Bestiář

Popelka Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 18

Skupina: Cizí Postava

Životaschopnost: -

Útočné číslo: -

Obranné číslo: -

Odolnost: -

Inteligence: -

Velikost: -

Zranitelnost: -

Pohyblivost: -

Poklady: -

Zkušenost: -

Bojovnost: -

Síla mysli: -

Popis:

Úroveň: 15
Počet životů: 71
Rasa: člověk
Síla: 17+3
Obratnost: 13+1
Odolnost: 15+2
Inteligence: 13+1
Charisma: 19+4
Přesvědčení: ZkZ
Velikost: B
Zranitelnost: nemrtvý, oheň 0
Zkušenost: 1600

Historie

Žila, byla krásná dívka jménem Slavěna- jediné dítko knížete Vladozpyta. Kníže vždy toužil po mužském potomkovi, avšak osud tomu chtěl jinak. A tak dívka byla vychovávána v duchu rytířské tradice a byla připravována na den, kdy zdědí otcovo skromné panství.

Ten den nastal velice záhy a mladá žena se ujala panování ve svém rodném kraji. Úděl to nebyl jednoduchý, neboť kraj byl zmítán častými válkami a nejeden lenní pán si brousil zuby na malé panství. A tak pod heslem: „Žena muži vládnouti nemůže!“, podnikala knížata nejedno dobyvačné tažení.

Ovšem Slavěna byla zdatným panovníkem a statečně se bila za svůj lid. Se svými věrnými rytíři se vždy vrhala do bitevní vřavy na bílém oři a v zářivé zbroji. Mladá šlechtična ovšem nebyla jen skvělou válečnicí. Stejně dobře jako mečem se uměla ohánět i slovy. Takže vítězství nesbírala pouze na poli bitevním, ale i na tom diplomatickém.

A tak se Slavěna zanedlouho stala trnem v oku okolním vládcům, kteří dostali strach z jejího sílícího vlivu. Zaseli zlé semínko pomluv mezi jejím lidem. Obvinili kněžnu z čarodějnictví. Prý svým uhrančivým pohledem láká muže do svého lože a ti ji pak zmámeni její krásou musí sloužit. Koupe prý se v krvi nemluvňat, aby si udržela svou nadpozemskou krásu. Je to prý démon v podobě krásné ženy, který žene svůj lid do krvavých bitev, pro své potěšení. Sama se vyžívá v tomto běsnění a ráda sedlá pekelného oře, který svými kopyty drtí vše živé. A takových báchorek vzniklo mnoho a některé byly podpořeny i podlými akcemi cizích agentů- např. když kradli potají z kolíbek matkám jejich děti apod.

Nakonec se pověrčivý lid obrátil proti své panovnici. Rozhněvaný dav vtrhl do sídla, které od základů vypálil. Jelikož Slavěna měla ráda svůj lid, nekladla žádný odpor a poddala se vůli davu. A tak v plamenech zahynula její čistá duše…

Současnost

Tehdy v očistných plamenech se stalo něco zvláštního. Slavěna ve skutečnosti nezemřela. Zemřela tam jen její nevinnost a všechny pomluvy jejího lidu se v ohni přetavily ve skutečnost. Když Slavěna opět povstala z popela, byla již tou, za kterou ji její lid považoval. Všechny zlé představy se zhmotnily a vše dobré, co ve Slavěně zbylo, shořelo na popel.

Dnes vládne kněžna kraji pevnou rukou a její poddaní musí trpět pod její krutovládou.

Chování

Slavěna má vybrané chování a dbá na etiketu. Vždy vhodně volí svá slova. Je lehce panovačná a někdy dosti náladová. Když ji něco rozčílí, chová se zcela nepříčetně a stává se z ní běsnící zrůda. Vždy se snaží udělat dojem. Zvláště mužům se snaží zalichotit a mnohdy z nich učinit své milence.

S radostí podniká válečná tažení, na kterých za sebou nechává jen nářky a zkázu. Kněžna má zvrácený vkus, co se týče zábavy. Často pořádá divoké hony na obyvatele panství, kteří jsou naháněni loveckými psi a ona je štve na svém pekelném oři jako zvěř. Poté pořádá honosné hostiny, kde hlavním chodem je pečené lidské maso a přípitek je prováděn číšemi plnými krve. Pro rozptýlení hostů nechává svého šaška žonglovat s lidskými lebkami. Ráda rovněž vyšívá na lidské kůže, anebo krví maluje zvrácené obrazy, které věší na zdi svého ponurého sídla.

