*Vytrvalost: 25/hmyz
**Ochočení: 0 (lze ochočit i dospělého jedince)

Úvod

Bahnoměrka [též Chitinová ovce], gigantický hmyzák, je konverzí silt stridera, tvora z RPG hry The Elder Scrolls 3: Morrowind. Hráči Morrowindu byla odjakživa familiérně přezdívána "Broukobus", a to z jednoho prostého důvodu; mírumilovná, krotká a nenáročná bahnoměrka totiž na ostrově Vvardenfellu, kde se děj Morrowindu odehrává, slouží jako dopravní prostředek. Pro stejný účel ji zpracovávám já do Dračího doupěte. Dávejte pozor při aplikaci bahnoměrky na svět, prostor, který byť jen jediná skupina vyžaduje k životu, je obrovský. Hodí se pořádně jen do světů, kde se nachází nekonečné pláně bez jediného lidského obydlí či světů, kde se banda bahnoměrek může prohánět přírodou, aniž by jakkoliv dominovala celému okolí.

Popis, Vzhled

Bahnoměrka nemá stavbu těla podobnou jiným, menším broukům. Její tělo je schované v jednom kompaktním chitinovém (a velmi kvalitním) krunýři bez dalšího členění (jen těžko rozlišíme předohruď a zadeček). Vyčnívají pouze nohy, zato však velice výrazně, mohou totiž být dlouhé až patnáct sáhů. Nohou má bahnoměrka šest, avšak na obrázku si můžete všimnout čelistních makadel, což je přeměněný přední pár nohou, který plní funkci paží, trhá větve a pomáhá získávat potravu. O tvaru těla vypovídá přiložená ilustrace, pro demonstraci velikosti uvádím také odkaz na screenshot přímo ze hry. Tam vidíte také nástupní plošinu.

Biologie, rozmnožování, potrava

Bahnoměrky se výrazně neliší od ostatních brouků ani po stránce biologické. Vše v jejich těle funguje naprosto běžným způsobem, pouze ve větším měřítku. Obdobně se také množí. Samice může klást vajíčka dvakrát do roka (na jaře a v létě). Do předem připraveného hnízda o velikosti volského povozu (kdekoliv na zemi vyhrabaná díra vystlaná trávou či větvemi) naklade dvě až tři vajíčka o průměru půl sáhu. Záhy (1K6 dní) se (možná) vylíhnou malé larvy. Nutno podotknout, že je úspěchem, když se vylíhne alespoň jedna, evoluce se u rozmnožování bahnoměrek docela zasekla. Nicméně prckovi stačí přežít první tři měsíce, během kterých larva dosáhne pár metrů na délku, pak se může zakuklit. O larvy se stará matka, dokonce i během období druhého kladení. Po dvou týdnech z kukly vznikne dospělý jedinec. Kukly jsou neobyčejně pevné a téměř nedobytné. Dospělé bahnoměrky opouští hnízdo matky a zakládají (nedaleko) své. K rozmnožování budou zralí hned příští jaro.
Bahnoměrky se živí vším rostlinstvem. Většinou okusují vrchní větve stromů, i jehličnanů. Nevadí jim ani dřevo, jejich žaludek stráví téměř cokoliv rostlinného původu. Masa by se ale bahnoměrka ani nedotkla (je pro ni nestrávitelné). Pochutná si zejména na ovocných stromech.

Smysly, chování

Bahnoměrky nejsou příliš vnímavé a jejich reakce jsou spíše pomalejší. Jejich smysly také nejsou zázračné. Mají chabý zrak (- 30% od lidského a rozlišují pouze tři barvy, kde dominuje zelená), průměrný čich (stejný) a spíš než sluch hluch (- 80%), ten je ale zčásti nahrazen velice citlivým vnímáním otřesů - kroky, běh, chůzi postav či tvorů nad velikost B dokáží zachytit až na padesát sáhů.
V přírodě žijí bahnoměrky ve skupinách kolem dvaceti jedinců a obývají pláně, savany a stepi, a to rozlehlé, s dostatkem vláhy a zeleně, s osamocenými stromy. Ve skupině nevládne žádná hierarchie, celá se pohybuje prostě tam, kde je nejvíc jídla a nejpříhodnější podmínky. Jeden přírodovědec, který bahnoměrky zkoumal, o nich prohlási, že: "Je to stádo mírumilovných oveček bez pastýře." Trvalo ale ještě dlouho, než se lidstvo (a humanoidní rasy) rozhodly do role jejich pastýřů pasovat. Daleko od pravdy toto přirovnání není.
Jako jedinec bude bahnoměrka mírná, bojácná a také flegmatická, dokud nehrozí žádné nebezpečí. Dají se ale vyplašit rychlými pohyby či ohněm, takže se pak rozutíkají do všech stran. Ráda se válí, nejlépe ve vodě, kde může ulehčit svým namáhaným nohám. Vždy se bude snažit utéct, ale když je zahnaná do kouta, intuitivně se brání, a to velmi tvrdě.

