K lepšímu pochopení tohoto článku doporučuji nejprve pročíst nějaké ty články zaobývající se kvantovou fyziku, ale není to nutností. (Jen si proboha nemyslete, že jsem na tohle nějaký expert, taky jsem si přečet jen pár věcí zevrubně hovořících o zmiňované látce).

Schroedingerova kočka je podivný tvor, jehož existenci si nikdo nedovede vysvětlit. Někteří lidé říkají, že byla vytvořena magií, jiní, že přiletěla z daleké planety jiného solárního systému a někteří dokonce tvrdí, že je výtvorem šíleného sadistického vědce, ale takovým báchorkám už přece nikdo nevěří, nebo snad ano?

Každopádně Schroedingerova kočka tu jaksi existuje a to je fakt, který musíme brát na úvahu, hlavně proto, že tahle čičinka dokáže pořádně znepříjemnit život dobrodruhův.

Schroedingerova kočka žije převážně v kartonových krabicích, kde bydlí v sousedství radioaktivního izotopu nějaké věci, jejiž jméno nelze ani pořádně vyslovit, a taky nějakého toho jedu.

Životním náplní této podivuhodné kočky, je zkoumání zda je živá nebo mrtvá. Proto jsou většinou krabice, které kdysi tyhle kočky obývaly nebo pořád obývají, popsané po všech stěnách nesmyslnými rovnicemi, kterým doposud nikdo nerozumí, přičemž někteří slavní vědci a mágové jedním dechem dodávají, že jim nerozumí snad ani kočka sama.

Největším nepřítelem Schroedingerovy kočky je odjakživa Heisenbergův princip neurčitosti. Nenávist mezi těmito dvěma vznikla kdysi dávno, samozřejmě že nikdo nemá ani potuchy, kvůli čemu nebo snad komu. Někteří mudrcové sem tam utrousí v této souvislosti slovo kvantová fyzika, ale kdo má sakra vědět co je zas tohle?

Stejně tak nemá ráda, když ji někdo vyrušuje z jejích výpočtů. Kdykoliv někdo nadzvedne víko její krabice, kočka buďto a) zemře, nebo b) s šíleným výrazem v očích vyskočí na vetřelce.

Nejhorší na tom všem je, že vetřelec nikdy neví co se s kočkou stane, neboť do té doby, než otevře víko, je kočka zároveň živá i mrtvá (jen se tohle proboha nepokoušejte vysvětlit vašemu příteli krollovi, protože kdo ví, kdo pak bude živý a kdo mrtvý). V druhém případě má vetřelec pramálo šancí a je nejvýše pravděpodobné, že bude roztrhán na kvarky.

Schroedingerova kočka žije pochopitelně samotářský život, protože se jim zřejmě nechce riskovat při každém setkání s jinou kočkou padesáti procentní šanci smrti. A tak jsou tyto šelmy odsouzeny k osamělému životu, plném rovnic a výpočtů, tykajících se jejich bytí či nebytí, až do okamžiku její smrti (v případě že byla), nebo do poločasu rozpadu (v případě že nebyla).

To je vše co se týče Schroedingerovy kočky a těšte se na příště – možná si popovídáme o Bose-Einsteinově Kondensátu!