Vzhled

Slavěna je velice krásná mladá žena s popelavými vlasy a uhrančivým pohledem. Nejčastěji nosí svoji černou rytířskou zbroj nebo bílou večerní róbu umazanou od popela.

V boji působí démonickým dojmem, zvláště pak na svém divokém oři. Toho, kdo ji někdy viděl v boji, musí překvapit, že je schopna také ladné chůze a svým milencům dokáže šeptat něžná slůvka.

Občas se na jejím těle objeví popáleniny, jako připomínka jejího osudu. Vždy, když si toho Slavěna všimne, vykoupe se v krvi nemluvňat a její popáleniny poté zmizí.

Výzbroj

Slavěnina zbroj:

Ženská rytířská zbroj (KZ 7). Dříve bylo brnění lesklé a ve dne odráželo sluneční paprsky, až se zdálo, jakoby celé zářilo. Díky plamenům, ve kterých Slavěna uhořela, brnění dostalo nádech černi.

Slavěnin plášť:

Bílý plášť silně umazaný od popela s ornamentem červené růže a mnoha propálenými dírami. Sem tam se na plášti objeví nějaká jiskra, jakoby plášť stále hořel. Zranění ohněm působí nositeli pláště poloviční zranění.

Slavěnin štít:

Očouzený železný štít (KZ 1). Při boji tváří v tvář má štít jednu zvláštní vlastnost- pohlédne-li útočník na štít, spatří v jeho odrazu sebe, jak ho zachvacují plameny. Ten, kdo na štít pohlédne, si hází na past Int-4-nic/zranění ohněm po dobu 2k6 kol. Postava, která neuspěje v hodu proti pasti, skutečně vzplane a oheň na jejím těle nebude možno po dobu 2k6 kol nijakým běžným způsobem uhasit.

Meč Slavěny:

Dlouhý meč (Úč 7 + 4). Čepel je rozžhavená do ruda a ve tmě slabě září (podobně jako chodcův meč s kouzlem Svítící čepel). Zranění jím způsobené jsou brány jako popáleniny, které se hojí poloviční rychlostí než obvykle.

Schopnosti

Šermířství:

Slavěna má schopnosti šermíře na 15. úrovni

Uhrančivý pohled:

V očích Slavěny, které často ukrývá pod hledím své přilby, jakoby tančily tisíce malých plamínků. Kdokoliv pohlédne do očí Slavěny se chová, jako by byl pod vlivem chodcova kouzla Uhrančivý pohled.

Zmámení:

Tato schopnost působí pouze na muže. Slavěna bude uplatňovat svůj půvab a lákat muže vybranými lichotivými slovíčky. Oběť si hází na past Int+roz-6. Efekt tohoto zmámení je podobný efektu kouzla Hypnóza. Zmámení trvá po dobu, kdy oběť bude v blízkosti Slavěny.

Osudný polibek:

Kdokoliv Slavěnu políbí na rty, podlehne jejímu kouzlu a stane se jejím sluhou a bude plnit jakékoliv její přání. Efekt pomine jedině po smrti Slavěny.

Sídlo

Vypálený hrad uprostřed hlubokých lesů. V sídle toho není příliš k nalezení. Vše tu bylo spáleno nebo rozkradeno. A to, co tu zbylo, podlého rozkladu. Slavěna se o svůj hrad příliš nestará a tak toto místo působí zpustlým dojmem.

V rozbitých zrcadlech lze spatřit odrazy hořících komnat hradu. Všechno tu páchne spáleninou. Na zdech jsou k vidění krvavé obrazy malované samotnou Slavěnou. V útrobách sídla lze nalézt vanu plnou krve nemluvňat, v níž Slavěna vykonává svou očistu. Občas se sídlem ozývá Slavěnin nářek.

Slavěnin hrad je zkrátka místem plným utrpení.