Zkrocená bahnoměrka

Bahnoměrka se dá ochočit velice snadno, je totiž neuvěřitelně důvěřivá. Člověku stačí, aby bahnoměrku nijak nevyplašil (oheň, rychlé pohyby) a jakmile se jí dotkne a několik minut jí hladí nohy (bahnoměrkám je to velmi příjemné), zvykne si na něj. Je důležité ji teď odloučit od stáda, tak, aby dezorientované bahnoměrce nezbývalo než následovat člověka, který ji ochočil. První ochočené bahnoměrky žily v ohradách víceméně bezúčelně, jako atrakce. Ohrady však nejsou třeba, ochočená bahnoměrka už nikdy neuteče, leda by ji odvedl jiný člověk. Ochočit jednou ochočenou bahnoměrku ale není tak snadné, je na svého pána zvyklá a tvor je velmi věrný. Past na ochočení se zvyšuje na 8.
Teprve když se podařilo naučit bahnoměrky primitivním jezdeckým pokynům, začaly se bahnoměrky odchytávat "ve velkém". Proto jejich počet v divočině značně poklesl, jako by nestačil nedostatek prostoru. Pokusy vycvičit bahnoměrky k boji však selhaly, brouk se nikdy nenaučí bojovat záměrně, ani reagovat na příkazy k útoku, bojuje jen v sebeobraně. V zajetí se bahnoměrky množí. Co se nároků na potravu týče, většinou stačí bahnoměrce denní pastva, večer však každý brouk obvykle dostane 50 mn pícnin.
Zkrocená bahnoměrka je v zajetí ještě větším flegmatikem. Reaguje pomalu. Ráda se nechává krmit a stává se línou a rozmazlenou. Pokud toto chování není potlačováno (čímž se dá udržet ve stavu, při které ještě připomíná divokého tvora), bahnoměrka přestane sama jíst, musí se krmit, umývat a hýbe se jen s krajní nechutí. A donutit ji fyzicky k jakékoliv práci je velice těžké.
Bahnoměrka se řídí systémem dlouhých otěží. Reakce bývají pomalé, odezva může být dlouhá řádově až několik sekund, ba celé kolo. Zato vždy bez výjimky poslechne. Bahnoměrka zvládá povely Vlevo, Vpravo, Zrychlit, Zpomalit, Zastavit, Otočit, Kleknout a jakési upozornění. Toho se využívá, když si jezdec všimne nějaké pasti, kterou bahnoměrka nevnímá a mohla by se ošklivě zranit. Na toto upozornění reaguje bahnoměrka zvýšenou pozorností, zpomalí a opatrně našlapuje.

Další využití bahnoměrek

Jejich maso není nijak chutné (je spíše hnusné), ale je poživatelné a výživné přibližně jako maso drůbeží. Jejich chitinový pancíř se dá zpracovávat a vznikají chitinové nástroje, zbraně a někdy i zbroje. Jejich chitin je kvalitní a na jednom broukovi se ho najde (použitelného) až 2000 mn. Pokud by se alchymistovi podařilo izolovat tekutinu popsanou v kapitole Adrenalinová pumpa, může z jednoho flakónku (z jednoho brouka asi osm flakónků) této tekutiny vydestilovat až sedm magů.

