Drakožravka Bahenní

Obsah:

1. Vzhled
2. Historie a Rozšíření
3. Způsob lovu a obživa
4. Zvláštní útok
5. Život a Rozmnožování
6. Pěstování
7. Souhrn toho, co lze z rostliny získat
8. Způsob využití bestie

1. Vzhled:

Tato masožravá rostlina vyrůstá ze země jako trs, přičemž její lapací zařízení (hlavy) posazené na silných stoncích se podobají obrovskému rozříznutému melounu, na jehož okrajích jsou velké špičaté zuby velikosti krátkých mečů. Tyto hlavy jsou pokryty tvrdými, pískově hnědými a zelenými šupinami (metamorfózy listu), které vytvářejí podélné pruhy. Listy jsou tmavě zelené a většinou rostou rovnoběžně s půdou. Jejich řapík dorůstá v průměru až do šířky půl sáhu. Z jedné rostliny může vyrůst až 1k6 hlav, přičemž každá má parametry uvedené výše. Tato rostlina uhyne pouze v případě, že je zničena její vyživovací cibulka zakořeněná někdy až 2 sáhy pod zemí, nebo vysílením (nepříznivé podmínky, málo živin atp.).

2. Historie a Rozšíření:

Drakožravka získala své jméno díky prvním botanikům pyroforům, kteří hledali nové bylinky v dalekých krajích a považovali ji, kvůli jejímu vzhledu, za spící vícehlavou saň. Samovolně v přírodě roste jen velmi zřídka (viz. kapitola Život a Rozmnožování). Jejím domovským prostředím jsou rašeliniště, bažiny a slaniště, kde je velmi kyselá a nevýživná půda. Proto Drakožravka získává živiny mj. lovem

3. Způsob lovu a obživa:

Tato rostlina se živí převážně velkými vážkami a hmyzem, který přirozeně láká na svůj nektar. Nepohrdne však ani nějakým tím dobrodruhem (maximálně však velikosti B, ve výjimečných případech až velikosti C), či psem atp.

Nejčastěji ji v přírodě nalezneme s nastraženou pastí (otevřenou tlamou), která je však velmi okatá a zaplést se do ní může jen velmi neopatrný dobrodruh (past: int + obr ~ 3 ~ nic/vlákání do pasti -> viz. kapitola zvl. útok). Pokud je však zoufalá a vyhladovělá, klasicky loví tj. leží u země jako neškodná rostlina (pro toho, kdo ji nikdy neviděl, vypadá jako obrovský meloun, nebo podivně zbarvená dýně) a pak, když je cíl na dosah, zaútočí.

Drakožravka nemá zrak ani sluch. Své oběti registruje pomocí vedlejších kořínků obrůstající cibulku, které prorůstají zeminou těsně pod povrchem do okruhu 20 sáhů! Tyto kořínky jsou extrémně citlivé na jakékoliv pohyby v půdě a tak ihned zaregistrují něčí kroky.

Rostlina útočí nejčastěji pomocí svých hlav, které se na silném stonku dokážou natáhnout až do vzdálenosti 2 sáhů. Tuto hlavu počítáme jako zbraň s délkou 1-2 a s atributy popsané výše. Pokud se stane, že hlava svůj cíl zakousne (tzn., ubere mu alespoň 1 život), bude se to považovat jako zakousnutí a následující kolo polknutí. Stane-li se tak, její tlama se pevně uzavře a napustí se rozkladnými šťávami (viz. kapitola Zvláštní útok). Toto pálení je tak silné, že terč většinou zpanikaří a není schopen nijak se bránit. Pokud se tedy dostane do těchto míst, má to většinou spočítané, pokud ho někdo nevysvobodí, nebo on sám nepřehodí past na rozevření tlamy: Sil ~ 7 ~ rozevření/nic. Postava se může pokoušet přehodit past každé jedno kolo, ale nebezpečnost se úměrně zvyšuje o 1 za kolo.