Služebnictvo

Na hradě mnoho poddaných není. Nejbližší Slavěnino služebnictvo je zmámeno a neváhá vykonat jakýkoliv její příkaz. Služebníci vypadají jak těla bez duše. Jsou bledí, mdlí a nejsou příliš schopni nějaké činnosti z vlastní iniciativy. Na hradě lze najít nějaké stráže, panoše, podkoního, který se stará o jejího oře. Dále je tu několik komediantů a bardů, kteří se starají o Slavěninu zábavu. Na hradě lze najít rovněž některé ze Slavěniných milenců- např. syn jednoho z šlechticů z vedlejšího knížectví, který byl pověřen úkolem Slavěnu zlikvidovat. Mnoho takových milenců buď hraběnce slouží nebo jsou zavřeni v hladomorně a musí snášet její ponižování.

Pekelný oř

Životaschopnost: 9
Útočné číslo: ( + 3 + 5) = 8 (kopyta) + zvl.
Obrané číslo: (+ 4 + 2) = 6
Odolnost: 18
Velikost: C
Bojovnost: 11
Zranitelnost: nemrtvý + C,D, oheň 0
Pohyblivost: 21
Inteligence: 2
Poklady: nic
Zkušenost: 500

V hradní stáji je ustájen Slavěnin věrný oř. Tento kůň byl kdysi bílý jako sníh. Dnes je jeho kůže seškvařená a popálená k nepoznání. Oči mu rudě žhnou a hřívu a ohon jakoby tvořily samotné plameny. Z nozder funí obláčky popela. Od jeho kopyt létají jiskry a nechává za sebou hořící stopy. Místo ovsa má v korytu přichystané k jídlu syrové maso.

Zvl.:

Puch seškvařené kůže vyvolává prudkou nevolnost. Je to past Odol.- 2 - nic/snaha dostat se od koně co nejdál + zvracení za 1k6 stínových životů.

Jednou za pět kol je schopen oř ze svých nozder vypustit oblak popele. Pro postavy stojící poblíž je to past Odol.- 5 – postih -1 na útok i obranu (snížená viditelnost, štípání očí) po dobu 3 kol/ postih -2 na útok i obranu po dobu 5ti kol, ztráta 1k6 životů (vdechnutí popele, kašlání, štípání očí).

Popelka v příbězích

  • Postavy mohou být najaty na likvidaci Slavěny některým ze sousedních panovníků nebo utiskovaným lidem.
  • Na hradě Slavěny je jeden ze šlechtických synků, který podlehl jejímu kouzlu. Družina má za úkol vymanit šlechtice z jejího vlivu.
  • Družina může být ve službách kněžny a snaží vyhovět každému jejímu rozmaru: sehnat novorozeně, uspořádat hon na místní obyvatele, obstarat čerstvé maso pro jejího koně, přivést vyhlášeného barda, aby mohl o kněžně složit píseň, přesvědčit okolní šlechtice, aby přišli na bál pořádaný v jejím sídle apod.
  • Některá z postav se do Slavěny zamiluje.
  • Družina mohla znát Slavěnu před jejím upálením a bude se chtít pomstít na těch, kdo očernili její pověst.
  • Družina bude konat dobré skutky ve jménu Slavěny a tím se snažit napravit její pověst. Díky těmto skutkům začnou mít obyvatelé Slavěnu rádi a její jméno bude opět očištěno. Tak bude zlomeno i její prokletí.
  • Jeden ze šlechticů je milovníkem koní a bude chtít do sbírky pekelného oře kněžny Slavěny.

Přidáno:

Přečteno: 0

Hlasovalo: 18

author_nick:

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Docela by mě lákala hra ve stylu My Life with Master (http://rpgforum.cz/anotace/my-life-master). Popelka by byla jistě zajímavým pánem.

Tedy zprvu by postavy neměly tušení, jak zlá vlastně jejich paní je (nebo by byly zmámeny a příliš tento fakt nevnímaly). Úkoly by družině zadávala nějak takto-

„Ach moji věrní, už jste slyšeli tu šťastnou novinu? Naší bylinkářce Boženě se narodilo dítě. Jenže stůně a potřebuje naši pomoc. Přineste prosím to nebohé dítko sem do mého sídla, já zatím připravím lék. Spěchejte a Boženu upokojte, zde se jejímu děťátku dostane té nejlepší péče. . .“

Postupem času by úkoly nabíraly na intenzitě a napětí mezi obyvateli a kněžnou by se stupňovalo, stejně jako napětí ze strany postav, které stojí jaksi uprostřed. Kdo je vlastně dobrý a kdo zlý? Snaží se kněžna skutečně pomáhat? Může dojít i k zajímavému rozkolu v družině, kde jedni budou toužit víc po lásce kněžny a ti druzí budou na straně jejího lidu. . .