Broukobus

Transportní síť bahnoměrek je vlastně velice jednoduchá. Různě po světě jsou na vhodných vyvýšeninách i umělých plošinách rozmístěny stanoviště, mnohdy se skladištěm a blízkým ubytováním. Jsou umístěny tak, aby se vedle nich mohla bahnoměrka postavit v plné výšce a přitom bylo možné ji pohodlně naložit. Trasy jsou naplánovány do několika kruhů, aby bahnoměrky cestovaly cyklicky po svých trasách. Protínají-li se v jednom stanovišti dvě a více tras, přibyde potřebný počet nástupišť. Na každém nástupišti pak vždy čeká jeden brouk a jakmile dorazí bahnoměrka z předchozího nástupiště se svým nákladem či pasažéry, vyráží.
Vždy se pohybuje jen jedna bahnoměrka, ostatní nakládají. Na noc všechny bahnoměrky uléhají, ale není to povinnost, někteří majitelé bahnoměrek poskytují i noční přepravy, byť třeba jen na zakázku. Spát může bahnoměrka kdekoliv, tedy i mimo stanoviště (jedna by přebývala). Na každou cyklickou trasu totiž připadá vždy o jednoho brouka více, než kolik je na ní stanovišť. Vyspělé "bahenní stezky" už pracují na zdvojeném nebo ztrojeném transportu, takže se hýbou vždy dva i tři brouci najednou, v dostatečných rozestupech, případně jezdí bahnoměrky na stezkách s velkými náklady ve dvojicích, čtveřicích nebo šesticích jako spřežení, provázané lany podobně jako karavana.
Na stanovištích je většinou k dispozici ručně psaný a kontrolovaný přepravní řád, tedy informace o tom, jak často ze stanoviště brouk/brouci vyjíždí, kolik odjezdů stihne stanoviště odbavit za hodinu a jak dlouho trvá cesta k příštímu stanovišti. Doprava bahnoměrkou není nic levného, zato však tato doprava zaručuje bezpečí, neuvěřitelnou rychlost a velkou kapacitu nákladu. V mém světě platí cena 6 stříbrných na míli za osobu a za 100 mn nákladu. Bahnoměrky cestují spíše na dlouhé vzdálenosti, které hravě překonají.

Kapacita však není nekonečná. Bahnoměrka má v jednom místě na hřběte v krunýři duté místo. Chitin tam roste ve dvou stěnách, mezi kterými je vzduchem vyplněná dutina - místo tu není využité, ale krunýř tu broukům dorostl, asi pro aerodynamičtější tvary. Vnější stěna chitinu se tu kompletně odštípává, takže vzniká velká dutina, kam se po zapracování sedadel vejde od deseti do patnácti lidí. Jezdec má své místo vpřeději, na rozhraní hlavy a hrudi. Náklad se většinou zavěšuje na lana a řetězy za háky a držáky, které se do chitinu snadno upevní, takže poté visí dolů, kde je místa dost. Nesmí pouze překážet nohám. Bahnoměrka takto zvládne krom šestnácti osob ještě 280 000 mn nákladu.

Adrenalinová pumpa

Bahnoměrce, dostane-li se do úzkých, tj. má-li strach, ale nemůže už dál utíkat a podobně, začne pracovat adrenalinová pumpa. Zásobník neznámé kapalné látky, která však funguje značně obdobně jako lidský adrenalin, je umístěn u srdce. Tato látka okamžitě i toho nejlínějšího brouka rozhýbe, takže je schopný ukrutně se bránit či neuvěřitelnou rychlostí pelášit pryč. Číselně se to projeví navýšením síly i obratnosti (bonusu) o 5 a pohyblivosti o 3 (nepřičítá se bonus vyplývající z navýšení síly a obratnosti). Působí maximálně tři směny, poté bahnoměrka vyčerpáním padne a musí se přinejmenším dva dny zotavovat odpočinkem a dostatkem jídla. Tento jev se nepodařilo vyvolat uměle.
Kapalinu se nepodařilo nijak zpracovat či využít, výjimkou je destilace magenergie.

Dodatky [(nejen) pro Syruse]

• Útok nohou neřeším přes ušlapání (viz Slon), protože útok nohou je u bahnoměrky prosté a jednoduché bodnutí. Nohy jsou na konci relativně špičaté. Útok nohou je jen JEDEN úder JEDNOU končetinou.
• Chitinová zbroj (cena kolem 40 zl.): velice lehká, pokrývá většinu těla krom hlavy, KZ: 3, použitelná i kouzelníkem a zlodějem (s postihem k Ini -2). Stejně jako bahnoměrky chrání i své nositele před jedy, kyselinami a ohněm, viz Zranitelnost bahnoměrky. Chitinové zbraně mají o jedna nižší útočnost, ale jsou lehčí a levnější.
• Hmyz má obvykle inteligenci 0. Bahnoměrka je prostě o trochu chytřejší než jiný hmyz, proto také zvládá základní jezdecké příkazy a rozlišuje jednotlivé osoby - například svého majitele a pasažéry.
• Zranitelnost, pro případ, že jsem to špatně vysvětlil v tabulce: Vůči jedům, lektvarům, kyselinám a ohni má bahnoměrka částečnou odolnost pouze tehdy, působí-li toto zranění přes chitin. Žádné z rozšíření zranitelnosti neplatí, pokud působí oheň například na nohy.
• Zkušenost: Nejmenší možná, která vyšla z pravidlového vzorce. Adekvátní tomu, že bahnoměrka vás může rozšlápnout i omylem.