Grin je pseudohumanoid, na souši se pohybuje po dvou končetinách. Ty mají tvar v podstatě jako lidské, akorát je šířka šlapek uspůsobená pohybu ve vodě, tudíž jsou zhruba čtyřikrát širší než šlapky lidké. Vypadá to spíš jako ploutve, ale obsahují kostru, aby se daly lépe použít při pohybu bahnem. Jinak jsou dolní končetiny tenší než lidské. Od pasu se tělo grina rozšiřuje až do oblasit, kde by měl být krk, ten tam není, grin má hlavotrup. Hlava se aerodynamicky zakulacuje. Grin vypadá jako by stále koukal nahoru (což je ve vodě výhodné). Jeho očím to nevadí, jsou hodně vyboulené a dá se s nimi pohybovat dosti neomezeně. Co se týká horních končetin, má jich šest, na každé straně tři. Jsou asi sáh a půl dlouhé. První dvě třetiny jsou chapadlovitá, poslední třetina je zploštělá a tvrzený zvláštními látkami. Hrany této části jsou ostré jak břitvy. Ale základní funkcí tohot zpološtění je zesnadnění možnosti pohybu v bahně a vodě. Kůže je šedá v odstínech červené hnědé a modré. Je stejně extrémně pružná jako pevná a jen tak něco ji neprorazí. Kůže vylučuje zvláštní mazivo, které na sebe váže vodu, ta bez problémů odolá většině magických i nemagických ohňů, ale při zásahu ledem umrzá a rozpadá se. Grin používá dva druhy zraku, jeden klasický a jeden ultrasluch, podobný, jaký má netopýr. Tento používá při orientaci v bahně a hledání potravy. Dýchání má zvláštní, nadechuje se ne častěji než 1x za dvě až tři hodiny, má tak uzpůsobené tělo. Přesto k dýchání používá plíce.

Grin žije na kraji močálů (takové ty typy mokřadel, kde je několi kdesítek sáhů bahna a sáh vody na povrch a roste tam mnoho travin a rostlin, zkrátka místo, kde dobrodruzi často hledají bylinky:-)), bahno mu totiž pomáhá regenerovat a je dobrým místem pro úkryt. Je všežravcem, nejčastěji proplouvá močály, pomocí svých předních končetin odsekává části rostlin, které pak pojídá, ovčem má-li možnost, rád z močálu vyleze a napadne pijící srnku či jiné zvíře. Je-li hladový napadá cokoliv, ale je pravda, že tráví dlouho, takže mu na den stačí nějakej ten králík a křoví. Na křoví vydrží mnoho dní a srnku klasické velikosti tráví až čtrnáct dní. Žijí je skupinách 5-20 jedinců stejného pohlaví. V období mezi únorem a dubnem, kdy se páří se spojují skupiny různého pohlaví, aby vznikli noví jedinci a aby ve větších skupinách mohli samice zásobit dostatečným množstvím potravy na vychování mláďat. V této době napadají zvířata daleko agresivnější.

Díky své inteligenci si stvořili kvalitní strategii která je smrtelně účinná. Když jsou v ofenzivě snaží se nepřítele obklopit, když jsou v defenzivě stojí k sobě zády v kruhu. Jejich boj je následující: jedno kolo rozhýbávají svá chapadla do obrovské rychlosti, ze které pak nečekaně útočí. Mohou zaútočit buďto na jednu postavu šesti čtyřmi nebo dvěmi chapadly na jednu dvě nebo tři postavy ke kterým stojí čelem. Chapadla mají dosah 1-2. Pokud jsou zasaženi za 6 a víc životů, chapadla se jim zamotají, nebo vypadnou z tempa a jedno kolo (2 akce) musí chapadla znovu rozhýbávat. Po toto kolo je obrana poloviční.

Poznámky: Grinové se rozmnožují pomocí vajec, mají svá hnízda, většinou v nějakých rostlinách trčících z vody dost vysoko, aby se v něm skryla. Vejce hlídá samice a samec loví. Doba než se vejce vylíhne je 1k4+6 týdnů, pak se pár rozchází, málokdy se pak sejde stejný pár. Grinové se dožívají dvaceti let. V družině je vždy jeden vedoucí s int a žvt o 1 větší, který v boji dává rozkazy (dle svých možností) a určuje na koho zaútočit (útočí z pravidla na skupinu, která má menší počet členů než skupina grinů). Pokud umírá velitel, záleží na PJ jak zbytek zareaguje: pokud zrovna útočí, tak většinou pokračují, pokud se brání, většinou se rozprchnou. Vůdce nejde nijak rozeznat od ostatních. Co se týká pokladů, v jejich žaludku je možné něco najít, co pozřeli...