 Uživatel úrovně 8

Zdendál:
u Slavěny je trochu potíž v tom, že jakmile ji bude PJ důsledně pojímat jako kněžnu, není to zápletka na dobrodržství, ale spíš na menší tažení.

Jakkoliv ovládá jenom malé panství, jsou prostředky, jakými disponuje (tzn. hlavně materiální) pro družinu nepředstavitelné. Neumím si moc představit, že by ji mohli jenom tak prostě sejmout, aniž by si k tomu delší dobu nepřipravovali podmínky.


 Uživatel úrovně 5

Jak psal Syr, k tomu popisu by se hodilo spíš trochu pompéznější sídlo, tohle je trochu jak z Bčkového hororu.

Má nějakou armádu? Spravuje nějak aktivně svoje panství?

Pochopil jsem že mít ji za panní je pro poddané děs. Proč neutečou do jednoho ze zmíněných okolních panství? Ti intrikánští pánové v okolí nebudou jistě žádní velcí lidumilové, ale asi u nich nebude hrozit že by si vás jen tak pro zábavu ulovili k večeři a pak se vykoupali v krvi vašeho malého dítěte, což je v tomhle panství jisté a jen otázka času.

Takže viz. PPE svět. Brutální daně, silné vojsko pohůnků, kteří na hranicích chytají uprchlíky, aktivní nájezdy do sousedních panství a zajímání nevolníků, plenění. Prostě pořádný Kingdom of heav.. hell.

Druhej důvod je i to že byť je tuhým protivníkem, sama o sobě nemá proti sehrané družině i nižší úrovně šanci. Pár tuhejch nohshledů dá tomu co navrhuje folc (nemožnost otevřené konfrontace s družinou) i důvod.

A ti nohsledové sami o sobě můžou být zajímavá perverzní a zlá CPčka. Jen tak mě napadá nějaký
-- zmámený princ krásný jako ona který dělá co jí na očích uvidí.
-- nějaký zvhlý hovado správce/kapitán vojska který obstarává tu nejšpinavější práci
-- nějaký poloskřetí velitel žoldáků, kteří nahání ty uprchlíky na hranicích
-- na území panství může být brána pekla, můžou tam sídlit babice, padlí theurgové a podobné zajímavé bytosti
...

Spíš než ZkZ mi k ní sedne ZmZ (v dračákovském pojetí). Nepáchá zlo pro zlo samotné ale pro zvé zvrácenné potěšení. Tedy alespoň tak na mě působí.

Rozhodně má na to být ústřední postavou dobrodružství.

Nejhodnotnější mi na tomhle díle přijde příběh a potenciál na dobrodružství. Samotné CP co se zpracování týče teda nic moc:
-- Napálené vlastnoti
-- předměty jak řikal folc... např jak se pravidlově dostat z nekouzelnýho dlouhýho meče na meč 7/+4?

PS: z těch zápletek, pokud sousedního pána zajímá víc Slavěnin oř, než to že má za hranicí malé peklo, tak pak chápu že k němu slavěnini poddaní neprchají :-D
Nebo nápad zvát je na ples do zříceniny se zmíněnou zábavou (z čehož lze usuzovat že by byli i pozvatelní)
Jak to tak vidím podle téhle postavy, aramir má jako PJ velmi depresivní svět a nebo je tu pro jakž takž solidní družinku úkol trošku jiné ligy, vysekat komplet celou dekadentní šlechtu v kraji.


 Uživatel úrovně 5

Aramir: Omlouvám se, asi jsem volil ne zrovna vhodná slova. Správně bych asi měl říci, že než bych popelku chtěl použít, tak bych jí musel dovymyslet původce "kletby" z níž by vyplynuly i další možné odstranění než zabití kněžny nebo spravení její reputace. Osobně zápletky dělám tak, že vymýšlím příčiny (hybatele), pak nemám takový problém s tím, že družina dělá dobrodružství úplně jinak než jak jsem to jako PJ "naplánoval".