Pokud se stane, že si postavy uvědomí, o jakou hrozbu jde a rozhodnou se Drakožravku usmrtit z dálky, je možnost, že se jejich šípy obyčejně odrazí od šupin rostliny, nebo se rostlina začne sama bránit a to tak, že její hlavy začnou plivat (tryskat) rozkládací šťávy do okolí. Tento útok se považuje za střelecký souboj s dostřelem 5/10/15 sáhů (každá hlava jen jednou za jeden den). Setření, popřípadě smytí kyseliny z povrchu těla trvá 2-7 kol, přičemž se postavě ubírá patřičný počet životů, popsaný níže.

Zvláštní útok:

Zvláštní útok Drakožravky je vypouštění rozkladných šťáv (skupina H). Tyto enzymy rozpouštějí jakoukoliv živočišnou tkáň (1 život za kolo), přičemž nemají žádný vliv na kovy. Tyto šťávy může Drakožravka buďto vytrysknout do dálky, nebo s nimi naplnit svůj chřtán, kde se nachází její oběť.

Život a rozmnožování:

Drakožravka se rozmnožuje pomocí kulatého semínka vypadajícího jako slepičí vejce, které se uvolňuje jen jednou za rok z jejich útrob, zhruba v období, kdy se rostlina sama uchytila a to jen v případě, že má na tento náročný úkon dost síly. Ani to však není finální proces. Samo semínko potřebuje nejprve pevný podklad pro zapuštění kořene a pak hodně světla a v pozdějších fázích úchytu i živin, což ji bažinné poměry většinou nejsou schopny zařídit. Je tedy jen 5% šance, že semínko dobře zaklíčí a vyroste v novou Drakožravku. Rostlina žije podobně dlouho jako strom a to díky své cibulce, která i přes zimu udrží živiny. Není tedy problém najít u jejího semeniště kosti a skelety staré až 200 let! Samotná tlama se však dožívá jen zhruba 2 let, kdy pak uhyne a nahrazuje ji nový list. Pokud tlama zahyne přičiněním ohně či chladu, není většinou regenerační systém rostliny schopen ji obnovit. Její stanoviště musí být celoročně vlhké, vyžaduje vlhký vzduch, plné slunce a teplotu okolo 5 až 10°C.

Pěstování

Je pravdou, že Drakožravka od svého objevení zažila velký rozmach. Její semínka byla sbírána v zátokách bažin a prodávána do království, kde byla vysazována ve sklenících, aby chránila poklady panovníků. Dnes ji můžeme nalézt dokonce na zahrádkách mistrů pyroforů (ochočení 9), kteří z ní odčerpávají šťávy, z nichž zhotovují jedy a jiné lektvary. Mimo jiné se ze semen Drakožravky dá vylouhovat až 50 magů! Každé semínko je velmi vzácné a nemá jej jen tak ledajaký obchodník. Většinou se podává po 2 000 zlatých, stojí tedy za to jej získat. Dalším, ale určitě ne posledním důvodem, proč rostlinu pěstovat, je její cibulka. Rostlina sice po jejím odnětí umírá, ale chuť tohoto bílozeleného kořene je prý tak velkolepá, že postava do konce života odmítne jíst cokoliv jiného.

Souhrn toho, co lze z rostliny získat:

1. Cibulka: 10-20 magů, nebo přísada na vaření
2. Enzymy: jed (žíravina - lze též potřít zbraně)
3. Semínko: 10-50 magů, nebo pěstování
4. Šupiny: zbroj (KZ: 3, A: 35 mn/B: 60 mn/C: 80 mn)

Způsob využití

Tuto rostlinu lze využít jako komplikaci v cestě postav za pokladem, lze z ní vytvořit zápletku pro dobrodružství v podobě nevystopovatelného vraha, lze použít její těžko získatelná vejce jako obsah pro nějaký úkol atp. Vtip je v tom, že pokaždé, když dobrodruhové zabijí všechny hlavy rostliny (neplatí pro oheň či chlad), vyrostou díky živinám nahromaděným v cibulce do několika týdnů nové. Rostlinu lze usmrtit pouze vypálením cibulky v zemi, nebo jejím vykopáním a následnou destrukcí.