Bez názvu
Autor: | Marigold |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 42 |
že v moci mé jsi a není ti pomoci.
A vášnivě jsi mě objímala,
ty má láska malá...
Tvé oči vystrašeně se dívaly
a o pomoc volaly.
Však pomoc nepřicházela...
a ty jsi mě ráda měla.
Teď tvé oči ni rty nevolají,
teď červi je požírají.
Nemělas tak brzy utéct na onen svět,
nemělas zvadnout jak v zimě květ...
Věnování: Tuto báseň bych rád věnoval Lence... Za vše krásné, co jsem sní zažil... škoda, že jsi odešla tak brzy...
Diskuze
Tohle dílo je nádherné, ale přesto se tadynajdou barbaři, kteří to kazí,že...
Je to hezký, sice nevím, co to má společného s DrD, ale je to krásné...
Kaiserin: věřím že ne...
Hmm, to se nedá popsat slovy.
super básnička......:-)))
Blbý cesty osudu :-(
Svírá se mi hrdlo, když čtu ty řádky. Ta báseň je moc pěkná, ale ta tvrdá rána osudu se mi nelíbí.
Je až zvláštní, co dokážou city přenesené perem na papír básníkem... Je to smutné, ale v podstatě i nádherné (svým způsobem).
Hmm to je mi lúto. Je to dobrá báseň do značnej mieri smutná (hlavne kôli súvislostiam), ale vzhladom na to, že to je sem dané z úcty nebudem hodnotiť.
p.s.:. táto časť mi dosť udrela do očí neviem ako vám, možno som len trochu moc všímavý ale takto by som na nikoho nespomínal:
Teď tvé oči ni rty nevolají,
teď červi je požírají.
Jen hluboký cit dokáže stvořit takovou to báseň...