Co se týče výbavy, tak tu bych musel upravit nejen aby se za to lépe hrálo, ale aby i ty použité mechanismy byly takové přirozenější, úpravy se týkájí povětšinou jen pravidlových mechanik (v závorce jsou parametry po zrušení kletby):

Slavěnina zbroj: KZ: 7+2 + ztuhlé magma (KZ 7+2)
Ztuhlé magma: Jednou za den může seslat toto kouzlo (15 magů), vydrží 3 směny a sílu jakéhokoli zraňujícího útoku sníží až o 10. Neplatí na hraničářskou magii (I) ani na žádnou psychickou (M, P), na vše ostatní ano (tedy třeba i na N).
Přímý dotyk ztuhlé magmy způsobuje zranění za 1k6 ohněm.
Poznámka: Postavy tedy mohou Slavěnino ztuhlé magma zraňovat běžnými útoky, ale proti nim je samotná popleka imunní, takže to může způsobit zajímavou situaci.

Slavěnin rodový prsten: Útočný démon s 10 magy.
Kouzla: Rychlost, Hyperprostor, Neviditelnost, Hrom a Blesky, Cizí uši
Tento prsten je jedinou věcí, která neovlivnila kletba, po zrušení kletby bude fungovat nadále ještě 2 roky.
Poznámka: Podobnou věc dle mého názoru má každá bohatší CP i HP, které jde někdo po krku a která si takový předmět může dovolit.

Slavěnin štít: OČ 1+1 + spalujícíc žár (OČ 1+1)
Štít je po krajích zanesen popelem, ale u středu štítu je ještě celkem lesklý.
Spalující žár: Každý, kdo zaútočí na Slavěnu v boji tváří v tvář (a bude pří útoku vidět její štít), uvidí v odraze sám sebe v plamenech. Je to past INT ~ 4 ~ nic / 1k6+1 psychicky za každé kolo, které nebude od Slavěny vzdálen aspoň 10 sáhů. Účinek trvá 1 směnu.

Meč Slavěny: dlouhý meč: SZ: 11/-1/+0 + kouzla + nehojivé rány (7/-1/+0 + kouzla)
Mechanika převzata z chodcova meče. Kapacita meče je 16 magů + lvl Slavěny (= 32 magů). Magy se doplňujíjinak než samovolně s půlnocí. Živá bytost s inteligencí alespoň zabitá tímto mečem doplní meči počet magů rovný životaschopnosti. Za výsloveně nevinné oběti je paušální bonus +3 magy (tedy například nevinné panny podřezané pro Slavěninu koupel).
Za magy lze sesíla tyto kouzla meče - odraž projektily, poškození zbraně, uspání démona, rychlost, zvýšení SZ/OZ, najdi nepřítele/neviditelného/neviděného, ohnivá čepel
Nehojivá rána: zranění touto zbraní se hůře léčí. Past ODL ~ zranění útokem (včetně případné ohnivé čepele) ~ nic / odolnost -1.
Odolnost se léčí rychlostí +1 za měsíc pokud kletba stále trvá nebo +1 za rok, pokud se kletbu podaří odvrátit tak +1 za měsíc (poznámka - časy upravit tak, aby zhruba jednou za 2 sezení se vrátila +1 odolnost, hrát dlouhodobě za oslabenou postavu nepovažuji vždy za přínos).

Ještě jednou pro připomenutí, toto jsem nepsal, přotože bych haněl autora. Dílo se mi velmi líbí a asi jako jediné z této rubriky jej asi i požiji, jen jsem vypsal předělávky, které bych musel udělat před použitím. Takže kdo si ty moje předělávky přečetl si může vybrat mezi mojí rozšířenou verzí nebo autorovou stručnou verzí. Nic víc v tom prosím nehledejte.


 Uživatel úrovně 8

Myslím, že jsem se zde dokonale chytil na svou netrpělivost. Když jsem zde Popelku viděl poprvé, očima jsem jen prolétal zvýrazněné nadpisy a první text jsem zachytil až ve schopnostech. Vlastně jsem se docela zarazil, protože bez znalosti předchozího textu, "k čemu by propána pohádková Popelka potřebovala schopnosti šermíře na 15. úrovni?" Asi jsem jen zavrtěl hlavou, ale o to větší rozčarování mi způsobilo následné odkrytí Pekelného oře.

A to už jsem se vlastně chytil a od této chvíle jsem si zkrátka musel pln napětí přečíst vše pěkně od začátku.

