Zpěv upíra
| Autor: | Lorri |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 29 |
Co honí se mou hlavou?
Tvůj krk je bílý, tepna krční
Tvá má však barvu zdravou.
No tak, lásko, nebuď skoupá,
Vždyť ten krk přímo svádí.
Nejsi přeci holka hloupá,
A máme se tak rádi.
Miluješ mě a já chci tebe,
Nač klást mi odpor marný?
Dej mi poznat sedmé nebe,
Přec jsem tvůj jinoch švarný.
Nebraň se mi, nebolí to,
Nám oběma bude teď lépe.
Nemohu jinak, je mi to líto,
Kdyč cítím, jak srdce ti tepe.
Oči tvé skoro spí,
Mysl tvá usíná,
Já mám na to cit,
Teď spadlas‘ mi do klína.
V mém upířím náručí
Tělo tvé bezvládné,
Dřív než se rozbřeskne
Duše má omládne.
Diskuze
Dobrý co říct jinýho
Je to fakt dobrý, ale ta předposlední a poslední sloka by chtěla ještě trochu doladit.
Truchu tam habruje ten konec.
Docela by to šlo, až na některé nedotažené rýmy a ta předposlední sloka se mi nelíbí.
opravuji: místo vtipné hlášky NA KONEC. sorry :-)
Krucinál, tak se mi to líbilo, než přišly poslední dvě sloky! Proč jsi neudržel tu krásnou ironii? Úplně jsem viděl toho elegantního upíra v oblečení ála Cyrano z Bergeracu, jak se blíží k vyděšené dívce a s lehce pohrdavým úsměvem na rtech recituje ty verše a tím se zjevně vysmívá jejímu strachu.
A pak najednou přišla změna rytmu (kratší řádky) i nálady. místo nějaké vtipné hlášky na začátek, která by to vygradovala jakési nemastné neslané zakončení. To mě skoro naštvalo, právě proto, jak jsem si to užíval. Ten konec je nezvládnutý. Chtělo to Dílnu, podle mě.
upirs i like, ale nelibi se mi to tak, jak bych chtel aby se mi to libilo... rymy sem tam zaostavaji
Občas rýmy, ale jinak se mi to líbí... no jo... upíři...