Předem bych chtěl upozornit, že Snovač stříbrný není úplně standardní nestvůra. Hodí se zejména na obzvláštnění dobrodružství, které se odehrává v nějakém podzemí. I když to samozřejmě neznamená, že by nebyl postavám nebezpečný. Já jsem ho použil jen jednou a okrajově, ale i tak jsme si užili dost legrace.

A nyní již k popisu. Snovač stříbrný je magická nestvůra, jak se lidově říká, „tělem i duší“. Nikdy nevzniká samovolně, vždy (vlastně jen jednou) je stvořen s určitým záměrem. Byl dílem jednoho dávnověkého čaroděje Vika, který nalezl tento recept na starobylém svitku při výpravě daleko na sever do Ledových jeskyní. Když se vrátil, trvalo mu téměř dva roky, než svitek vůbec přeložil a další rok, než sehnal všechny záležitosti k provedení experimentu. Pracoval v utajení a defacto mimo civilizaci – pro svůj pokus si vybral opuštěný a dávno vytěžený stříbrný důl. Proč, to bude vysvětleno níže.

Abych tedy vše uvedl na pravou míru – Snovač je magický pavouk. Je velký jako hodně velký pes (něco kolem 1,5 až 2 sáhů) a protože je to pavouk, je nesmírně rychlý. Co je na něm zvláštní, je to, že je tvořen z 80% z kovu. Zbytek je organická hmota podobná svalovině. Proces výroby možná není důležitý, nicméně jej stejně uvedu:

Vezme se 2500 mn kovové rudy (železné a měděné v poměru 4:1) a vloží se do předem připraveného kokonu vydlabaného ze dřeva, který musel být již 14 dnů předem důkladně napuštěný sádlem (nejlépe husím, v případě potřeby postačí i vepřové). K rudě se pak přidají dva nebo tři tropičtí sklípkani napuštění v lihu (alespoň 2 měsíce, lépe 3), osm alespoň 1 mn velkých rubínů (na oči) a vše se zaleje krví až po okraj kokonu. Krev může být jakéhokoliv původu, nesmí být však více než 24 hodin stará. Kokon se posléze uzavře lýkovým pouzdrem (lýko musí být stejného původu jako dřevo) a odstaví se na temné a vlhké místo. Takto upravený kokon zraje 6 měsíců. Mezitím je potřeba vytvořit zdroj magické energie. Poslouží nám k tomu malá soška pavoučka (12 mn) vyrobená z Šedostříbra (tmavé stříbro proto, že dokáže pojmout obrovské množství magenergie s minimálním rizikem exploze – ve vašem světě to může být libovolný jiný kov s těmito vlastnostmi). Do ní musí alchymista vložit 2200 magů (ve skutečnosti je potřeba asi 2700 magů, protože při převodu se těch 500 prostě „odpaří“), což je velmi nebezpečné a je třeba postupovat s maximální opatrností.

Tento „nabitý“ pavouček se pak umístí ne dále, než 12 sáhů od kokonu (ale až po 6 měsíčním zrání kokonu!). Kokon každý měsíc odsaje z pavoučka 100 magů a tento proces trvá tak dlouho, dokud v pavoučkovi ještě nějaká magenergie zbývá (tzn. 22 měsíců). Po této době se z kokonu během 14 dnů vylíhne Snovač stříbrný. Malý pavouček je sice vybitý, ale z použité magenergie si vytvořil se Snovačem mentální pouto – to je velmi důležitá věc - a každý, kdo disponuje nějakým druhem magenergie (kouzelník, hraničář, alchymista), pak může Snovače ovládat, pokud drží pavoučka v ruce. Je ovšem nutné, aby se pavouček neustále pohyboval maximálně 12 sáhů od Snovače, jinak Snovač upadne do apatie a nevyvíjí žádnou činnost (kterou obnoví, jakmile se pavouček ocitne zase v „dosahu“). Snovač sám od sebe se nevzdálí od pavoučka dále než na těch 12 sáhů.

Tak, to bychom měli výrobu, a teď popis samotného Snovače. Snovač se chová jako normální pavouk, má své doupě a potřebuje potravu (což je u magického tvora zvláštní, ale o tom níže). Jak jsem už naznačil, rozměry jsou okolo 1,5 až 2 sáhů, má normálně 8 nohou, 8 rubínových očí (ve tmě temně září), dvě kovová kusadla a na zadečku několik snovacích bradavek. Celé tělo má pokryté kovovým krunýřem, zpočátku lesklé, později zašlé barvy, přes který je Snovače velmi těžké zasáhnout. Nejcitlivější a nejzranitelnější je jeho břicho – to tvoří měkká rudá tkáň. Vzhledem k magické podstatě je možné Snovače zranit pouze kouzelnými zbraněmi s démonem aspoň z 5. sféry, kouzly (mimo psychická, proti vitální a materiální magii má bonus +5) a samozřejmě Bílou střelou. Pokud je Snovač vystaven dennímu světlu, okamžitě se rozpadá, v noci pouze ztrácí 6K10 životů každou směnu. V boji je Snovač nebezpečný zejména svou rychlostí a jako břitva ostrými kusadly. Má infravidění do 60 sáhů, velmi citlivý sluch a jeho tělo reaguje na sebemenší změnu teploty. Je velmi agresivní a okamžitě každého napadne, pokud dotyčný nevlastní pavoučka z Šedostříbra. Jeho nejdůležitější vlastností je však schopnost tvořit pavučiny z čistých stříbrných vláken. Jako každý pořádný pavouk i Snovač si ve svém doupěti upřede pavučinu (taková průměrná pavučina obsahuje asi 45 kg stříbra a Snovačovi trvá 9 dnů než ji udělá). Ovšem aby ze sebe mohl vydat takové množství stříbra, potřebuje samozřejmě sežrat odpovídající množství kovu (2 mn kovu na 1 mn stříbra). Snovač žere všechno – můžete ho krmit ocelí, mědí, olovem, rezavými zbytky, šrotem…zkrátka čímkoliv. Tento kov se pak mění ve Snovačově těle stejným způsobem jako u chodcova meče kouzlem Transmutace kovu. Takto stačí akorát přijít do doupěte, zmocnit se pavoučka (to může být celkem zajímavé:), přikázat Snovačovi ať nic nedělá, smotat si stříbrná vlákna do štůčků, dát mu nažrat (ať má zase z čeho snovat) a nechat ho dělat novou pavučinu. Přesně takto to prováděl čaroděj Vik v opuštěném stříbrném dole, stříbrná vlákna roztavil a v podobě prutů pak bez problémů prodával obchodníkům. Pak jednoho dne dostal infarkt a Snovač zůstal ve stříbrném dole dodnes.

Pokud dojde k setkání Snovače s družinkou a družiníci přijdou na to, jak vlastně Snovač funguje, určitě by jim neměl dovolit na tom nehorázně zbohatnout. Oni sami určitě nemají čas na to, aby tam se Snovačem žili a pokud na to někoho najmou (nezapomeňte, musí to být někdo, kdo pracuje s magenergií), klidně se může stát, že dotyčný jednoho dne nestihne sebrat malého pavoučka dřív, než Snovač zaútočí...

Tahle nestvůra slouží jen k obzvláštnění hraní a odpočinku od hord skřetů a další havěti.