A ne, opravdu jsem nebyl zklamán. Obzvláště mě potěšila souvislost s jejím jménem, což je ostatně pochopitelné v souvislosti s mým prvotním omylem. :)
Je pravda, že místy jsem měl pocit, že krvelačnost kněžny je již tak nějak přehnaná, ale k jejímu účelu slouží dobře. Pravidlově je podle mě dobře srovnatelná s upírem, jen její případ se mi zdá daleko použitelnější.

Velmi dobrý herní materiál.


 Uživatel úrovně 0

Folcwine: Nesouhlasím s jediným bodem tvé kritiky.


 Uživatel úrovně 0

Folcwine: Měl bys číst trochu pozorněji.

Štít mi přijde hodně nedotaženě. Osobně bych tam třeba aspoń dal, že jej Slavěna musí cíleně použít (třebas jako volnou akci), přeci jej aby ji uhořívávali její podrobenci, nebylo by to zrovna vhodné.

Při boji tváří v tvář má štít jednu zvláštní vlastnost- pohlédne-li útočník na štít, spatří v jeho odrazu sebe, jak ho zachvacují plameny.
Tedy pochybuji, že by její "podrobenci" na ni útočili...

Také je nelogika, že na jdnu stranu je štít zneřáděný od popela a na druhou stranu se v něm někdo může vidět.

Tady rozpor nevidím. Jde jen o popis vypravěče, kdy očouzený štít ve kterém se postava zhlédne přeci jen působí nadpřirozeněji...

U plamenů mělo být napsáno, že je to psychické zranění (takže žádné plameny na postavě nehoří, postava si to budej jen myslet že celá hoří).

Postava, která neuspěje v hodu proti pasti, skutečně vzplane a oheň na jejím těle nebude možno po dobu 2k6 kol nijakým běžným způsobem uhasit.

Takže netuším, jak jsi přišel na to, že zranění je psychické?

Zbraň je také hrozná. Už vidím, jak si hráči nebo PJ navíc poctivě píší. Takováto mechanika pokud vím v pravidlech není. Chodcova plamenná čepel, také nezhoršuje léčení a jen zrańuje navíc za 1k6+1 ohněm.

U meče byl můj záměr takový, že zraněná postava pocítí na vlastní kůži zranění, kterým byla vystavena i Slavěna. Jde o to, že popálenina má býti jaksi nadpřirozená a hůře léčitelné jizvy mají býti připomínkou Popelčina osudu (podobně jako zachvácení plameny u štítu). To, že mechanika není v pravidlech nebo že chodcova plamenná čepel nezhoršuje léčení, to jsou argumenty trochu mimo.


 Uživatel úrovně 5

Historie je pěkná, označil bych ji za jednu z mála použitelných historií v bestiáři. Zápletks (historie) je jednoduchá, chytlavá a snadno rozvinutelná.

Co bych ohodnotil za trochu nedotažené je způsob sejmutí "kletby". Osobně preferuji hraní, kdy boj s velmi silným protivníkem je nevýhodný, v tomto případě bych klidně postavám narovinu řekl, že proti ní ve férovém souboji nemají žádnou šanci. A dotál bych kletbu do konce. Tedy "kdo" neco "co poskytuje energii pro živení kletby.

Klidně bych dal i některé z těchno možných řešení původu a odstranění "kletby":
a) Kletbu živí nespravedlnost, která se stala popelce. Odstranění kletby nastane po rituálním zabití všech původců (tedy 4 knížat z okolních království, kteří byli na počátku intrik). Za rituální by spadala jakákoli očista ohněm.
b) Za kletbou je nekromant/černokněžník, který si trochu zaexperimentoval s ohořelou mrtvolou Slavěny, ta vstala z hrobu a spaluje ji žár nenávisti proti světu který ji zradil - tím se dostala zpod vlivu onoho černokněžníka. Klíč k odstranění kledby by mohl být i onen černokněžník, třeba by aspoň mohl postavy návést na správnou stopu - např viz bod a) nebo autorovo konání dobrých skutků ve jménu Slavěny.
c) Popelku drží při (ne)životě některý z jejich kouzelných předmětů - skrytý artefakt
d) Kletbu drží pohromadě velmi mocný démon posedlosti, který byl vyvolán velkou nespravedlivostí.

