. Druhá (Emil a Patwood) se zašla zeptat do Jižní Lhoty, o které nám již včera řekl Derek, jestli se chtějí také přidat. Třetí skupina (Simír a Alnak) začala s opravami palisád, výcvikem vesničanů a výrobou zbraní. Asi kolem oběda se vrátila druhá skupina z Jižní Lhoty s nepořízenou. Další den jsme v Severní Lhotě pokračovali s opravami a výcvikem. První skupinka se nevrátila. Poslali jsme havrana se zprávou, aby je vypátral. Bohužel je nenašel. Následující den už byl havran úspěšný a přinesl nám od nich zprávu. Dozvěděli jsem se tak počet vojáků na hradě a že tam vypálili stáje.

Rozhodli jsme se, že se v noci pokusíme dostat do hradu neviditelní (Emil, Simír a Patwood). Nebyl to nejlepší nápad. Alnak šel přímo k bráně hradu s našima třemi psy. Hlídky ho samozřejmě viděly, protože silně svítil měsíc. Zastavily ho dvacet sáhů od brány, on ovšem dělal, že nerozumí a ušel tak dalších deset sáhů. Výzvu po odložení zbraní a zanechání psů na místě uposlechl a šel dál, neozbrojen. U brány na otázku co chce odpověděl, že je lovec a nabízí jim své služby. My ostatní jsme stáli (neviditelní) vedle něj a čekali jsme na otevření brány. Očekávali jsme, že brána se otevře dokořán a my všichni se do hradu dostaneme pohodlně. Překvapilo nás, že brána se otevřela jen částečně, mnoho rukou vtáhlo Alnaka dovnitř a my vůbec neměli šanci proklouznout. Lukostřelci potom postříleli psy. Jeden zbloudilý šíp zasáhl Patwooda, který nato vykřikl a stal viditelným. Zbylí dva neviditelní se rychle vzdálili, zatímco on utíkal směrem k lesu. Dostal ještě několik zásahů, než ho zasáhlo něco většího, potom upadl a předstíral smrt. Mrak zastínil měsíc a tak se šťastně dostal k lesu. Tam jsme se sešli a společně se nad ránem vrátili do Severní Lhoty. Všechny události jsme probrali se starostou.

Probudil jsme se až v odpoledních hodinách a hned jsme poslali havrana, aby znovu a lépe prozkoumal hrad. Vrátil se až další den se zraněným křídlem a kouzelník podle jeho zpráv sestavil mapu. Ten samý den v podvečer k nám přiběhl vesničan z Jižní Lhoty se zprávou, že na ně zaútočil obr a zabil několik vesničanů. Okamžitě jsme se vydali do Jižní Lhoty spolu s pěti vesničany, kteří byli ozbrojeni luky. Viděli jsme zřetelné následky řádění obra a rozhodli se, že tam počkáme do rána a potom budeme sledovat obrovy stopy.

Vydali jsme se po stopách. Zjistili jsme, že vedou ke skalám. Podařilo se nám najít obrovo doupě. Pekl si v jeskyni něco k snědku. Překvapili jsme ho a zabili.

Tím skončil první den ShadowConu.

V neděli jsme se sešli nakonec jenom tři. Spolu s PJjem jsme usoudili, že v situaci, ve které jsme ve hře, už nemá smysl pokračovat.

Naše chyby

Podle hodnocení PJje byla největší chybou naše špatná koordinace všech akcí. Nápady jsme sice měli, ale upřednostnili jsme ty špatné. Také jsme nedostatečně využívali zvláštních schopností všech postav.

Poučení

Příště se lépe v družince domlouvat, včas odhalit nesprávné nápady a zbytečně se nezabývat drobnostmi. Na druhou stranu si více všímat všech náznaků a nápovědí PJje. Hrát víc soustředěně, dělat si poznámky, aby se na nic důležitého nezapomnělo.

Jak to mělo být

Začátek byl v pořádku. Skupinka, která šla prozkoumat hrad a okolí se neměla nechat najmout do armády, ale měla jenom získat informace sledováním hradu z povzdálí. Úplně zbytečné bylo zapálit stáj a pak i ubikace nováčků, což jenom zapříčinilo zvýšení počtu hlídek na hradě. Ostatní měli prozkoumat okolí vesnice Severní Lhota.

Měli jsme také přepadnout povozy s věcmi pro knížete. Ozbrojený doprovod měl zbraně, které by nám potom pomohly.

U obra jsme měli veliké štěstí, že byl zrovna zabrán do přípravy jídla. Jinak by nás pravděpodobně zpozoroval, nebyl by překvapen a zřejmě bychom ho nezabili tak snadno.

Po návratu od obra do Severní Lhoty byla Jižní Lhota přepadena vojáky z hradu. Vesničané, kterým jsme dodali sebedůvěru, se snažili s vojáky bojovat, ale neúspěšně. Vojáci dokonce několik vesničanů zajali, mezi nimi i syna starosty Jižní Lhoty. Naším úkolem bylo zajaté vesničany vysvobodit. Ve vězení byl spolu s vesničany také zbojník, který by nám spolu se svými kumpány pomohl v boji proti knížeti. V tajné části vězení také kníže držel Rotara, který ve skutečnosti nebyl popraven, protože jediný znal, kde se ukrývá větší část pokladu starého knížete.

Všichni společně - Severní i Jižní Lhota, zbojníci, Rotar a my jsme měli svrhnout knížete. Kníže shromažďoval armádu, protože se rozhodl, že si nechá platit za obranu kupecké stezky, kterou bude fiktivně přepadávat. Knížeti pomáhal čaroděj a jeho učeň.