S výbavou popelky mám docela problém, přijde mi horší než co bych vymyslel ve hře za běhu.
- Pokud bych na něco dával redukce zranitelností, tak bych spíše než plášť volil zbroj.
- Štít mi přijde hodně nedotaženě. Osobně bych tam třeba aspoń dal, že jej Slavěna musí cíleně použít (třebas jako volnou akci), přeci jej aby ji uhořívávali její podrobenci, nebylo by to zrovna vhodné. Také je nelogika, že na jdnu stranu je štít zneřáděný od popela a na druhou stranu se v něm někdo může vidět. U plamenů mělo být napsáno, že je to psychické zranění (takže žádné plameny na postavě nehoří, postava si to budej jen myslet že celá hoří).
- Zbraň je také hrozná. Už vidím, jak si hráči nebo PJ navíc poctivě píší. Takováto mechanika pokud vím v pravidlech není. Chodcova plamenná čepel, také nezhoršuje léčení a jen zrańuje navíc za 1k6+1 ohněm.


 Uživatel úrovně 0

Nosným prvkem této CP je legenda a na tomto příspěvku jsem chtěl ukázat, jak se dá s legendou pracovat.

Kněžna je úzce spjata se svými poddanými a právě jejich vůle a mínění ji ovlivňují nejvíce. Tedy Slavěna sama o sobě jakoby nemá vlastní osobnost. Její osobnost z velké části utváří obyvatelé jejího panství tím, co si o ní myslí- jaká legenda mezi lidem panuje. Tedy každá báchorka, která je v kraji rozšířena, začne žít svým životem a rázem se z báchorky stává skutečnost.

Tím se dostávám k tomu, co zmínil Shadowmage- tedy zmínce o vykoupení Slavěniny duše. Nějaké varianty jsem v díle nastínit mohl, ale potěšilo by mě, kdyby zde v diskuzi padly i nějaké nápady na toto téma.
Jeden způsob v díle zmíněn byl- Družina bude konat dobré skutky ve jménu Slavěny a tím se snažit napravit její pověst. Díky těmto skutkům začnou mít obyvatelé Slavěnu rádi a její jméno bude opět očištěno. Tak bude zlomeno i její prokletí.
Jak jsem již psal- osobnost kněžny je úzce spjata s jejím lidem a to, že družina v lidech probudí víru v to, že Slavěna vlastně není tak zlá, jak se o ní vypráví, může znamenat zajímavý zvrat v jejím chování.

Hamster: Chybí mi postavení Slavěny v rámci zákoně zlých postav - bude pomáhat sousedovi černokněžníkovi? nekromantovi? bude je zvát na své hostiny? mám tím na mysli, zda má svoje panství, podniká tažení a má ráda zvrácenou kulturu, ale stará se jen o sebe, nebo jednoduše kope za zlo.?
Takhle jsem se nad tím nezamýšlel. To, co jsem psal výše, by mohlo být částečně i odpovědí na tvoji otázku. Já jsem si Slavěnu představoval tak, že se „stará jen o sebe“, ale bude-li Pj chtít může mezi lidmi nechat kolovat báchorku o tom, jak na svém sídle pořádá čarodějnické sabaty a že má poměr s nekromantem ze sousedního panství a pak se tak skutečně může i stát…

Zranitelnost pekelného oře není C0 a D0. Je to nemrtvý+ C,D a není zranitelný ohněm.
Nějaká past by tam být mohla- chápu, že ne všem se líbí automatický úspěch.
Na zkušenosti jsem nikdy moc nehrál, takže jsem to odhadoval tuším podle upíra.


 Uživatel úrovně 4

Pěkná CP, velmi dobře využitelná a zajímavá. Ani envím, co bych doplnil, v názoru na pasti souhlasím se Syrusem (coby s názorem redaktora rubriky, ale jako autor bych to popsal klidně stejně stručně:-) ).
Snad jen bych si troufnul dát větší zkušenost za tuto CP. A možná bych se i zamyslel, jak mohou třeba dobré postavy ( jestli to nějak lze) napravit situaci (
např. vhodným způsobem likvidace či jinak) a dosáhnout Slavěnina vykoupení či klidu její duše. To už je ale spíše k případnému příběhu než k postavě samotné.

A ramir odvedl určitě dobrou práci.